Je to dávná historka, kterou má ale smysl připomenout, protože o ní mluví jako o jednom ze zásadních okamžiků svého života lidovecký politik Marian Jurečka. Včera oznámil kandidaturu na předsedu strany.
„V té době jsem studoval střední školu a veřejné dění mě hodně zajímalo. Když jsem četl o tom, jak Josef Lux tehdy vyjednal ukončení stávky, líbilo se mi to a začal jsem uvažovat o tom, že bych se přihlásil do lidové strany,“ sdělil HN Jurečka, který skutečně o rok později do KDU-ČSL vstoupil. A právě Luxe měl za svůj vzor, byť ten právě v tomto roce zemřel.
V následujících letech se Jurečka mnohem více než politice věnoval rodině a budování hospodářství, pořádně se do ní „zakousl“ poněkud paradoxně ve chvíli, kdy šla strana dolů. Bylo to v roce 2010. Lidovci poznamenaní kauzami Jiřího Čunka, který vedl KDU-ČSL v letech 2006 až 2009, se dostali na úplné dno. Jestliže předtím měla strana 13 poslanců, najednou neměla žádného, do sněmovny se vůbec nedostala.
„Po tomto neúspěchu jsme se jako mladí členové strany z Olomouckého a Zlínského kraje sešli na Svatém Hostýnku, kam jsme pozvali také Pavla Bělobrádka, kterého jsem znal z Mladých konzervativců,“ vzpomíná Jurečka. I když tady podle něj zazněly i úvahy o možném založení nové strany, nakonec si řekli, že zkusí KDU-ČSL zachránit. O několik měsíců později už byl Bělobrádek zvolen předsedou a Jurečka nejdříve řadovým a o rok později prvním místopředsedou.
„Myslím, že jsme dobrý tandem, výborně si rozumíme, jsme kamarádi, byť na některé věci míváme odlišné názory,“ hodnotí Jurečka několikaletou spolupráci, která měla v letech 2013 až 2017 podobu účasti ve vládě Bohuslava Sobotky s ČSSD a hnutím ANO. Bělobrádek byl místopředsedou vlády se zaměřením na vědu a výzkum, Jurečka měl na starosti zemědělství. Mimochodem, podle svých slov něco takového vůbec nečekal, s úsměvem popisuje den, kdy bylo o tomto jeho „zařazení“ rozhodnuto.
„Když jsem ráno odjížděl z domu, tvrdil jsem manželce, že nemusí mít obavy, že určitě ve vládě nebudu a budu se nadále věnovat rodině. Jenže na samotném jednání vedení strany někdo s takovým návrhem přišel, a když jsem na chvíli odešel a vrátil se, tak se mě Pavel Bělobrádek zeptal: Chceš být ministr zemědělství? Měl jsem deset sekund na rozhodnutí,“ vysvětluje.
Manželku tedy nepotěšil, čtyřletého ministrování ale nelituje. Tvrdí, že díky tomu získal velké manažerské i politické zkušenosti, za které je velmi vděčný. I během těchto let bylo patrné z jeho příspěvků na sociálních sítích, jak moc pro něj znamená rodina, která v této chvílí čítá kromě ženy už pět synů. Ty nejstarší, čtrnáctileté, vede co nejvíce k práci, však také jejich velké hospodářství potřebuje každou pracovitou ruku.
Rodina hrála také velmi důležitou roli při zvažování, jestli se přihlásí do voleb o nejvyšší stranický post. Zatímco jeho kolegové ze sněmovny, poslanec Marek Výborný a šéf klubu Jan Bartošek, už oznámili zájem o vedení KDU-ČSL, Jurečka odpovídal, že zvažuje všechny okolnosti, včetně toho, jak moc či málo času bude mít na rodinu. Až včera poslal všem lidovcům dopis, v němž jim oznámil, že chce stranu vést a nabídnout tak své zkušenosti, které za osm let nasbíral.
Pokud ho delegáti březnového sjezdu zvolí, lze čekat, že nadále bude velmi kriticky vystupovat vůči premiérovi Andreji Babišovi i prezidentovi Miloši Zemanovi, který se o Jurečkovi vyjadřuje s despektem. „Nejhloupější ministr Sobotkovy vlády,“ řekl v tomto týdnu MF DNES.
Sám Jurečka tvrdí, že chce, aby lidovci zemi sjednocovali a zároveň vystupovali proti politikům, kteří chtějí vítězit za každou cenu. „Ničeho se neštítí. Nemají žádné zásady, nedodržují základní hodnoty lidské slušnosti, je jim ukradená ta část veřejnosti, která je právě nevolí,“ míní druhý muž KDU-ČSL.
autor: Radek Bartoníček