Rozhovor s Markem Výborným o jeho rodině, důvodech rezignace na funkci předsedy i politice KDU-ČSL
19. 11. / Marek Výborný oznámil na jednání Celostátního výboru KDU-ČSL, že z rodinných důvodů rezignuje na funkci předsedy KDU-ČSL. V rozhovoru pro Nový HLAS se vyjadřuje k smutné rodinné události i k politice v uplynulém půlroce.
Marek & Markéta & rodina
Marku, co se vlastně na konci září stalo?
Strávili jsme s mojí Markétou krásný svatováclavský víkend ve Staré Boleslavi. Potkali jsme se tu s řadou známých, prožili nadějeplnou svatováclavskou bohoslužbu s krásnou homilií nuncia Charlese Balva. V neděli hrála Markéta na varhany. Odpoledne jsme jeli do sousedství na žehnání pomníku padlých, kde je také svatováclavská kaplička. Pak jsme si ještě jako rodina vyjeli na kolech.
Odjížděl jsem z domova dřív, protože jsem slíbil bratřím a sestrám lidovcům v Liberci, že přijedu na půl roku domluvený koncert Jaroslava Svěceného. Markéta mi pomohla s věcmi, objala mě, udělala mi křížek na čelo a takhle jsme se rozloučili. Večer jsme si ještě zavolali, vylíčil jsem jí, co v Liberci hráli, a po příjezdu do Prahy jsem napsal SMS, že jsem dorazil v pořádku.
Druhý den ráno jsem vyrážel do Plzně, na první místo našeho plánovaného lidoveckého turné po krajích. Markéta v šest ráno vypravila naši dceru Míšu na autobus. Udělala jí svačinu. Na nic si přitom nestěžovala, říkala, že se ještě na dvacet minut natáhne, aby pak vzbudila ostatní děti. Když se ale Amálka po půlhodině probudila sama, našla už mamku mrtvou, bez známek života... Snažila se ji oživit, volala záchranku, byla doma sama s Vendelínem. Markétě už ale nebylo pomoci...
A nebylo by jí pomoci, ani kdyby byl vedle ní lékař. Projevila se u ní skrytá a neléčitelná srdeční vada. Byla zdravá, na nic si nestěžovala, ale prostě v jeden okamžik to srdíčko přestalo fungovat.
Markéta už je teď naší nejmocnější přímluvkyní v nebi.
Tvé životní priority se úplně překopaly...
No samozřejmě. Dozvěděl jsem se všechno na dálnici u Berouna. Asistentka mě hned odvezla domů. Jsou to nesdělitelné věci. Cesta domů, shledání s Markétou...
Chci tady zdůraznit jednu věc. Už v roce 2016, když jsem se rozhodoval, jestli budu usilovat o post lídra KDU-ČSL v Pardubickém kraji, bylo to naše společné rozhodnutí. Šel jsem do toho s její podporou a s Markétiným souhlasem jsem kandidoval i na post předsedy KDU-ČSL. Měl jsem v ní obrovskou osobní podporu. Viděla zblízka, co to obnáší, že vrcholná politika je doslova a do písmene služba a řehole. Pavel Bělobrádek měl pravdu, když říkal, že to je práce na 365 dní v roce a 24 hodin denně. Takhle naplno a intenzivně jsem to mohl dělat jen díky Markétě.
Poměrně brzy ses vrátil na scénu. Rezignaci jsi oznámil ke dni Sjezdu. Zůstaneš v politice?
Chci zdůraznit klíčovou věc: Rodič je a musí zůstat víc než politik. Rodina musí zůstat vyšší hodnotou než politika. Říkám to s plným vědomím toho, jak důležitá je správa věcí veřejných. Vrátil jsem se s vědomím odpovědnosti. Tu ze mne nesejme ani Markétin odchod. Ale nechtěl jsem udělat unáhlené rozhodnutí. Od prvního okamžiku jsem ovšem věděl, že na prvním místě jsou naše děti, naše rodina. Když máte děti ve věku 10, 13 a 16 let, potřebují mámu. A když není máma, potřebují tátu. To nenahradí velké a úžasné nasazení babiček, tet, příbuzných ani přátel.
