KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Archiv 2018 Jitka Seitlová: Elektřina může podražit kvůli přemísťování kabelů
Zpět

Jitka Seitlová: Elektřina může podražit kvůli přemísťování kabelů

Přidáno 13. 8. 2018
Ilustrační foto
Hospodářské noviny

Pokud dnes stavební úřad přikáže demolici domu, na jehož fasádě je připevněno elektrické vedení, musí jeho přemístění zaplatit majitel nemovitosti. Stejné je to i v případě, kdy mu zrezivělé zařízení poškozuje dům. Přemístění přitom stojí desítky až stovky tisíc korun.
„Vlastník nemovitosti musí po celou dobu strpět omezení užívání a najednou musí uhradit přeložku. To je zjevně nespravedlivé,“ říká senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která navrhuje změnu nynější praxe. Podle současného zákona platí takzvané přeložky ten, který jejich potřebu vyvolal. Nezáleží tak na tom, zda je k přemístění donucen stavebním úřadem nebo špatným stavem zařízení. Seitlová proto vypracovala novelu, podle níž by náklady na přeložky v těchto případech musely zaplatit energetické společnosti, které elektrickou síť vlastní. „Novela vychází ze setkání s lidmi, kteří se do takové situace dostali. Neměli peníze na přeložku a měli rozhodnutí, že objekt musí zbořit,“ vysvětluje Seitlová.
Nadále by však platilo, že pokud se majitel domu rozhodne například nemovitost opravit, přemístění zařízení musí zaplatit sám.
Novelu již senátoři předali poslancům, kteří ji začnou projednávat na podzim. V Senátu měl návrh podporu napříč všemi stranami, včetně hnutí ANO.

Novela zdraží elektřinu
Energetické firmy varují, že pokud změna začne platit, dojde ke zdražení elektřiny. „V případě, že bude senátní návrh schválen, budeme se jím samozřejmě řídit a náklady na tyto přeložky budou hrazeny z cen za distribuci elektřiny,“ uvádí mluvčí společnosti ČEZ Soňa Holingerová.
Podnik vyřizuje každý rok zhruba 4500 žádostí o přeložky. Náklady se pohybují v desítkách milionů korun ročně. Náklady na přemístění elektrického zařízení by se tak přesunuly z konkrétních majitelů nemovitostí na všechny, kteří síť využívají. To se nelíbí například společnosti ČEPS, která v Česku zajišťuje provoz soustavy elektrického vedení. „Myšlenka socializace nákladů na provedení přeložky je zcela určitě nesprávná,“ tvrdí mluvčí podniku Hana Klímová. „Promítnutí nákladů na provedení přeložek do regulovaných cen za přenos elektřiny by bylo nespravedlivé vůči ostatním konečným spotřebitelům elektřiny a založilo by to neodůvodněné zvýhodnění individuálních zájmů vlastníka nemovitosti před zájmy ostatních zákazníků,“ dodává.
Se zvýšením cen za energie počítá také senátorka Seitlová. Domnívá se však, že zdražení nebude výrazné. „To navýšení je velmi nepatrné z hlediska objemu peněz, které jsou vynakládány na celkovou distribuční síť. My jsme uvažovali, že to budou maximálně desítky miMichaela lionů korun. To je nepatrná částka z hlediska objemu nákladů, které jsou započítávány do cen energií,“ myslí si Seitlová.
Spory vyřeší ERÚ
Elektrické vedení a další zařízení vždy přemísťují energetické společnosti. V případě, že je o to požádá majitel nemovitosti, vymáhají náklady po něm. Podle Seitlové jsou však částky často zbytečně vysoké. „Měla jsem od občanů a obcí řadu podnětů, že se domnívají, a nechali si to třeba i ohodnotit, že ty ceny jsou nepřiměřené,“ říká senátorka a bývalá zástupkyně veřejného ochránce práv.
Senátní novela tak hodlá změnit i tento systém. Firmy by vlastníkovi nemovitosti musely posílat vyúčtování, ve kterém by viděl jednotlivé položky, za něž platí.
Podle polostátního energetického podniku ČEZ jsou účtované náklady za stěhování elektrické sítě odpovídající. „Při žádosti o přeložku informujeme žadatele o odhadované výši nákladů na základě srovnatelných staveb v minulosti. Vyúčtované náklady na přeložku jsou vždy skutečně vynaložené. Dodavatelské firmy vždy soutěžíme,“ tvrdí mluvčí ČEZ Holingerová.
Pokud sněmovna novelu schválí, budou se lidé moci při sporech týkajících se nákladů na přeložky nově obracet na Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten rozhodne, jestli jsou vyúčtované náklady skutečně opodstatněné. „Návrh na zahájení sporného řízení by mohl podat žadatel o přeložku. Nepodléhá poplatkové povinnosti, ale vítězné straně může být přiznáno právo na úhradu nákladů, které na vedení sporného řízení vynaložila,“ uvádí mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Úhrada nákladů by se navíc neměla zvyšovat o částku, kterou dostal majitel domu či pozemku za to, že na něm má elektrické vedení. Náhradu, jež se pohybuje v řádu tisíců korun, dostávají vlastníci jednorázově. Důvodová zpráva návrhu uvádí, že současné náhrady za věcná břemena nejsou vzhledem k nákladům za přeložky adekvátní.

4,5 tisíce žádostí o přeložky elektrických sítí řeší každý rok energetický podnik ČEZ.

100 tis. Kč Desítky až stovky tisíc korun stojí majitele nemovitosti přeložení elektrické sítě.

O autorovi| Dvořáková, Jan Prokeš,

kategorie Z médií