Spolupráce se Starosty a nezávislými je na spadnutí. V jaké fázi jsou jednání? Podle médií už vybíráte název zastřešující strany.

Já spekulovat nechci. Jednáme v těchto dnech velice intenzivně. Je tady několik problémů, které musíme vyřešit. Buďto je dokážeme vyřešit jasně, transparentně bez jakýchkoliv pochybností do budoucna, nebo to nedokážeme a budeme muset hledat jiné cesty. Dnes hlavně narážíme na problematiku toho, pokud by měl vzniknout nový politický subjekt, který by spolupráci reálně naplnil ve volbách, tak jakým způsobem bude fungovat, jak bude personálně obsazen a jak bude finančně zabezpečen, aby zvládl volební kampaň. To jsou všechno otázky, kde musíme mít jasně vydiskutováno, že nejsme v rozporu se zákonem. Za KDU-ČSL nepůjdeme do něčeho, co by mohlo dát podněty k tomu, aby nás kdokoliv zpochybňoval a říkal, že jsme něco obešli. A nedejbože to směřoval k soudu. Dáme si pozor, aby spolupráce byla nenapadnutelná.

Řešíte už tedy pouze technické detaily, ne ideje?

Nemyslím si, že bychom měli větší programové rozpory. My už na komunální úrovni spolupracujeme. Máme společný klub v Evropském parlamentu. Problém je opravdu v tom, jak spolupráci uchopit technicky a procesně.

Ideální by tedy byla zastřešující politická strana?

To nebudu prozrazovat. Jednání pokračují. Dokud si to nevyjasníme my mezi sebou a v rámci politických stran, tak to nechci komentovat.

Ale bude se zřejmě jednat o řešení, v rámci něhož budete muset překonat pětiprocentní hranici, a ne desetiprocentní jako v případě koalice.

Ambicí je, abychom našli takové uskupení, kdy nepůjde o koalici, která by musela splňovat kvótu deseti procent.

Bylo by pro Starosty a nezávislé přijatelné, že by byli na vaší kandidátce?

To je spíše otázka na ně.

Diskutuje se už také o superlídrovi zastřešujícího uskupení. Padají jména jako místopředsedkyně KDU-ČSL Zuzana Roithová. Je její jméno aktuálně na stole?

Že bychom teď diskutovali toto jméno, vám nepotvrdím. Ale dokážu si představit Zuzanu Roithovou jako premiérku tohoto státu.

Jaká bude vaše role uvnitř lidovců? Na květnovém sjezdu budete rozhodovat o předsedovi strany. Vy sám jste přitom během Vánoc uvažoval, jestli do tohoto klání nevstoupit.

Byl jsem v průběhu podzimu několikrát tázán ze strany médií, zda bych případně kandidoval na předsedu. Já jsem odpověděl, že si chci s rodinou promyslet své další fungování v politice. Nebylo to tak, že bych seděl a říkal si, zda bych nekandidoval na předsedu. U nás se jednalo o celkové rozhodování jak dál. Vyhodnotil jsem to tak, že za sebou máme šest úspěšných let KDU-ČSL a celou tu dobu jsem ve vedení strany. Myslím si, že s Pavlem Bělobrádkem fungujeme jako dobrý tandem. Vždy jsem měl možnost se spolupodílet na směřování strany. Ne ve všem se s panem Bělobrádkem shodneme. Ale souhlasíme v tom, že strana šla v posledních letech dobrým směrem.

Nebylo přece jen nešťastné načasování, že přes Vánoce zůstala ta otázka otevřená?

Nejednalo se o nešťastné načasování. Já jsem říkal dovnitř strany někdy od října, že nad tím budu přemýšlet a rozhodnutí oznámím v lednu. Nešťastné bylo, že ta informace vyšla na Štědrý den, na narozeniny pana Bělobrádka. A to bylo dílem tím, že jsem rozhovor pro ČTK dával někdy 16. prosince a nemohl jsem tušit, že zrovna tuto část zveřejní na Štědrý den.

