„Evropa se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu. Uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu.“
Robert Schuman, 9. května 1950
Evropská unie oslavila 25. března narozeniny – 60 let od podpisu tzv. Římských smluv. Na sociálních sítích to připomenul český europoslanec zvolený za KDU-ČSL Pavel Svoboda. Nejvyšší představitelé Německa, Francie, Itálie a zemí Beneluxu v r. 1957 podepsali několik zásadních smluv. Ve Smlouvě o Evropském společenství pro atomovou energii se členské státy zavázaly využívat jadernou energii pouze pro mírové účely. Smlouva o Evropském hospodářském společenství založila společný trh a celní unii v Evropě. Tím se položil základ mírového a ekonomického rozvoje v Evropě. K výročí Římských smluv vydala Evropská komise Bílou knihu, v níž se mluví o 5 scénářích budoucího vývoje Evropské unie do roku 2025. To, jak vypadají, krátce charakterizujeme níže (a), následně popisujeme důsledky pro bezpečnost, schengenský prostor a migraci (b).
1. Pokračování v dosavadní praxi
a) Nevýhodou tohoto řešení je podle europoslance Pavla Svobody to, že nelze předjímat budoucí rozpory a rozepře mezi členskými státy.
b) Intenzivnější spolupráce v oblasti správy vnějších hranic EU. Pokrok v otázce společné azylové politiky a systému. Lepší koordinace v bezpečnostních záležitostech.
2. Pouze jednotný trh
a) Neřešily by se současné palčivé problémy (migrace, bezpečnost, obrana). Stranou by zůstala i spolupráce v boji proti vyhýbání se placení daní. Rezignovalo by se na témata ochrany životního prostředí.
b) Žádná jednotná migrační a azylová politika. Koordinace v bezpečnostních otázkách na úrovni dvoustranných vztahů mezi státy. Systematické kontroly na hranicích mezi státy uvnitř Evropy (= návrat k minulé praxi).
3. Státy, které chtějí, dělají více
Tzv. vícerychlostní Evropa, např. v otázce daní a pravidel v sociální oblasti. Zachová se jednota EU a zároveň je dovoleno státům, kteří si to přejí, pokročit v integraci dále. Nese to s sebou nejasné právní postavení těch, kdo nežijí ve státě, jehož občanství mají, ale v jiné zemi, která postoupila v integraci dál.
b) = 1b. + Některé země navíc svoji spolupráci prohloubí.
4. Méně Evropy, zato efektivněji
a) Musely by se jasně vymezit pravomoce mezi Evropskou unií a členskými státy. Oblasti, v nichž není žádný velký přínos ze strany Evropské unie, mají být ponechány členským státům.
b) Systematická spolupráce v oblasti správy hranic, azylové politiky a boje proti terorismu.
5. Dělat mnohem více společně
a) Scénář, který znamená efektivnější rozhodovací mechanismus. Velká část evropského obyvatelstva se ho ale zdráhá přijmout.
b) = 4b.
Je docela možné, jak už to tak bývá, že dojde k naplnění více scénářů najednou v různém čase, že se rozběhlé procesy budou různě křížit a prolínat. Který z výše uvedených scénářů má vaše sympatie? Odpovědi nám pište na e-mail: hlas@kdu.cz.