Noc už končí, ale ráno ještě nezačalo. Tma a světlo se na chvíli potkávají. Tuhle dobu před lety nazval český básník Jan Skácel hodinou mezi psem a vlkem. Traduje se, že v tomto čase před rozedněním se rodí nejvíce dětí, nejvíce lidí umírá, ve spánku se zdá nejvíce snů. Jde o dobu mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. I tuto hodinu možná čeká velká, celoevropská změna – konec střídání letního a zimního času. V současné době ji známe od roku 1996. Letní čas začíná v poslední březnovou neděli, posouvá se ve dvě v noci na třetí hodinu. Poslední neděli v říjnu se pak vrací zpět na druhou.
Do debaty, zda má smysl střídání zachovat, nebo ho zrušit, se letos vložila Evropská komise a Evropský parlament. Vyzvaly všechny zájemce, aby se do čtvrtka 16. srpna v on-line dotazníku vyslovili, zda dvojí čas nadále chtějí či nikoliv.
Skupina poslanců Evropského parlamentu vypracovala návrh na zrušení letního času. Parlament Evropskou komisi pověřil, aby vyhodnotila přínosy střídání času a případně rozhodla o tom, zda má smysl v této praxi pokračovat. Zajedno jsou všichni v tom, že členské země EU musí postupovat společně. Buď všichni letní čas zruší, nebo ho všichni zachovají. Pokud by se někdo rozhodl tak a druhý onak, vznikl by chaos a problémy v dopravě i obchodě.
Diskuse se vede o dvou věcech. Zaprvé zda má v současnosti ještě smysl střídání letního a zimního času kvůli energetickým úsporám. A zadruhé zda má negativní vliv na lidské zdraví. Reakce na samotnou diskusi jsou rozdílné: někdo ji vítá, někdo dlouhodobě považuje střídání času za pseudoprobém a nicotnost, se kterou je zbytečné čas ztrácet.
Ekonomické úspory? Bývávalo
Mezi iniciátory změny současného stavu, který platí v Evropské unii a okolních zemích od roku 1996, je europoslanec PavelSvoboda (KDU-ČSL). Hospodářským novinám řekl, že názor na škodlivost střídání letního a zimního času podporuje řada odborných studií.
„Střídání časů nenaplnilo svůj původní účel: šetření energie. Ukázalo se, že to, co se ušetří na světle, se utratí za topení. Podle některých chronobiologů má až dvacet procent populace kvůli změně času zdravotní problémy. Nejvíc trpí autisté, starší lidé a děti. Různé studie také ukázaly, že změna času se podepsala na nárůstu dopravních nehod ve dnech po změně až o třicet procent. Důvodem je, že lidé mají problémy se spánkem a koncentrací. Změna také aktivuje civilizační nemoci: cukrovku, deprese, špatné spaní. Zaměstnanci pracují méně efektivně, podniky pracující na směny mají administrativu navíc,“ tvrdí Svoboda.
V polovině sedmdesátých let si nechalo americké ministerstvo dopravy vypracovat rozsáhlou analýzu energetických úspor spojených se zavedením letního času. Vyplynulo z ní, že je značná, zhruba jedno procento nákladů denně. Dnes je ale situace odlišná. Větší podíl na čerpání energie má například klimatizace. Ani největší český výrobce elektřiny ČEZ není zastáncem střídání času kvůli úsporám.
„Už řadu let se nedá vliv zavedení letního času na úspory elektřiny prokázat. Pravděpodobně není žádný. Rozdíl ve spotřebě v zimě a v létě se postupně snižuje a s tím také mizí možné úspory, které střídání letního a zimního času přináší. Podíl elektřiny spotřebovávané při svícení klesá, protože se elektřina využívá více v jiných oblastech. Například v domácnostech se konstantně zvyšuje množství spotřebičů,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Zimní, nebo letní?
Pokud ale střídání času zrušíme, ke kterému se přiklonit? Zachovat jen zimní, nebo jen letní? Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd má jasno.
„Ze zdravotního hlediska by bylo lepší zachovat zimní čas. Při něm je náš časový systém lépe seřizován denním světlem. Pokud bychom měli v zimě letní čas, měli bychom sice o hodinu déle světlo večer, ale ráno by byla tma ještě déle, než je tomu během krátkých zimních dní nyní. To by znamenalo pro většinu populace vstávání do tmy a hlavně významně pozdější vystavení se rannímu přirozenému světlu. U člověka je právě toto ranní světlo velmi důležité pro správné seřízení biologických hodin a pro udržení dobré nálady,“ uvedla Sumová pro HN.
Pavel Svoboda si také přeje zachování času zimního, ale podle jeho informací jsou Evropané spíš pro letní. „Historicky se přidal letní čas, takže člověka by logicky napadlo, že se ponechá čas zimní. Ale od toho je celoevropská veřejná konzultace, kterou vyhlásila Evropská komise. Dosavadní odhady ukazují, že čtyři z pěti Evropanů si přejí zachování letního času,“ vysvětluje lidovecký europoslanec.
Jedno jak, ale hlavně jednotně
Opatrný, až skeptický je ke změně poslanec Evropského parlamentu zvolený jako nestraník za TOP 09 Luděk Niedermayer.
