Františku, jak ses vlastně dostal k politice? Kde jsi získal své nadprůměrné řečnické schopnosti?
Jsem člověk otevřený tomu, co život přinese a co Bůh pošle do cesty. O politiku jsem se i díky svému strýci Jaromírovi zajímal od dětství a v roce 2015 vstoupil do KDU-ČSL a Mladých lidovců. Viděl jsem, že politika není jen hlasování o zákonech, ale i pomoc konkrétním lidem. V roce 2019 jsem kandidoval do Evropského parlamentu a v roce 2020 vedl naši krajskou kandidátku v jižních Čechách. Od té doby jsem vicehejtmanem. Za možnost veřejně působit jsem velmi vděčný, zároveň chci ale zůstat vnitřně svobodný a stavět svůj život na Pánu Bohu, ne na politických funkcích. Až někdy nebudu zvolen, můžu se vrátit k profesi historika nebo se stát opět živnostníkem. Řečnicky mi pomohlo průvodcování ve vyšebrodském klášteře a pivovaru Budvar, angažmá v Jihočeském divadle nebo role smutečního řečníka na pohřbech. To považuji za mimořádně cenné zkušenosti.
Často cituješ luxovský obrat „politika jako služba“? Kdo je ti z české i světové politiky sympatický? A proč?
Josef Lux zůstal svobodný od touhy po moci a slávě a politiku prožíval skutečně jako službu, často spojenou s křížem. Za své vzory považuji i zakladatele sjednocené Evropy Roberta Schumana, Konrada Adenauera a Alcida de Gasperi. Z těch současných je mi sympatická předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola. Každý z nás ale píše svůj vlastní příběh – i ten politický. Doba je jiná a výzvy také. Životem správných, morálně integrovaných politiků se můžeme inspirovat, ale nelze je kopírovat. Odpovědnost máme každý vlastní.
V čem je podle tebe křesťanskodemokratický politický proud nenahraditelný a inspirativní? Nebudeme vlastně vždycky v defenzivní menšině?
Nesmíme být v defenzivě! To je ten klíč. V menšině možná ano – jsme v ní od založení naší strany v roce 1919. Jako křesťanští demokraté ale musíme být kreativní menšinou. Kvasem, který tvoří, ne boří. Zůstat autentičtí, nezříkat se svých hodnot a hledat cesty, jak můžeme být naší společnosti prospěšní. Řeknu to možná moc tvrdě, ale naše strana je prostředek, ne cíl. Cílem je služba lidem. A lidová strana je nástrojem pro tuto službu. To mějme pořád na mysli. Osvobodí nás to od mentality „bráníme pozice“ a dá nám křídla dělat věci nově a jinak. Ano, možná ztratíme nějaké mandáty. Ale právě my, křesťanští demokraté, jsme povoláni plout po divokém politickém moři dnešního světa, a ne se jen pohupovat přivázaní někde v přístavu.
Co tě praktická politika naučila po řemeslné stránce? A co se ti povedlo?
Pro mě jsou pořád klíčové vztahy a naslouchání lidem. Znám své slabosti a vím, že bych jako „sám voják v poli“ rychle skončil. Semlelo by mě to. Když mám ale kolem sebe ty, o které se můžu opřít, pak mě nějaký pokus o „namazání schodů“ nebo urážlivý komentář na facebooku nerozhodí. Každé ráno s asistentem Janem Martínkem začínáme krátkou modlitbou, v níž prosíme o to, aby bylo naše politické snažení dílem Božím, ne lidským. Nedávám nikomu univerzální recept, ale mně tohle pomáhá v rozlišování, jakým způsobem s kým jednat. Je totiž něco jiného přijímat lidi z venku a řešit s nimi výsadbu alejí či problémy s mobilním signálem, a něco úplně jiného řešit s kolegy v koalici financování mateřských center nebo stavbu kanalizace. Mám radost, že od dlouholetých bizarních sporů Jihočeského kraje s Národním parkem Šumava a Jihočeskou univerzitou jsme se posunuli ke spolupráci na společných projektech. I proto jsem koneckonců o gesci životního prostředí v povolebním vyjednávání usiloval.
Jaká témata dnes poptávají voliči od 18 do 35 let především? Vím, že máš cit pro kontinuitu, ale přece jen všichni cítíme generační obrat.
Určitě bych nemluvil o soupeření generací: mladí nemusí jít proti starším a starší zas nemusí mladým vysvětlovat, co dělají špatně. Mladí výrazně zdůrazňují ochranu životního prostředí, klimatickou změnu a udržitelnost. Když nám na vesnici vyschne studánka, v níž byla odpradávna voda, je něco špatně. Klimatická změna je velmi hmatatelná. I proto je pro naši generaci životní prostředí tak důležité.
Co se ti jako vicehejtmanovi povedlo v oblasti životního prostředí, regionálního rozvoje a cestovního ruchu?
Dělá mi radost dvanáct nových zvláště chráněných území v našem kraji i dokončení renovace Vrbenských rybníků u Českých Budějovic. Vzniká také postupně Vltavská cyklistická cesta – páteřní cyklostezka, po níž se jednou projedou lidé od pramenu Šumavy až do Prahy. Rozjeli jsme i projekt „Svatby v jižních Čechách“, kam zveme budoucí manžele, aby nejdůležitější den svého života prožili v našem kraji. Krásná místa se vším potřebným jsou přínosem pro lokální cestovní ruch. Díky za inspiraci patří našemu lidoveckému lídrovi v Písku Petru Hladíkovi.
Netajil ses tím, že za optimální v eurovolbách bys považoval samostatný postup nebo koalici s TOP 09. Nebude to mezi tebou a Sašou Vondrou, který se životním prostředím také zabývá, jiskřit?
Jiskří to, ale může to může to být i jiskření pozitivní. Základem je zůstat autentický. Hlavními tématy pro mě jsou životní prostředí a postupná integrace Ukrajiny a dalších států do EU. Společný postup s ODS jsem z hodnotových důvodů nepreferoval, ale vždy jsem říkal, že budu hájit to, co z jednání nakonec vzejde. Jsem tedy připravený na SPOLUjízdu do Bruselu. Můj úkol je teď hájit barvy KDU-ČSL na kandidátce SPOLU a maximálně pomoci společnému vítězství vším, co mohu nabídnout. Besedami, kontaktní kampaní po celé republice i několika většími volebními akcemi, které chystáme a na které členy a příznivce už teď zvu.
Kdo tvoří tvůj kampaňový tým?
Každý, kdo je ochotný se zapojit! Jádro tvoří pětičlenný tým a skvělí dobrovolníci, kterých se mi zatím přihlásilo asi 150. Celé je to postavené na vztazích. Na tom, aby nás to společně bavilo. Každý si proto sám zvolí, co je mu blízké a do čeho se chce zapojit. Někdo aktivně sdílí příspěvky na sociálních sítích, jiný má plot na viditelném místě, další dodávku k polepení a někdo je ochotný ve svém okolí roznést letáky. Všechno, všechno je potřeba. Stěžejní úlohu dovnitř strany má pak Nový HLAS, který tento tok informací dává v KDU-ČSL dohromady!
Za rozhovor děkuje Pavel Mareš