Svoboda: Ochrana před dumpingovým dovozem
 
Poslanci Evropského parlamentu schválili na květnovém plenárním zasedání návrh modernizace nařízení týkající se ochrany před dumpingovým dovozem a o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze třetích zemí.
Cílem je přizpůsobit se výzvám globální ekonomiky 21. století a efektivněji reagovat v případech dumpingových dovozů ze zemí, kde dochází k distorzím na trhu se surovinami a energiemi, a to uvalením vyššího cla. „EU tímto nařízením bude lépe hájit zájmy evropských výrobců, dovozců a samozřejmě ve finále i spotřebitelů. Tyto zásahy narušují obchod, neboť ceny surovin neodráží běžné tržní nabídky a poptávky,“ komentuje změnu europoslanec Pavel Svoboda, předseda Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu. „Do modernizace novely byly začleněny i sociální a environmentální hlediska, což v praxi bude znamenat například ochranu před dovozem produktů ze společností, které zaměstnávají děti a nezletilé," dodává český europoslanec.
 
Šojdrová: Revize směrnice o vysílání pracovníků jde proti myšlence jednotného trhu a volného pohybu služeb
 
Evropský parlament schválil finální podobu revize směrnice o vysílání pracovníků. Tato legislativa upravuje pravidla pro zaměstnance, které jejich domovská firma vyšle na časově omezenou dobu do zahraničí. Změny mají údajně přispět k větší sociální ochraně pracovníků a narovnání podmínek v Evropě. Michaela Šojdrová návrh kritizuje od samého počátku:
„Chápu snahu o snižování rozdílů ve mzdách mezi západem a východem. Zdá se, že by z nových pravidel měli mít prospěch vysílaní zaměstnanci. Obávám se, že tomu tak nebude. Nová pravidla totiž zvyšují administrativní zátěž malým a středním podnikům a vystavují je větší právní nejistotě. Například budou muset dodržovat pravidla (kolektivní smlouvy), které ani nebudou mít reálnou šanci nastudovat. To všechno může vést k tomu, že se firmám vysílání pracovníků nevyplatí a zaměstnanci přijdou o práci. Tato směrnice jde proti myšlence jednotného trhu a volného pohybu služeb,“ vysvětluje Šojdrová.

Zdechovský: Evropská komise musí začít řešit stáčení kilometrů u automobilů
Zhruba polovina ojetých vozidel prodávaných v EU má stočený stav najetých kilometrů. Šizeni jsou předně zákazníci, důsledky těchto podvodů ale mají negativní dopad také na bezpečnost provozu a na životní prostředí. Ve čtvrtek 31. května proto europoslanci na plénu 577 hlasy potvrdili zprávu z vlastní iniciativy výboru pro dopravu (TRAN) o nutnosti řešení problematiky. Hlasování Komisi zavazuje k připravení celoevropské legislativy za využití osvědčeného belgického systému zvaného Car-pass a speciálních aplikací přímo od výrobců, které mají znemožnit samotné stočení.
„V současnosti je stáčení zakázáno ve 25 členských státech. Ve Francii můžete dostat až dva roky vězení, v Německu vysokou pokutu a 1 rok vězení. Přesto se v těchto zemích stáčení objevuje u zhruba 30 % aut a řešení přes různé sankce lze proto označit za neúčinné. Jediné dvě země, kde už tyto podvody prakticky neznají, jsou Belgie se systémem Car-pass a Nizozemí s podobným systémem Auto-pass,“ vysvětluje Tomáš Zdechovský, který se řešením problematiky zabývá už řadu let. 
V těchto systémech jde o to, že konkrétní vozidlo získá k technickému průkazu ještě speciální certifikaci ve formě průkazky, do níž se opisuje stav odometru pokaždé, když majitel auta navštíví STK nebo servis. Historie vozidla je tak snadno dohledatelná a auto bez průkazky neprodejné. Certifikace stojí od 3 do 7 EUR podle toho, jak podrobné údaje majitel vyžaduje. Další výdaje nejsou a nemusí se jezdit ani na žádné speciální kontroly jen kvůli odečtu. Administrativa navíc je tak minimální. „Při hledání řešení jsme kladli maximální důraz na to, aby řešení byla levná a došlo jen k narovnání trhu momentálně deformovanému podvody, při nichž kupující ročně přicházejí až o 9,6 miliard eur,“ uzavírá Zdechovský a rozptyluje tak obavy některých lidí, že nová legislativa a její zavedení bude mít negativní dopad na růst cen automobilů.