Není problém, že jste už dvakrát ohlásil a pak zase stáhnul vaši kandidaturu? Lidovecký senátor Jiří Čunek to v médiích komentoval tak, že až to řeknete potřetí, nikdo už vám nebude věřit.

Řekl bych, že rozhodování o tom, kdo má, nebo nemá být předseda, nezávisí na tom, zda to člověk dvakrát zvažoval. Přemýšlel jsem o tom proto, že ta možnost tady byla. Byl jsem na to opakovaně tázán, tak jsem řekl, že to zvážím. Nemyslím si, že to je chyba. Domnívám se, že se jedná o otevřený a racionální přístup.

Co je tedy vaše současné rozhodnutí? Chcete usilovat o pokračování v čele resortu i po volbách a udržet si místo prvního místopředsedy strany?

Rád bych obhájil obě dvě tyto roviny.

Senátor Čunek v médiích naznačil, že by se nemusel bránit kandidatuře na předsedu lidovců. Jak silnou by mohl získat podporu?

Nedokážu si představit, že by Pavel Bělobrádek nebyl zvolen předsedou, pokud by se on sám nerozhodl nekandidovat. Co se týče Jiřího Čunka, je výraznou osobností. Na druhou stranu pokud chce dobře dělat práci senátora a hejtmana – tak jak jsem zaznamenal, že je chce funkce vykonávat po zbytek mandátu, pak si myslím, že není reálné uvažovat o tom, že by stihl ještě práci předsedy strany.

S čím plánujete jít do podzimních voleb? Můžete se spolehnout na tradiční základnu. Jaké další skupiny chcete oslovit?

To může výrazně změnit spolupráce s hnutím Starostů a nezávislých. Myslím si ale, že KDU-ČSL má už dnes výrazný potenciál oslovit voliče, pro které jsou důležitá tradiční témata jako rodina nebo sociální problematika. Přidáváme ale i kompetence v oblastech, které se týkají ekonomiky, zodpovědného hospodaření nebo jasných mezinárodních názorů.  KDU-ČSL de facto jako jediná strana v rámci vládní koalice držela klíčové postoje vůči ruskému embargu nebo solidaritě s Ukrajinou. Také říkáme, že migrační krize je problém, před kterým nemůžeme zavřít oči. Musíme jít do zemí, kde ten problém existuje, a pomoct ho řešit.

Nebojíte se stran, které přímo pracují s obavami lidí? Hnutí ANO navíc přináší na českou scénu propracovaný marketing, nové nástroje. Na to musíte jako strana reagovat.

My nikdy nebudeme schopní dělat takové PR kousky jako Andrej Babiš. Ten je schopen říct, že migrace je příležitost pro naši ekonomiku a že podporuje, aby k nám přicházeli migranti. A necelý rok na to tvrdit: nevezmeme ani jednoho migranta. Tyto veletoče a účelová sdělení nikdo od KDU-ČSL očekávat nemůže.

Jaké tedy bude vaše velké téma do voleb?

Ve volbách před třemi lety jsme měli heslo: dáme zemi do pořádku. A myslím, že dnes to můžeme posunout o úroveň výše a mít ambice v rámci výhledu na příštích třicet let. Chtěli bychom smart Česko. Dnes se mluví o průmyslu 4.0, o chytrých technologiích. Chtějme, aby tu opravdu bylo chytré školství, chytré zemědělství, aby věci byly promyšlené, aby to nebyly populistické výkřiky před volbami.

S blížícími volby se ale zřejmě budou přiostřovat spory mezi ČSSD a ANO. Co to znamená pro vás jako koaličního partnera?

My budeme jako dosud nad věcí. Jsem hrdý na to, že jsme se za ty tři roky nenechali zatáhnout do půtek. A to jsme s Pavlem Bělobrádkem prakticky nejmladší členové vlády. Naše skoro o generaci starší kolegy jsme museli mírnit, aby se nehádali jako malí kluci na písku, kterým někdo ukradl bábovičku. Snažili jsme se emoce klidnit a vracet debatu k racionální argumentaci. Takže ano, některým politikům potečou nervy, bohužel asi někteří budou mít tendenci k populismu, hulvátství a silným výrokům. My chceme být takoví ti džentlmeni.

