Demokratický proces nám dal staronového prezidenta. Můj kandidát to nebyl, ale byl zvolen jasně a demokraticky, i když o nástroje, které při tom použil, bych si neopřel ani štětku od záchodu. Poděkovat se sluší pánům Drahošovi, Fischerovi, Hilšerovi a Horáčkovi. Volby byly demokratické, účast slušná, rozdíl mezi vítězem a poraženým dostatečný, takže výsledek má vypovídající hodnotu, kterou je třeba respektovat.
Co si odnést jako poučení z druhého Zemanova zvolení? Lidé si většinově přejí Zemanem protežovanou vládu Babiše. S podporou možná Okamury, možná komunistů, možná ČSSD. Společnost zůstane rozdělena - prezident-rozdělitel zůstává u kormidla. Většině nevadí lež, sprostota, překrucování Ústavy ani stav právního bezvědomí. Každý, kdo dal hlas Zemanovi, na sebe vzal odpovědnost za to, co nyní bude následovat. Stejně tak ti, kdo k volbám nepřišli.
Protikandidát byl kvalitní, ale ne tak, aby porazil Miloše Zemana. Jak dospět příště k ještě lepšímu kandidátovi? Politické strany vzaly dlouho předem na vědomí, že straničtí kandidáti nemají šanci, a nikoho do boje o Hrad neposlaly. Zjevně měly pravdu. Konečný výsledek znamená, že ani podpora nestranických kandidátů Drahoše, Fischera, Hilšera a Horáčka nestačila na porážku Zemanova, Babišova, Okamurova a Chovancova tábora. Takže co dál?
Určitě žádná emigrace, jak zaznívá na sociálních sítích. S výsledkem se dá pracovat. Lze zhodnotit politický kapitál čtyř výše uvedených mušketýrů. Blíží se podzimní komunální a senátní volby. Vyloučit nelze ani předčasné parlamentní či prezidentské volby. V kampani jsme byli svědky nebývalé aktivizace těch, kdo se v politice obyčejně neangažují. I podpora tří poražených kandidátů ve prospěch prof. Drahoše („všichni za jednoho“) byla velmi osvěžující. Je na co navázat a je třeba navázat. V sázce je budoucnost tohoto národa.
Pavel Svoboda, europoslanec a člen správní rady IKDP