KDU.breadcrumbs.homeAktuality Lidovecká média HLAS křesťanské demokracie Obzory Obzory: Náboženská svoboda v digitálním věku
Zpět

Obzory: Náboženská svoboda v digitálním věku

Přidáno 1. 4. 2025

Červená středa připomíná na konci listopadu v mezinárodním měřítku všechny, kteří jsou pronásledováni pro svou víru či vyznání. Zdaleka nejvíc jsou mezi nimi zastoupeni křesťané různých denominací.

V červené i Strakovka
Symbolickou barvou obětí pronásledování – červenou barvou krve – jsou každý rok i v Česku nasvíceny významné budovy. Letos to bylo nově sídlo české vlády (Strakova akademie), budova Magistrátu hl. města Prahy na Mariánském náměstí, kostel Panny Marie Sněžné a tradičně Petřínská rozhledna, Karolinum, kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí či Staronová synagoga.
 
Konference
Současně Institut pro křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Českou biskupskou konferencí, Ekumenickou radou církví a Federací židovských obcí (za finanční podpory Wilfried Martens Centre for European Studies) uspořádal mezinárodní konferenci věnovanou náboženské perzekuci. Odpolednem věnovaným tentokrát tématu „Náboženská svoboda v digitálním věku“ provázeli zkušení moderátoři Monika Klimentová a Daniel Raus. Záštitu nad akcí převzali premiér Petr Fiala, ministr zahraničí Jan Lipavský, ministr kultury Martin Baxa, pražský primátor Bohuslav Svoboda nebo rektorka UK Milena Králíčková.
 
Antisemitismus na sítích
Konference probíhala ve třech tematických blocích. Na úvodní pozdrav Evy Decroix, poslankyně a předsedkyně podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí, navázaly příspěvky zahraničních hostů i našich odborníků. První panel byl věnován antisemitismu v Evropě. První příspěvek přednesl Benjamin Steinitz, zakladatel a výkonný ředitel Spolkového výzkumného a informačního centra pro studium antisemitismu, které dlouhodobě monitoruje antisemitismus a poskytuje podporu jeho obětem. Steinitz zdůraznil rostoucí intenzitu projevů antisemitismu v digitální sféře, kdy se tradiční formy nenávisti prolínají s novými technologiemi a sociálními sítěmi. Na konkrétních případech a statistikách ukázal, jak se antisemitismus šíří v Evropě i po celém světě a zdůraznil potřebu prevence a vzdělávání.

Jak udržet svobodu projevu i vyznání?
Druhý panel se zaměřil na náboženskou svobodu v Evropě a ve světě. Uvedlo ho krátké video „Persecuted and Forgotten?“ od Marcely Szymanské (Aid to the Church in Need), jež představilo klíčová data a příběhy lidí čelících pronásledování kvůli své víře a připomnělo, že situace se v mnoha oblastech světa zhoršuje. Právnička Elizabeth Francisová (ADF International) se zaměřila na právní aspekty náboženské svobody především v Evropě. Francisová podrobně popsala konkrétní příklady porušování náboženských práv a velmi důrazně připomněla roli právníků a nevládních organizací při, jejich ochraně. Hlavní řečnicí panelu byla Päivi Räsänenová, poslankyně a bývalá ministryně vnitra Finské republiky, která sdílela své zkušenosti s právními problémy kvůli veřejnému vyjadřování svých náboženských názorů na síti X. Vnesla do diskuse důležité postřehy k tomu, jak udržet svobodu projevu a náboženského vyznání i v prostředí, které je vůči náboženství kritické.
 
Nové technologie – šance i hrozby
Třetí panel se věnoval inovativnímu propojování náboženské svobody a nových technologií. Charles Burton, kanadský diplomat spolupracující na projektu Sinopsis, se zaměřil na technologické nástroje využívané autoritářskými režimy k monitorování a omezování náboženských aktivit. Burton hovořil o sledovacích systémech v represivních režimech a zdůraznil význam ochrany svobod i v prostředí rychle se vyvíjejících technologií. Josef Holý, spoluautor populárního digitálně technologického podcastu „Kanárci v síti“, přiblížil, jak můžou moderní technologie posilovat náboženskou svobodu, usnadňovat přístup k náboženským zdrojům a komunitám; zároveň se ale můžou stát hrozbou, jsou-li zneužívány ke sledování nebo cenzuře. Panel uzavřel obhájce lidských práv Simran Stuelpnagel (IRF Secretariat), jenž se soustředil na mezinárodní spolupráci při ochraně náboženských svobod v digitálním věku. Zdůraznil význam koordinace mezi technologickými firmami, vládami a občanskou společností při vytváření prostředí, kde technologie podporují spíše svobodu než útlak. Každý panel doprovázela živá diskuse řízená moderátory, během níž se účastníci mohli ptát nebo sdílet své názory. Konferenci uzavřeli Federico Ottavio Reho (Wilfried Martens Centre for European Studies) a duchovní otec Červené středy v ČR a expředseda správní rady IKDP Pavel Svoboda, který je v současnosti naším velvyslancem u Svatého stolce.

Na myšlenkově a informačně bohaté disputace navázal pestrý večerní program. Ve Velké aule Karolina proběhla nejprve židovsko-křesťanská modlitba. Následoval hojně navštívený průvod kolem červeně nasvícených budov v centru Prahy (kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, Staronová synagoga, kostel Panny Marie Sněžné ad.). Večer zakončil benefiční koncert Scholy Gregoriany Pragensis, který byl živě přenášen TV Noe. Více informací najdou zájemci www.cervenastreda.cz.

Fay Frydrýnová, výkonná projektová manažerka IKDP.