„Střídání času dávno nesouvisí s energetikou a ekonomikou, ale je to spíše lifestylová otázka. Letní čas umožňuje lépe využít astronomický den pro aktivitu. Zajímavé je, že kolegové, kteří se kloní k jeho zrušení, se často vyhýbají odpovědi na otázku, který čas by vlastně zavedli. Mně to připadá, že z hlediska fungování normálních lidí v rámci astronomických dní vám vyplývá, že nechcete v zimě začínat den příliš brzy, když je ještě dlouho tma, a v létě naopak chcete využívat dlouhé večery. Na tom je založena logika letního času. Když zrušíme střídání, v zimě budou děti ve škole první vyučovací hodinu ve tmě a budou vstávat za hluboké tmy. Pokud by se zachoval zimní čas, v létě bude světlo už po čtvrté ranní. Musíme zvážit, zda tlak na změnu opravdu vychází od velké části obyvatel evropských zemí, nebo zda jde o názor sice hlasité a viditelné, ale přece jen menšiny,“ říká Niedermayer.
Ať už bude letní nebo zimní, čas by především měl být v celé Evropské unii jednotný. „Pro energetiky je jedno, zda to bude letní nebo zimní. Jediné, co by nám poněkud komplikovalo život, by byla skutečnost, kdyby byly změny časů v okolních státech, se kterými je naše elektrizační soustava propojena, rozdílné. Pro nás je důležitá synchronizace zavádění letního a zimního času v rámci Evropy,“ vysvětluje Roman Gazdík z ČEZ.
Za klíčové to považuje i Niedermayer. „Musíme zachovat jednotný režim v Evropě. Buď budou střídat všichni, nebo nebude střídat nikdo. Na tom se musí najít shoda. Pokud část Evropy půjde jednou cestou a část druhou, vznikl by chaos v dopravě,“ míní poslanec.
Podobnou zkušeností prošly Spojené státy. Po druhé světové válce mohly o střídání času volně rozhodovat nejen jednotlivé státy, ale i města. Kvůli rostoucím problémům pak Kongres v roce 1966 musel schválit zákon zvaný Uniform Time Act. Stanovil jako závazná data pro změnu času poslední dubnovou neděli (letní) a poslední říjnovou neděli (zimní), ačkoliv je v pravomoci států rozhodnout, zda vůbec střídání časů chtějí.
Skřivani a sovy
Fyzioložka Alena Sumová dodává, že lidé se z hlediska adaptace dělí na skřivany a sovy. Skřivanům vadí přechod na zimní čas, sovám na letní. „Lidé, jimž pracovní doba začíná velmi brzy ráno, mají obvykle větší problém s přechodem na letní čas. Potřebují ještě více než ostatní to ranní světlo, které udržuje jejich vnitřní hodiny seřízené na dřívější dobu tak, aby byli ráno svěží. Navíc potřebují, aby byla večer dříve tma, aby lépe usínali. Naopak ti, kdo začínají pracovní den později nebo si mohou určovat pracovní dobu podle svých preferencí, většinou žádný problém se změnou času nemají.“
Volba Evropské komise a členských zemí EU tak bude zároveň volbou o tom, zda pomohou více evropským skřivanům, či evropským sovám. I tato iniciativa však může skončit jako ty předchozí: po velké diskusi se nestane nic.
Už řadu let se nedá vliv zavedení letního času na úspory elektřiny prokázat. Pravděpodobně není žádný. Roman Gazdík mluvčí ČEZ
FAKTA O STŘÍDÁNÍ ČASU První člověk, kterého myšlenka na posun času napadla, byl americký státník Benjamin Franklin. Za svého pobytu ve Francii v roce 1784 prohlásil, že Francouzi by měli dříve vstávat, aby večer ušetřili za svíčky. Samotné střídání času ovšem Franklin nenavrhl. Jako první zavedly střídání letního a zimního času některé kanadské regiony v roce 1908. Německo zavedlo letní čas 30. dubna 1916, ve stejném roce jako Rakousko-Uhersko. Po vzniku Československa vláda letní čas zrušila. Znovu ho zavedla nakrátko po druhé světové válce a obnovila pak v roce 1979. Za druhé světové války Německo prosazovalo střídání času i v zemích, které obsadilo. Většina evropských zemí letní čas zavedla v 70. nebo 80. letech. V současné podobě platí střídání pro Evropskou unii i země, které tehdy byly v jejím sousedství, od roku 1996. Letní čas začíná poslední neděli v březnu posunem z druhé hodiny ranní na třetí. Zimní čas pak poslední neděli v říjnu posunem ze třetí hodiny na druhou. Kromě Evropy praktikují střídání času například USA, Kanada, Austrálie, Brazílie, Chile, Maroko nebo Írán. Drtivá většina afrických a asijských států čas nemění. Evropský parlament a Evropská komise umožnily občanům členských zemí EU vyjádřit svůj názor na možné zrušení letního či zimního času v on-line dotazníku. Spuštěn byl 4. července, možnost vyslovit se končí ve čtvrtek 16. srpna. Dotazník je na webové adrese ZDE Výsledek hlasování není závazný. Dá se však předpokládat, že čím více obyvatel Evropské unie se vysloví pro zrušení posunu času, tím větší vliv na rozhodování Evropské komisi to bude mít. Na konec střídání času z členských zemí EU nejvíce naléhají Finsko, Polsko a Litva.
Foto popis| Rozdělení europoslanci Zatímco Luděk Niedermayer (zvolený jako nestraník za TOP 09, vlevo) je k navrhované změně skeptický, Pavel Svoboda (KDU-ČSL) patří do skupiny, která návrh na zrušení letního či zimního času vypracovala.
Foto autor| Foto: HN – Jiří Koťátko, Milan Bureš, ČTK/AP
O autorovi| Martin Novák