Jak pan premiér Sobotka, tak vicepremiér Babiš se podle vás chovají jako kluci na písku?

Musím říct, že například v případě pana vicepremiéra Babiše to zažívám v poslední době docela často. Pro mě nepochopitelně reaguje na kritiku, která je třeba i racionální, velice podrážděně a na úkor toho, abychom dokázali najít smysluplné řešení. A to je kolikrát i na dosah. Jeho se ale některé věci dotknou a bere je příliš osobně.

Vy jste byl přitom označován za trojského koně Babiše.

Já s ním mám vztahy celou dobu stejné. Musím se pousmát nad tím, co popisují někteří vaši kolegové, že jsem Babišův spojenec nebo jeho trojský kůň. Vytvořilo se to tady po tématu biopaliv. Na tématu je nejzajímavější to, že dnes už nikdo nenapíše, kolik vlastně ta vyplácená podpora na biopaliva je, že jsem vlastně přinesl návrh zákona, který říká, že zdaníme biopaliva. A nastavili jsme takovou daň, která v podstatě zastavila prodej biopaliv v České republice. Firmě pana Babiše poklesly tržby a zisk.

Kdyby se lidovci stali tím pomyslným jazýčkem na vahách, přiklonili byste se na stranu sociálních demokratů, nebo hnutí ANO?

Já bych takový bianco šek nikdy nevypisoval. Samozřejmě uvidíme, jaký bude volební výsledek. Ale pokud se budeme bavit o koalici, tak pro nás bude klíčové, zda naplní maximum našeho volebního programu a zda program ostatních stran a jejich priority nebudou v rozporu s naším programem. Samozřejmě se nebudeme bavit s komunisty nebo extremistickými hnutími typu SPD. Ale s ostatními si u stolu rádi sedneme a řekneme si, kde jsou naše priority.

Ani po dosavadní zkušenosti nemůžete říct spíše ANO, nebo ČSSD?

Ne, já takový bianco šek nevypíšu.

Na začátku týdne jste bilancoval své tříleté působení ve vládě. Co je pro vás hlavní úspěch?

Jsem hlavně rád, že se nám podařilo nastavit koncepční fungování v rámci resortu. Máme strategii agrárního sektoru do roku 2030. Schválila ji vláda, představili jsme ji na jednání zemědělského výboru poslanecké sněmovny. Říká nám, co chceme v zemědělství s patnáctiletým výhledem. Já sám jsem ze zemědělské rodiny, často jsem se sám sebe ptal, co po mě stát chce z hlediska svých priorit, kam bych měl směřovat v rámci svého podnikání. I když jsem nastoupil na resort, tak jsem si kladl otázku, proč za posledních patnáct let tak klesly stavy hospodářských zvířat nebo plochy některých důležitých plodin. Uvědomil jsem si, že na resortu se nikdo koncepčně nezamýšlel. To se nám podařilo rozeběhnout. Jsme první resort, který začal takto koncepčně, strategicky a dlouhodobě dělat svou práci. Je podle mě důležité konečně vystoupit z toho, že dělám něco na jedno funkční období.

A další hlavní body?

Dva roky nás zaměstnávala krize v zemědělství, v sektoru mléka, ovoce, zeleniny a vepřového masa. Hledali jsme finanční nástroje, jak zemědělcům pomoci, aby měli cash flow a nemuseli ukončovat své podnikání. Nastavili jsme některá systémová opatření, jako jsou nové národní dotační tituly na podporu živočišné výroby nebo zelená nafta. Přidali jsme ještě vyplácení kompenzací za sucho. Teď běží výplata kompenzací za mrazy.

Nedávno jste přišel s plány pro zahraniční expanzi státních podniků Budějovického Budvaru a Lesů ČR. Jaké máte k tématu analýzy?

