Co si máme odnést z voleb 2025?
Co rozhodlo volby 2025? Jednoduše řečeno: schopnost mobilizovat své voliče. Z dat je zřejmé, že k volbám přišli mnohem víc lidé ze sociálně a ekonomicky slabších regionů, kteří obvykle preferovali ANO, SPD a Motoristy. Přitom SPOLU, Piráti a STAN získaly dohromady o 62 371 hlasů víc než v roce 2021. Že to tehdy stačilo na vládní většinu 108:92, bylo možné jen kvůli tomu, že propadlo velké množství hlasů.
Dva volební bloky
K přeformátování politické mapy Česka do dvou velkých volebních bloků došlo v letech 2013–2017. V prvním bloku získalo vedoucí postavení ANO, obklopené menšími stranami. Druhý blok tvoří strany bývalé vládní koalice, včetně KDU-ČSL. Výzkumy ukazují, že voliči už léta mezi oběma těmito bloky nepřecházejí, ale mění v jejich rámci své preference. Blok, který zahrnuje i KDU-ČSL, získává pravidelně o stovky tisíc méně hlasů než druhá strana. V posledních letech roste volební účast, která oslabuje strany s tradičně pevným, ale malým volebním jádrem (případ KDU-ČSL).
Méně tradičních voličů
Před rokem 2013 čerpala KDU-ČSL volební podporu ze dvou základních zdrojů. Nejdůležitější byla tradiční voličská základna z religiózněji naladěných venkovských regionů Moravy a východních Čech: ta nám zajišťovala stabilní celostátní podporu kolem 5 %. Mapa znázorňující to, kde v letošních volbách získávali nejvíce preferenčních hlasů lidovci na kandidátkách SPOLU, nápadně připomíná rozložení volební podpory z let minulých. Problém leží jinde: voličů ze segmentu společnosti, který tradičně oslovovali lidovci, je stále méně. Klesá religiozita, lidé se stěhují do větších měst, slábne přenos volebního chování mezi generacemi atd.
Znovu středová síla?
Druhou část podpory čerpala KDU-ČSL od „přebíhajících“ voličů, kteří byli jednou nespokojeni s vládnutím a politikou ČSSD, podruhé s ODS. Část z nich jsme jako středová síla uměli oslovit a nabídli jim způsob, jak vyjádřit nedůvěru těmto stranám a zároveň se příliš neodklonit od svých politických preferencí. Tato výjimečná pozice byla naší „evoluční výhodou“ a umožňovala nám být vyprofilovanou stranou s širokým koaličním potenciálem.
To ale kolem roku 2017 mizí a my se dostali do svízelné situace, v níž jsme dodnes. Středová pozice, jež nás dříve zdobila a přinášela úspěch, se rázem změnila v nevýhodu. Přebíhajících voličů je minimum. V systému dvou politických bloků se voliči v rámci toho svého přiklánějí k silným lídrům a stranám, které se vůči ostatním ostře vymezují.
Odpovězme na novou realitu
Ostré vymezování se není lidovcům vlastní. Pokud ale chceme pomýšlet na vlastní samostatnou cestu, musíme na novou realitu najít odpověď. Často vzývaný „návrat ke kořenům“ k úspěchu vést nemusí, protože těch, kteří by po něm volali, není dost. Jsou dvě možnosti. 1/ Najdeme lídra a způsob, jak se více vymezit v rámci dvoublokového systému, aniž bychom ztratili svou jedinečnost. 2/ Toto ostré voličské dělení nahlodáme a staneme se přijatelnější zejména pro část vlažných voličů ANO a získáme tak zpátky svou dřívější výhodu umírněné středové alternativy. Možné je obojí. K naplnění tohoto nelehkého úkolu bude třeba spíše několik let než měsíců. Chce-li ale KDU-ČSL i nadále zůstat důležitým hráčem české politiky, musí s tímto pokusem začít co nejdříve.
Filip Šafr, politický analytik KDU-ČSL.
Nejvyšší čas začít jinak!
Myslíme si, že křesťanskodemokratická politika má stále co říct a je ideově jinde než ODS, TOP 09 a další? Myslíme si, že KDU-ČSL může uspět sama, navzdory mediálnímu odepisování i dlouholetému přežívání ve SPOLU? Pokud ano, pracujme systematicky na tom, abychom čas v opozici využili k vlastnímu restartu. Prosazujme naše autentická témata a snažme se odlišit od ostatní opozice. Na sjezdu zvolme vedení, které bude takovou vizi sdílet a věrohodně ji reprezentovat. O našich plánech diskutujme mezi sebou, ale hlavně s těmi, kteří nás dříve volili nebo zvažují volit.
Před dvěma lety jsme o naší programové pozici udělali zajímavé závěry na ideové konferenci v Praze. Bylo přitom jasné, že kvůli vládnímu angažmá a účasti ve SPOLU bude až do voleb prakticky nemožné naše priority významněji zvednout. Ve volební kampani se nakonec akcentovaly obecnosti jako záchrana svobody a demokracie před populisty a extrémisty. Na vlastní konkrétní cíle nedošlo. Je nejvyšší čas začít znovu a jinak!
Vladimír Hanáček, politolog, předseda OV KDU-ČSL Strakonice