Tak snad budeme mít vládu bez strany popíračů holocaustu. Bylo to ovšem o fous… Zatím. Ale je to vůbec tak velká výhra? Ošklivým vedlejším produktem podivného mnohaměsíčního vyjednávání o vládě je totiž naprostá legitimizace komunistů. O tom, že naše nereformovaná komunistická strana má mít podíl na moci, se už tak nějak nepochybuje. Představa, že kabinet bude závislý na Okamurovi, byla zřejmě příliš děsivá i pro některé členy ANO.
Eurokomisařka Jourová rovnou vzkázala, že v ustavení takové vlády nevěří. Jak by asi v Evropské unii jednali s premiérem, který se opírá o stranu, jež popírá nelidský charakter koncentračních táborů, mluví o skupinách obyvatel jako o parazitech, chce zničit svobodu a nezávislost médií a otevřeně šíří ruskou propagandu a dezinformace? Ono dost na tom, že kauza předsedy vlády byla orgánem EU označena jako dotační podvod. Okamura byl prostě už totálně za hranou. Nyní je zatím mimo hru. Velký důvod k radosti to ovšem opravdu není. Nikdo z těch, kdo jednají o nové vládě, si ani neklade otázku, zda je v pořádku, že se komunisté vrátí k moci. Jsme totiž jedinou zemí ve střední Evropě, kde se komunistická strana nereformovala a stále se hlásí ke svým kořenům včetně třídního boje. Někteří její vysoce postavení členové a poslanci jsou dokonce stalinisté, což přestalo být i v Sovětském svazu v módě před 60 lety. Přitom KSČM už si diktuje, kdo smí a nesmí být ve vládě a na jaké resorty chce mít vliv.
K tomu si přidejme skutečnost, že budeme jedinou zemí EU, kde nevadí policejní obvinění kandidáta na premiéra. A to za úmyslný hospodářský trestný čin, který orgán Unie označil za dotační podvod.
Navíc Andrej Babiš už ukázal, že neváhá z pozice moci vykonávat velmi tvrdý nátlak na vyšetřovatele i na inspekci, která dohlíží na policisty. Jaké vůbec můžeme dostat záruky, že policie nestranně vyšetří jeho kauzu? To je masivní konfl ikt zájmů a zásadní ohrožení právního státu. A důvod, proč kromě ČSSD žádná jiná demokratická strana nechtěla s ANO do vlády.
Andreji Babišovi kvůli jeho zatvrzelém trvání na postu premiéra zbyla pro podporu menšinového kabinetu jen KSČM. Obětoval tak zájmy České republiky a jejích občanů své osobní touze po moci. Je nepochybné, že Vojtěch Filip si tuto situaci náležitě užije. Přitom SPD je stále v záloze, což bude pro ČSSD mimořádně nepříjemná situace – to je ale její věc.
Pokud jde o mě, já rozhodně nejásám. KDU-ČSL trvá na tom, co jsme říkali před volbami i po volbách: tato země potřebuje vládu s důvěrou Sněmovny bez obviněného člena vlády, nezávislou na komunistech a extremistech. Vláda sice bez SPD, ale závislá na komunistech, to je jen kosmetická změna. A je velké pokrytectví tvářit se, že stav a trend vývoje naší demokracie je tím v pořádku. To tedy opravdu není.