My lidovci přece říkáme, že rodiče a rodina jsou pro nás ty klíčové hodnoty. Základ, pro který děláme politiku. Neumím si tedy představit, že bych teď svou rodinu takříkajíc hodil přes palubu. Všude zdůrazňuji, že musíme být uvěřitelní. Kdybych teď řekl, že situaci nějak „překlepeme“ nebo „organizačně zvládneme“, asi bych ztratil uvěřitelnost a těžko bych se mohl řadě lidí podívat do očí. Rezignuji na funkci předsedy hlavně proto, že nejsem straně schopen dát to, co potřebuje. Poslanecký mandát si zatím nechám, ale kdybych seznal, že to není slučitelné s naším rodinným životem, jsem připraven rezignovat.
Tvůrčí konzervativní hodnoty
Přebírals vedení strany po osmiapůlletém působení Pavla Bělobrádka. V čem tě inspiroval? A co děláš jinak?
Kontinuita je zřejmá. Navázal jsem na Pavlovu práci, na celkovou konsolidaci strany a o řadě věcí jsem se s ním i radil. Jako nové vedení máme možná víc energie. Dali jsme dohromady vizi křesťanskodemokratické politiky 2020/2021. V září jsme ji zveřejnili, je to živý dokument otevřený k vašim připomínkám, bude cizelován na Programové radě a na Celostátní konferenci. Politiku ale nemůžeme dělat z Charitasu ani z kanceláří Sněmovny.
Musíme mezi lidi! Proto jsem měl naplánované turné po jednotlivých krajích, kde jsem chtěl strávit vždycky celý den. Od rána navštívit školky, školy, hospice, charity, setkat se s tamějšími lídry a také s lidmi na náměstích a ulicích. V tomhle svoje síly teď nemůžu dál straně dávat. Moc bych si přál, ať už bude předsedou kdokoliv, aby měl tuto otevřenost a ochotu jít mezi lidi.
Je budoucností KDU-ČSL přirozený a tvořivý konzervativismus, o který se nové vedení snaží v rodinné a environmentální politice?
Přesně tak. Nesmíme se dostat do situace zákopové války a něco jen urputně bránit. Konzervativní hodnoty mají přece neuvěřitelně pozitivní obsah! A ten musíme umět lidem srozumitelně vysvětlovat.
Zpracovali jsme programové osy, které se točí kolem prorodinné politiky a ochrany životního prostředí. Vyšli jsme ven s peticí za vodu a půdu. Aby si naše děti i v budoucnu mohly natočit čistou vodu z kohoutku, abychom mohli jít v neděli na rozkvetlou louku, kde budou létat motýli. Nesmíme ustrnout v defenzivní, jakoby ustrašené podobě.
Co považuješ za náš největší úspěch v posledním půlroce?
Jednoznačně novelu insolvenčního zákona. Udělali jsme první půlku k řešení dluhových pastí lidí, kteří se dostali do často neuvěřitelných situací. Dodatečně jsme řešili i oddlužení mladistvých a dětí. Pracujeme současně na druhé půlce problému, tedy na exekucích. Exekuce a insolvence jsou spojité nádoby.
Zasazujeme se o to, abychom neměli diskriminační volební zákon. Váha voličského hlasu musí být stejná! Holt, za 30 let se některé věci v naší demokracii nepovedly, ani tohle dědictví Miloše Zemana a Václava Klause. Bráníme manželství jako exkluzivní svazek muže a ženy, řešíme dostupné bydlení a tak dál.
Jak vám to šlape v novém předsednictvu?
Z gymnázia jsem si přinesl to, že nejtěžší je práce s lidmi. Musíme na sebe brát neustále ohled. Snažím se být maximálně komunikativní. Vím už, že v některých chvílích je třeba ubrat na razanci. Každý tým se musí sehrát. Sebekriticky přiznávám, že jsme poznali určité limity, ale pracujeme na sobě.
Při demonstraci na Letné padla výzva k předvolebním koalicím. Je to na stole i u KDU-ČSL? Není v naší DNA samostatný postup?
