Ozdravný balíček: politický kompromis 5 stran
Poslední měsíce a týdny jsem ve Sněmovně i mimo ni trávil prací na daňovém konsolidačním balíčku. Účastnil jsem se většiny jednání a zpracovával pro náš klub, vedení a ministry KDU-ČSL většinu souvisejících materiálů, a to díky tomu, že už více než patnáct let „dělám“ daně.
Výsledky koaliční práce jsou politickým kompromisem pěti vládních stran. Osobně nejsem s některými opatřeními spokojený – je ale pravda, že můj názor není vždy správný a často ani podstatný. Shrnuji to nejdůležitější.
Na výdajové straně na rok 2024 plánujeme hlavně:
/ osekat dotace určené zejména podnikatelům o 45,6 mld. Kč
/ snížit prostředky na provozní výdaje ministerstev o 6,1 mld. Kč
/ snížit prostředky na platy ve veřejné správě o 9,7 mld. Kč
Na příjmové straně na rok 2024 plánujeme hlavně:
/ zvýšit zdanění firem o 2 % (daňový výnos z toho bude až v r. 2025, v objemu 22 mld. Kč)
/ proškrtat daňové výjimky u příjmových daní o 3,1 mld. Kč
/ zvýšit daň z tabákových výrobků o 3,1 mld. Kč
/ zvýšit zdanění hazardu o 3,9 mld. Kč
/ zvýšit zdanění lidí s výdělkem nad 120 000 Kč měsíčně hrubého (přínos 1,8 mld. Kč)
/ podchytit řetězení dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce (přínos 1,8 mld. Kč
/ zvýšit sazbu nemocenského pojistného o 0,6 % (takto dostaneme nemocenský účet ze schodku)
/ zvýšit daň z nemovitých věcí (přínos 9 mld. Kč).
Koalice změní uspořádání zboží a služeb do dvou sazeb DPH (základní 21 % a snížená 12 %). Veřejné rozpočty to bude stát 6–7 mld. Kč, ale snad to přinese určité zlevnění.
Michael Kohajda, poslanec (nestr. za KDU-ČSL) za Olomoucký kraj, člen Rozpočtového výboru PSP ČR, specialista na finanční a daňové právo
--------------------------------------------------------------
Udržitelné hospodaření: více úspor i příjmů
Komentář experta KDU-ČSL k ozdravnému balíčku
Řadu měsíců se v médiích – a nejen v nich – čile spekulovalo o úsporných opatřeních a zvyšování některých daní, které chystá vláda a které jsou nezbytné pro konsolidaci státního rozpočtu. Hospodaření státu se v posledních letech stalo naprosto neudržitelným. Byli jsme svědky nezodpovědného a populistického navyšování státních výdajů v kombinaci s podsekáváním daňových příjmů, jako bylo razantní snížení daní fyzických osob, přesun jednotlivých položek do nižší sazby DPH, zrušení daně z převodu nemovitých věcí, částečné zrušení silniční daně nebo snížení spotřební daně na naftu.
Vraťme hospodaření státu na zem
Kombinace těchto faktorů způsobila, že strukturální deficit – tedy základní nastavení státního rozpočtu, bez vlivu mimořádných/jednorázových negativních faktorů – se vyšplhal přes 200 miliard Kč ročně. Ruku v ruce s tím razantně rostlo zadlužení státu a s ním spojené úroky na dluhovou službu. Věděli jste, že na úrocích za státní dluh jsme dlouhá léta platili cca 40 mld. ročně, ale za pár let bude tato částka kolem 100 miliard? Jde skutečně jen o úroky, které musí stát každoročně splácet, ne o splácení samotného dluhu. Tento trend je absolutně neudržitelný. Neexistuje jiná možnost než prosadit takové úsporné kroky a takové navýšení příjmů, které vrátí hospodaření státu zpátky na zem. Jenom tak přestaneme hazardovat s budoucností našich dětí a vnoučat.
Díky lidovcům jsou opatření sociálně citlivá
Vláda předstoupila před veřejnost s opatřeními, která nebudou populární, dotknou se velké části společnosti, ale jsou naprosto nezbytná, nechceme-li se vydat tzv. řeckou cestou. Cílem vládních opatření je významně snížit strukturální deficit státního rozpočtu a tempo zadlužování. My lidovci jsme dávali po celou dobu pozor, aby tato opatření měla co nejmenší dopad na nejzranitelnější skupiny obyvatel, na rodiny s dětmi a seniory. Jako příklad můžu uvést: vyšší zdanění vysokopříjmových obyvatel, u kterých hranice příjmů, nad kterou se bude uplatňovat zvýšená 23% sazba daně, poklesne ze čtyřnásobku průměrné mzdy na trojnásobek. Podařilo se nám uhájit slevu na nepracující manželku/manžela a sníženou DPH na sociálně citlivé položky (potraviny, bydlení nebo zdravotnické pomůcky). Co se týče úspor, stát bude šetřit především na dotacích pro podnikatele, ale také na fungování státu menším objemem peněz na provoz a platy.
Máme důvod, proč hájit vinaře
Mediálně kontroverzním se stalo zdanění tichého vína. Pro drobné vinaře, kteří pěstují vinnou révu a vyrábějí víno ve svém volném čase, by zavedení spotřební daně znamenalo administrativní zátěž (celní sklad atd.), kvůli které by skončili nebo byli vytlačeni do šedé zóny. Pro Jihomoravský kraj by to znamenalo nejen ztrátu mnoha vinařství, která se dědí z generace na generaci, ale i méně cestovního ruchu, slavností a folklorních akcí, s vínem často propojených. Myslím, že potenciální výnos spotřební daně (horní sazbu DPH 21 % vinaři samozřejmě platit budou) by nebyl tak vysoký, jak uváděly některé podkladové materiály.
Boj proti inflaci na 1. místě
Veškerá opatření by měla znamenat nižší deficit státního rozpočtu, a to o 94 miliard Kč oproti stávajícímu stavu pro rok 2024 a o 148 miliard v roce 2025. Dvě třetiny z této částky připadají na snížení výdajů státu a jedna třetina odpovídá zvýšení příjmů státu. Opatřeními bojujeme proti inflaci. Vláda jako celek jimi plní základní předvolební slib: stabilizaci hospodaření státu.
Miroslav Zborovský, poslanec za Jihomoravský kraj, předseda odborné komise KDU-ČSL pro finance a veřejné rozpočty