Svoboda: Evropský parlament doporučil Komisi, aby se zabývala zrušením střídání času
Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek schválili rezoluci (384 pro; 153 proti; 12 zdrželo se hlasování), ve které vyzvali Evropskou komisi k důslednému přehodnocení střídání času v EU, které by mohlo vést k jeho zrušení. Evropská komise by nyní měla vypracovat důkladnou analýzu potřebnou před přijetím legislativního návrhu. V čele skupiny cca. 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stojí Pavel Svoboda (ELS/KDU-ČSL), předseda právního výboru EP. „Zrušení střídání času v celé Evropě bylo heslem KDU-ČSL v kampani do Evropského parlamentu v roce 2014. Náš slib jsme tedy splnili. Také se ukázalo, že téma zrušení střídání času rezonuje napříč evropskými zeměmi, jenom jednotlivé iniciativy o sobě nevěděly. Nám se tyto všechny iniciativy sjednotit a těší mě, že jsme nyní vyslali jasný signál Komisi, aby se tímto tématem vážně zabývala,“ dodává Pavel Svoboda
Podle závěrů posledních studií je střídání času přežitek z minulosti, který by se měl zrušit. Navíc původní finanční úspory jsou dávno pryč. Odhady přímých a nepřímých nákladů pouze na zdravotní následky každoroční změny času v členských státech EU se vyšplhaly až na 131 miliard EUR. Změna času totiž způsobuje zdravotní problémy u přibližně 20 % Evropanů. Patří k nim především únava, ospalost a dezorientace, poruchy trávení, migrény a deprese, výjimečně i infarkty. Nepřirozená změna spánkového rytmu však může působit i jako spouštěč geneticky podmíněných chorob, jako jsou obezita či cukrovka. Velké potíže zažívají lidé postižení autismem.
Šojdrová: Dialog EU-Turecko je nutný, ale ne za každou cenu
Evropská unie nesmí přihlížet porušování lidských práv tureckých občanů v jejich vlastní zemi. Tento vzkaz vysoké představitelce Unie pro zahraniční politiku bude dnes na plénu Evropského parlamentu prezentovat Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Michaela Šojdrová, která se aktivně angažuje v mezinárodní kampani za osvobození tureckých novinářů, říká: „Za poslední dva roky režim prezidenta Erdogana uzavřel téměř 130 vydavatelství a uvěznil kolem 160 novinářů. Jejich počet nadále narůstá. Naposledy v souvislosti s kritikou turecké invaze do Sýrie, o níž musí média informovat podle přesných instrukcí tureckého premiéra.“
Michaela Šojdrová měla ve Štrasburku možnost diskutovat o situaci v Turecku s İ. E. Karayelem a dalšími poslanci z tureckého parlamentu, kteří navštívili jednání Delegace EU-Turecko. „Zdůraznila jsem přínos Turecka při řešení migrační krize, ale víc pochval ode mne neslyšeli. Vyjádřila jsem své obavy z perzekuce novinářů, akademických pracovníků a ostatních, kteří projevují nesouhlas s vládní politikou. Turecké poslance jsem vyzvala, aby se zasadili o propuštění novinářů, a uvedla jsem příklad Akina Atalaye, který je vězněn již 14 měsíců. Jednání parlamentní delegace EU-Turecko dává naději na obnovení dialogu, který je nezbytný pro zlepšení vzájemných vztahů a pro pomoc demokratickým silám v Turecku,“ dodává Michaela Šojdrová.
Zdechovský: Parlament odmítl panevropské kandidátky, nahrály by populistům
Europoslanci odmítli návrh na zavedení nadnárodních evropských kandidátek pro volby do Evropského parlamentu. Podle původního návrhu levicových poslanců se měli volit nejen europoslanci z České republiky, ale i kandidáti z jiných koutů Evropy. Lidovci byli proti. „Nemáme zde žádné společné celoevropské médium a tím možnost prezentovat naše názory a pozice v ostatních zemích. Výhercem podobných kandidátek by tak byli jen nějací populisti, herci či modelky. Následně kandidáti z velkých zemí, a takoví by vůbec nehájili zájmy České republiky,“ komentuje návrh europoslanec Tomáš Zdechovský, který je předsedou Unie evropských federalistů a za svůj nesouhlas proto čelil silné kritice. „Federaci tu nemáme, a hlavně byl ten návrh opravdu sepsaný špatně. Navíc přišel v době, kdy i já volám po reformě. Podobná opatření by jen ještě více podryla důvěru Čechů v EU a snížila i tak dost nízký zájem o evropské volby,“ uzavírá Zdechovský, který zamítnutí jednoznačně přivítal.