Pacienti mají v Česku možnost svobodně si vybrat, kde a u koho se budou léčit. A logicky chtějí tu nejlepší možnou péči. Ověřená a veřejně dostupná data o kvalitě zdravotnických zařízení ale chybí. Hlavní roli tak hraje stará dobrá šeptanda.

"Naši pacienti se při výběru nemocnice řídí tím, co povídala sousedka, jestli babička říkala, že tam dobře vaří, nebo jestli to mají blízko. To o zdravotní péči nic neříká," uvedl lékař a poslanec za ODS Bohuslav Svoboda v předvolební debatě o budoucnosti českého zdravotnictví. Tu uspořádal server Aktuálně.cz ve spolupráci s Nadačním fondem pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Politici se v debatě shodli, že na měření kvality ve zdravotnictví je potřeba zapracovat. Hnutí ANO označuje současný model čerpání zdravotní péče za loterii. Podle Adama Vojtěcha, který je v ANO odborníkem na zdravotnictví, je potřeba, aby kvalitu podle jasně stanovených objektivních kritérií, ale i podle míry spokojenosti pacientů měřil nezávislý úřad. "Rozhodně to nemůže být třeba ministerstvo zdravotnictví," říká Vojtěch s tím, že by tak ministr byl ve střetu zájmů, protože ty největší nemocnice sám řídí.

"Myslím si, že výsledky by měly být do jisté míry zveřejňovány. Pacient na to má nárok, protože platí," dodal kandidát za ANO do sněmovny. Inspirovat se chce například v Německu, kde kvalitu péče měří specializovaný institut. V Česku fungují agentury, které zájemcům z řad nemocnic za určitých podmínek udělují akreditace. Politici se ale shodli, že vypovídají více o nastavení provozu než o výsledcích péče.

Problematické žebříčky

Státní Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) už data o kvalitě péče v jednotlivých nemocnicích začal shromažďovat. Zkoumá kritéria, jako je třeba neočekávané zhoršení zdravotního stavu, problémy s proleženinami či výskyt pádů.

Údaje mají sloužit v první řadě samotným nemocnicím, aby věděly, kde mají slabiny, na jejichž odstranění je třeba pracovat. V budoucnu by ale data mohli mít k dispozici i pacienti. "Ideální by bylo, kdyby nemocnice od nás dostala sadu indikátorů kvality a měla povinnost ji zveřejnit. Třeba na svých webových stránkách," nastínil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Čemu se ale brání, je vytváření zjednodušujících žebříčků. Nelze například nemocnice porovnávat podle prosté úmrtnosti. Tu může vychýlit třeba to, jestli má nemocnice úrazové centrum, kam záchranáři často vozí například oběti autonehod na pokraji smrti. Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku ale nemůže být tak těžké si s tímto poradit. "Pokud víte, jaký pacient do zařízení přichází a jaké má komplikace, tak samozřejmě dokážete výstup statisticky očistit," je přesvědčen Doležal.

Za kvalitní péčí do Prahy

Náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD) se obává, že se lidé na základě zveřejněných hodnocení budou stahovat jen do několika nejlepších nemocnic, které to kapacitně nemohou zvládnout. Proto by podle ní měla existovat celorepubliková páteřní síť nemocnic, kterou by nebylo možné zprivatizovat.

To sociální demokracie slibovala už ve chvíli, kdy se před čtyřmi lety ujala vlády. Příslušný zákon o neziskových, později univerzitních nemocnicích se jí ale prosadit nepodařilo.

"Ono by bylo hezké, kdyby si pacienti vybírali zdravotnická zařízení, která jsou nejkvalitnější. Ale to není reálné. Na základě svobodné volby lékaře by se pak všichni pacienti hrnuli do Prahy," řekla Teska Arnoštová. Popsala tak to, co už se stejně do velké míry děje i bez dostupných informací.

Lékaři z nemocnic, které čelí největším náporům, se pak často brání tím, že se odvolávají na takzvanou spádovost a pacienty odkazují na zdravotnická zařízení v jejich místě bydliště. Podle zákona ale právo třídit nemocné podle adresy nemají.

Mezi pacienty populární nemocnice přitom nenarážejí jenom na kapacitní omezení, které umocňuje současný nedostatek lékařů a sester. Bojují i s tím, jak je nastaveno financování. Špitály nedostávají peníze za každého pacienta, pojišťovny jim posílají paušální částky na jednotlivé obory péče. Jejich výše se odvíjí od toho, kolik péče daná nemocnice poskytla v předchozích letech. Když tedy ošetří víc pacientů, než na kolik jí stačí přidělený balík peněz, má smůlu.

Současná vláda slibovala, že systém úhrad narovná. ÚZIS už několik let pracuje na mechanismu, který by umožnil financování zařízení za diagnózu.

Podle Vojtěcha z ANO by ale financování mělo být navázáno právě na kvalitu péče. Pojišťovnám by Vojtěch chtěl dát větší volnost v rozhodování, s kým uzavřou smlouvu. "Pojišťovny musí mít možnost zohlednit v úhradách kvalitu péče," říká. S tím souhlasí i Svoboda z ODS. "Když pojišťovny budou mít možnost si vybírat, tak ti horší budou chtít jít nahoru. Takhle je to každému jedno," myslí si.

Podle někdejšího ministra zdravotnictví za TOP 09 Leoše Hegera by takový přístup rozvázal ruce i nemocnicím, které by se nemusely bát, že na poskytování nejkvalitnější péče ve výsledku paradoxně prodělají. "Je třeba nechat nemocnicím volnost, aby lákaly více pacientů. A naopak aby ty, které jsou neúspěšné, chřadly a ze sítě byly nakonec třeba i vyřazeny," uvedl Heger. Česká nemocniční síť je přebujelá také podle ANO a ODS. A financování podle kvality by ji mohlo zredukovat.

Zdravotní systém jako labyrint

Tomáš Doležal z institutu ale připomíná, že v oblasti měření kvality nelze zůstat jen u nemocnic. Naopak podle něj by se mělo začít na úrovni praktických lékařů a ambulantních specialistů. Hodnotit by se mělo například to, jestli soukromé ordinace zvou pacienty na preventivní vyšetření. "Český systém trpí tím, že jím pacienti příliš snadno procházejí a končí v drahých hospitalizacích," myslí si Tomáš Doležal.

Problémem je i informovanost pacientů o tom, jak je český zdravotní systém poskládán. Nemocní často netuší, na koho se se svými obtížemi obrátit. "Mnohdy se v našem systému pohybují náhodně a my jim to vyčítáme. Ale oni opravdu často ta data nemají," potvrzuje ortoped a lidovecký expert na zdravotnictví Vít Kaňkovský.

Lidé pak pro jistotu vyrážejí do nemocnice, a to nejlépe rovnou do fakultní. "Denně k nám lidé přicházejí s banalitami, protože nevědí, kam jinam by šli. Často ani netuší, kde mají svého praktického lékaře, natož specialistu," popsal HN ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.

Záznam debaty naleznete ZDE.