Pokud se bavíme o Budvaru, tak už dnes exportujeme pivo z Budějovic do osmdesáti dvou zemí světa. Není to tak, že bychom nyní objevovali Ameriku. Já jsem teď jen zmiňoval, zda v případě výrobních kapacit není možné buďto nějakou koupit, případně postavit novou právě v zemích Afriky nebo Asie. Díky tamní vysoké porodnosti už dnes na základě analýz vidíme, že nám poptávka po pivu roste. V některých státech jde o meziroční nárůst i o sto procent. Samozřejmě začínají z velice nízkých čísel. Řeknu příklad Nigérie. Tam se očekává přírůstek do roku 2050 z necelých 200 milionů na 500 milionů obyvatel. Dnes čítá populace Afriky 1,2 miliardy lidí, během příštích třiceti let se očekává, že se dostane na 2,4 miliardy. Země, které mají předpoklady pro konzumaci piva, většinově spíše křesťanské země, kde je vysoká demografie a poměrně stabilní politické prostředí, jsou pro nás zajímavé. Tyto tři základní předpoklady nám říkají, že bychom měli uvažovat, zda tam není větší prostor pro rozvoj pivního trhu.

Tam by tedy připadala v úvahu akvizice?

Tam bych si dokázal představit, že by mělo k takové akvizici dojít.

Už máte v případě Budvaru nějaké země vytipované?

Konkrétní země vytipované nemám. V některých místech jsem byl. Dokonce jsem slyšel od části z tamních politiků výzvu, abychom do země přišli. Některé země dokonce zvažují, že by k tomu vydali investiční pobídku. To je věc jednání. Chtěl bych, aby toto řešil nový generální ředitel Budvaru. Ten by měl v rámci své strategie a vize říct: to je směr, kterým se chci, nebo nechci vydat. Ministr může říkat priority, ale odpovědnost nese vedení podniku a dozorčí rada.

Vy byste se investic v Africe nebál?

V Africe jsem byl několikrát. Máme vůči ní velké předsudky. Slyšíme Nigérie a hned se nám vybaví Boko Haram. Když tam přijedete, tak vám ale řeknou, že na velikost země jde o problém jednoho a půl okresu někde na severu země. Když se řekne Rwanda, tak se spoustě lidí vybaví hotel Rwanda. Dnes se ale země popisuje jako Švýcarsko Afriky. Africké země jsou poměrně zajímavé. A je to vidět na tom, že čínské firmy už tam jsou intenzivně deset let, hlavně na východním pobřeží Afriky. V západní a severní části operují firmy z Holandska a Německa. Vlády tam mají ambici investovat. Česká republika má v Africe výborné renomé. Ale my se bohužel stále bojíme na trh vstoupit.

Další státní podnik ČEZ má se zahraniční expanzí špatné zkušenosti.

Já nejsem střelec. Nikdy bych nepodpořil něco, o čem bych věděl, že nemá dobrou bilanci rizik. Nešel bych ani do akvizice, která by nebyla podpořena na ministerské a vládní úrovni. Takže předtím, než bychom něco takového udělali, bych logicky usiloval o to, aby bylo na nejvyšší úrovni ošetřeno, že investice je tamní vládou podporována.

Jak blízká je zahraniční expanze Lesů ČR?

Konkrétní případ chci nést na vládu v průběhu března. Poté bych chtěl, aby se už rozeběhly konkrétní kroky.

Konkrétní stát tam už tedy máte vybraný?

Rok a čtvrt jsme se věnovali tomu, že jsme detailně analyzovali stát i lokality. Kolegy z Lesů ČR jsem poslal do ČEZu, ať si vyposlechnou zkušenosti lidí, kteří kdysi řešili investice na Balkáně. Všechno máme odpracováno.

O jakou zemi se jedná?

Ještě veřejně nezazněla a ani teď vám ji neřeknu. Jedná se o některou z členských zemí EU.

V blízké době vás také čeká mise na Kubu. Na co se tam chcete zaměřit?

Obecně celý agrární sektor na Kubě měl zkušenosti s poměrně hodně dodávkami strojů a technologií z Československa. Máme tam dobré renomé. Nyní dochází k oteplení vztahů. Víceméně celý svět má ambici na Kubě uspět.