Jak se to přihodilo? A co obnáší příprava na tuto diplomatickou misi?
Myšlenka vznikla už před několika lety. To není dlouho, protože na realizaci takových myšlenek je potřeba dost času. Musí se naplnit řada formálních a přípravných kroků. Vlastnímu nástupu do funkce velvyslance předchází mj. jmenování vládou, souhlas prezidenta, bezpečnostní prověrka, rozsáhlá diplomatická příprava, další kroky uvnitř ministerstva zahraničí, získání souhlasu přijímajícího státu i příprava na přestěhování. Člověk se musí připravit na roli manažera týmu spolupracovníků – „mluvčího“ České republiky na svěřeném území.

V čem se liší působení ve Vatikánu od mise v Itálii nebo ve Francii?
Svatý stolec, k němuž jsem akreditován, je specifický subjekt mezinárodního práva. Jeho území má sice jen 0,5 km², ale zastupuje bezmála 1,5 mld. katolíků rozptýlených po celém světě. Připomíná tedy spíše mezinárodní organizaci než klasický stát. Musím také doplnit, že moje mise zahrnuje i Maltézský řád a San Marino, tedy dva další specifické subjekty.

Tvé jmenování přichází ve stejném roce jako podpis česko-vatikánské smlouvy. I když ses jednání přímo neúčastnil, zaujala tě něčím?
Tato mezinárodní smlouva, symbolická a relativně skromná rozsahem, je zajímavá z více pohledů. Na první pohled neobsahuje nic, co by už stávající český právní řád neznal, včetně respektování zpovědního tajemství (viz § 368 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. a § 99 trestního řádu č. 141/1961 Sb.). Jde nicméně o mezinárodní smlouvu, která má podle Ústavy přednost před zákonem, takže kdyby například výše uvedená trestně-právní ustanovení přestala platit, byla by dál aplikovatelná z titulu této smlouvy. Důležité je i to, že ačkoli se smlouva formálně týká jen římskokatolické církve, budou z ní kvůli potvrzení práva na svobodu vyznání a dalších okolností působení církví a náboženských společností v Česku těžit i jiné církve.

Těšíš se? Jak navážeš na své předchůdce, Pavla Jajtnera, Františka X. Halase nebo Pavla Vošalíka?
Bude-li česko-vatikánská smlouva ratifikována, bude třeba ji aplikovat a tady se budou hodit mé právnické schopnosti. Část mé práce bude spočívat v tzv. veřejné diplomacii – propagaci České republiky. Zužitkuji zde své zkušenosti z politické a kulturní činnosti i své jazykové znalosti. Moji předchůdci zanechali ve vztazích se Svatým stolcem výraznou stopu. Pokusím se jít v jejich šlépějích v oblasti veřejné diplomacie i v dobrém diplomatickém zastupování naší země u Svatého stolce.