Milí přátelé, bratři a sestry, čtenáři a čtenářky Nového HLASu!
Rád si někdy v textech vypomáhám vhodnými citacemi. Pozorný čtenář těchto úvodníků už něco četl od Marka Orko Váchy, naučil se švédské přísloví nebo se seznámil s písničkou mé oblíbené české kapely. V době, kdy budete listovat tímto Novým HLASem, bude probíhat Advent. Ctíme-li křesťanské tradice, moc dobře víme o tom, co toto období přináší, ale i to, co od nás vyžaduje. Slyšíme a jsme vyzýváni především ke ztišení a zamyšlení. A protože jsem v tuto chvíli taktéž předsedou křesťanskodemokratické strany, přeji si toto ztišení a zamyšlení i pro ni. Myslím, že si to zaslouží.
 
Poctivé naslouchání, poctivá kritika
Nenacházíme se zrovna v klidných a dobrých časech. I přes mimořádné úspěchy v posledních sněmovních volbách, i přes nesporné úspěchy v realizaci našich programových priorit se naše preference pohybují pod 5 procenty. Přináší to pochopitelnou nejistotu. Co bude dál? Jak to změnit? Co máme – respektive co mám – dělat, aby se situace změnila? V čem děláme chybu? Otázek mnoho a odpovědí ještě víc. Absolvoval jsem v poslední době mnoho vážných diskusí s řadou členů po celé republice a všem za ně nesmírně děkuji. Mnozí mi tvrdili, že platíme daň za vládní angažmá v těžké době a také za nevýraznost a chyby ostatních koaličních stran. Jiní mě zase upozorňovali na naše chyby, které ve vládě děláme. Na naši špatnou komunikaci a zbytečnou servilnost. Prý se málo vymezujeme vůči ostatním koaličním stranám. Jiní mě zase říkali, že chyby jsme se dopustili hned na začátku, když jsme vstoupili do koalice SPOLU. Měli jsme prý jít samostatně i přes riziko znovuvypadnutí ze Sněmovny. Někteří mě kritizují i za špatný výběr ministerských resortů. Často jsem si musel vyslechnout i poměrně tvrdou osobní kritiku. Nic z toho mi nevadí – protože vím, že za kritikou je oprávněná starost o budoucnost naší strany. Minulost už nezměníme. Co tedy dál? A následovalo podobné množství odpovědí. Řada názorů, pohledů a zajímavých postřehů. Více i méně odvážných myšlenek a plánů. Různé strategie. Jedno je ovšem všechny a všechno spojovalo. Něco se musí stát. Než se tak stane, zvyšujme prosím důvěru v naši značku tam, kde každý z nás stojí. Odvádíme ve vládě poctivou práci pro naši budoucnost. Naše vláda jde k podstatě problémů, řeší příčiny, nedělá laciná gesta a to není jednoduché. Jsme slušná, solidní, poctivá strana – nemlčme tedy o našich úspěších, o naší práci ve prospěch společného dobra.
 
Prostor pro rozhodnutí
Jsem rád, že se blíží čas adventu. Čas ztišení a zamyšlení. Osobně toto ztišení a zamyšlení velmi potřebuji, abych se uměl správně rozhodnout. Ne pro svoje dobro, ale pro dobro lidové strany. Osud KDU-ČSL mi není lhostejný. Vždycky jsem byl srdcař. V roce 2010 jsem neměl problém si vyhrnout rukávy a jít pomoci, když to bylo nejvíce potřeba. A v roce 2024 zapojím své srdce i hlavu také. Udělám, co bude zapotřebí pro úspěch KDU-ČSL.
Na závěr mi dovolte jeden citát od Tomáše Halíka, který velmi pěkně vystihuje adventní atmosféru.  O adventu a Vánocích si můžeme představit vlastní život jako cestu, kdy už jdeme za hvězdou, ale ještě jsme uprostřed té temné a chladné noci. Snad nejsem moc troufalý, když si toto přirovnání stáhnu i k životu politické strany.
Přeji nám všem, i přes současné těžké období, abychom na cestě za hvězdou neklopýtli a využili tento čas k zamyšlení.
Pokojný adventní i vánoční čas vám přeje
Marian Jurečka