Co je „v naší DNA“, úplně nevím. Máme za sebou zkušenost se STAN. Jako prioritní cíl teď řešíme senátní a krajské volby v roce 2020. Věnoval jsem tomu spoustu času, jednáme s předsedy stran i senátorských klubů, chceme najít ideální řešení. Někdy je výhodnější jít samostatně a domluvit se předem na povolební spolupráci. Jinde se nám snad podaří najít širokou platformu spolupráce s dalšími stranami. A nejde jen o ODS, STAN, TOP 09, ale také o Evropské demokraty, Nestraníky i Zelené. V každém kraji je situace jedinečná. Hledáme vzájemnou podporu pro senátní volby. Upřímně říkám: někde se nám to daří a někde ne, ale i o tom je politika. Úvahy o volbách v roce 2021 jsou předčasné. Diskutujeme. Radost mám ze spolupráce ve Sněmovně. V zásadnějších otázkách se dokážeme propojit a vystoupit s principiálním stanoviskem.
Položme si ale otázku, proč tu KDU-ČSL je. Co nám má být bytostně vlastní? Nekandidujeme přece kvůli sobě, ale kvůli občanům České republiky. Když se z politiky vytrácejí solidarita, věcnost, elementární úcta k právu a právnímu státu, respekt k nezávislosti médií a tak dál, zdůrazňujme, že politika není svinstvo. Organizujme kolem sebe občanskou společnost. Chceme-li neblahou situaci změnit, musíme uspět ve volbách. Hledejme tedy nejlepší model, který kýženou změnu přinese.
Jak to vypadá s Tvým návrhem na ústavní zakotvení manželství coby společenství muže a ženy? Zaparkován, ale nesmeten?
Oba dva tisky (ten, který navrhuje homosexuální manželství, i náš návrh) jsou stále v prvním čtení a projednávány ve sloučené rozpravě. To znamená, že když se jedná o jednom, jedná se zároveň o druhém. Rozprava neskončila. Je tu snaha relativizovat manželství a měnit status quo. My jsme naopak upozornili na to, že manželství je hodno té nejvyšší – ústavní –- ochrany. Bude mě mrzet, když nedosáhneme ústavní ochrany. Ale pokud zafungujeme jako brzda vůči tomu nebezpečnému a škodlivému návrhu, i to bude dobře.
Kde vidíš rezervy pro vnitřní mobilizaci sil KDU-ČSL? Piráti kladou důraz na kontaktní kampaň a mravenčí práci analytických týmů... Není to inspirace?
Zčásti ti dávám za pravdu. Jsme ale v trochu jiné situaci než třeba Piráti. Máme stoletou tradici, jsme nějak namazaný stroj, který když je dobře namazán, šlape, a když někde maz dojde, zadrhává se. Je to přesně o té mravenčí práci. Když spolupracujeme, jsou výstupy velmi rychlé. Když jsem třeba s novým zahraničněpolitickým asistentem Ondřeje Benešíka potřeboval zpřesnit pozici KDU-ČSL, byla to pro něj otázka minut. Podobně u novely zákona o lesích. V rámci příslušné komise se ustavila expertní skupina šesti našich lesáků a jasná stanoviska jsme měli velmi brzo. Musíme být dynamičtější.
Vánoční přání
Jsme na konci rozhovoru. Jak se budete připravovat na letošní Vánoce?
Pro nás budou letošní Vánoce na jednu stranu strašně smutné, protože nebudeme mít mamku vedle sebe. Mně i dětem Markéta hrozně chybí. Ale zároveň od začátku nežijeme v pochybnostech. I když je to hrozně těžké a nestydíme se brečet, víme, že Markéta je teď s námi a je naší přímluvkyní. Věřím, že povede naše kroky a bude s námi o Vánocích i dál.
Co bys popřál čtenářům Nového HLASu?
Vánoce vždycky byly a nadále budou nejintenzivnějším rodinným svátkem, scházením se kolem jednoho stolu. Rád bych vám popřál, aby byly Vánoce pro vás tím, co vaše rodiny spojuje a sjednocuje. Aby Světlo betlémské hvězdy ozářilo vaše domácnosti a bylo vaším světlem i do všedních dnů roku 2021. Nerozuměli jsme, co nám vlastně chtěl Pán Bůh říci, ale věříme, že všechno má svůj smysl a význam a tak to má být.
Děkuju, Marku.