Prezidentské volby ovlivnilo dosti podstatně migrační téma. Jaké kroky by Česko podle KDU-ČSL mělo v Bruselu prosazovat?
Zcela zásadní je prosazení takové reformy azylového systému v EU (tzv. Dublin IV), která nezměkčí náš azylový systém a ve kterém nebudou povinné kvóty na přerozdělování běženců. Volný pohyb osob v EU nesmí znamenat ztrátu kontroly nad migrací ze zemí mimo Evropskou unii. Někteří politici si myslím pletou ekonomickou migraci s dočasnou pomocí ohroženým lidem. Dále musíme tlačit na to, aby hraniční státy Schengenského prostoru lépe střežily vnější hranice. Prosazujeme pomoc zemím v evropském sousedství, ze kterých migranti přicházejí.
Proč klíčové státy západní Evropy nadále podporují přerozdělovací mechanismus, tedy migrační kvóty? Copak jednostranné prosazování kvót neoslabuje evropskou jednotu a vazbu mezi západem a středem Evropy?
Pokud bude EU tlačit na povinné kvóty, pak zejména ve středoevropských zemích bude narůstat nedůvěra k EU. KDU-ČSL jednoznačně a nejdéle ze všech stran kvóty odmítá. Nejenom proto, že jsou neúčinné a řeší následky, nikoliv příčiny, ale především z kulturních, náboženských a bezpečnostních důvodů. O tom, kdo bude žít na našem území, si musíme rozhodovat sami. Evropská civilizace stojí na křesťanských hodnotách. Islám je v mnoha ohledech v rozporu s těmito hodnotami a na to nesmíme zapomínat. Od všech příchozích musíme bezpodmínečně vyžadovat, aby dodržovali náš hodnotový rámec a právní řád.
Nabízí Česko dostatečně silnou alternativu k tomu, co odmítá? Jsme aktivními hráči? Jak vypadá naše pomoc státům, které jsou problémem migrace a pašeráctví (africké země, Sýrie) zasaženy nejvíce?
Pomáháme. A ne málo. Česká republika poslala do různých misí od začátku uprchlické krize skoro 1000 českých policistů, vojáků a expertů. I podle statistik Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) patříme mezi nejaktivnější členské státy. V rámci Frontexu bylo vysláno už 200 policistů. Na základě dvoustranných dohod s Maďarskem, Slovinskem, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Srbskem jsme poskytli 270 policistů a vojáků. Pomáháme samozřejmě i finančně, materiálně a poskytujeme zdravotnickou pomoc. To jsou fakta. A ta jasně ukazují, že solidární jsme.
Jako KDU-ČSL se odvoláváme na křesťanské kořeny Evropy. K nim patří i přijímání těch, kterým v jejich zemích hrozí tvrdé pronásledování nebo dokonce smrt. Maďarsko přijalo přes 1200 uprchlíků, tedy lidí s neblahým individuálním údělem, který si zasluhuje naše přijetí. Není právě pomoc skutečně ohroženým cestou, namísto kolektivního neřešení situace?
Česko nikdy neodmítalo pomoct ohroženým lidem! To je falešná představa. My jen pořád dokola říkáme, že o tom, koho přijmeme na svém území, si musíme rozhodovat sami. Je důležité vždy hodnotit situaci individuálně a vnímat osud konkrétního člověka. Na druhou stranu Česko nesousedí s žádnou zemí, kde by byla válka či pronásledování, a není první bezpečnou zemí. Proto pomáháme hlavně v těch zemích, které v této pozici jsou.
Visegrádská skupina vznikla původně kvůli společnému začlenění těchto zemí do euroatlantických struktur. Jaký význam má dnes? Jak se její úloha proměňovala v čase?
V současnosti je to fungující platforma pro prosazování zájmů, na kterých se společně shodneme. Ale i ve spolupráci se zeměmi Visegrádu musíme být asertivnější. Tedy více prosazovat své zájmy.
Je kritika migračních kvót ze strany V4 vhodným nástrojem k rozvíjení vzájemné spolupráce?
Ale to není otázka, jestli to je či není vhodné. Musíme pochopit, jak funguje vyjednávání uvnitř EU. Každý stát v Evropské unii prosazuje své vlastní národní zájmy. Proto každý členský stát hledá ad hoc nějaké spojence. A v otázce odmítání migračních kvót jsme své spojence našli v zemích V4. To je celé.
Kde bychom měli hledat další spojence?
Dnes dochází ke sbližování postojů mezi zeměmi V4 a sousedním Rakouskem. Dalšími spojenci by mohly být ostatní postkomunistické země. Vidíme například značnou shodu postojů V4 s prioritami bulharského předsednictví.
Jak se staví rakouský lidovecký kancléř Kurz k pozici Maďarska vůči migrační krizi?
Podle nedávného setkání kancléře Kurze s premiérem Orbánem lze usuzovat, že je velmi podobný. Oba považují řešení migrační krize skrze systém kvót za neefektivní a zdůrazňují křesťanské základy naší kultury. KDU-ČSL se může od rakouských lidovců mnoho naučit. Ještě před rokem byli v preferencích pod dvaceti procenty. Zvolili si nového lídra a ten určil za hlavní volební témata: efektivní řešení imigrace; boj proti zneužívání sociálního státu azylanty a podporu hodnotových kořenů Rakouska. Pokud chceme uspět tak jako rakouští lidovci, musíme se také takto začít chovat. K tomu nám ale nepomůže jen dobrá volební kampaň nebo správně zvolený volební marketing. Musíme také nabídnout takové politiky, kteří jsou v prezentaci těchto témat autentičtí.
Jak se dívat na kontroverzní rozhodnutí konzervativních vlád v Polsku a Maďarsku? Někteří mluví o cestě těchto dvou zemí zpět na Východ. Je tato kritika oprávněná? V čem se situace v Polsku a Maďarsku podstatně liší od poměrů v Putinově Rusku?
I navzdory některým znepokojivým signálům je srovnání Polska a Maďarska s Ruskem přitažené za vlasy. Jsou to demokratické svobodné země s rozvinutou občanskou společností. Jsou pevnou součástí EU, NATO a Západu, tak jak jej chápeme. V Polsku, ani v Maďarsku nedochází k ničení demokratických institucí a na rozdíl od Putinova Ruska v těchto zemích není kriminalizována opozice.
Jak tedy na vývoj v Polsku a Maďarsku reagovat?
Musíme v první řadě s našimi partnery vstřícně komunikovat, snažit se pochopit tamější situaci i jejich motivaci ke kontroverzním krokům a upozorňovat na to, co by na nich mohlo být předmětem kritiky, na kterou by sami doplatili. Hlavní je, aby omezili silovou logiku většinových rozhodnutí a snažili se důležité reformní kroky dělat více konsenzuálně.