Setkání zahájil předseda senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí senátor Petr Šilar s odkazem na diskuze o zákoně v senátních výborech. Senátor Lumír Kantor (nest. za KDU-ČSL) z Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu komentoval současný návrh zákona především z pohledu ochrany před škodlivými účinky návykových látek a vlivu zákona na mladistvé a děti: „Zákon má i významný preventivní dopad. Očekávaným snížením počtu kuřáků – rodičů lze očekávat i snížení počtů mladistvých a dětských kuřáků. Stejný dopad bude mít i zákaz kouření ve veřejných prostorách. Kouření doma a v uvedených prostorách jsou nejčastější faktory vzniku závislosti na tabáku dětí a mladistvých. Přijetím zákona nejde jen o efekt vymahatelnosti práva státní mocí. Ale daleko víc bude umožněna samoregulace i prostřednictvím občanské společnosti.“  

Ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR Alena Šteflová tlumočila jasný postoj WHO k ochraně před tabákovým kouřem. Tento požadavek je obsažen již v Rámcové úmluvě o kontrole tabáku WHO, kterou ČR ratifikovala jako jedna ze 180 zemí v roce 2012. Je to jediný právně závazný dokument v historii WHO: „Nekuřácké veřejné a pracovní prostředí je jedním z pěti hlavních témat této úmluvy spolu s vysokými tabákovými daněmi, zákazem jakékoli propagace, obrázkovým zdravotním varováním na obalech a kontrolou prodeje včetně pašování. Dosavadní liknavý přístup ČR již dlouho budí mezinárodní pozornost. Proto se také evropská úřadovna WHO soustředila na podporu legislativy ochrany před tabákovým kouřem včetně osobní návštěvy delegace a diskuse v obou komorách parlamentu ČR již v roce 2015. Nekuřácké prostředí je také významnou ochranou mladé generace před závislostí na tabáku. Máme k dispozici údaje o tom, že česká mládež zaujímá přední pozice v počtu kuřáků mezi rozvinutými zeměmi.“

Pro Pavla Pafka, emeritního přednostu III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol, je kromě vlivu tabákového kouře na zdraví podstatná svoboda dýchat čistý vzduch: „To, že kouření škodí zdraví, se obecně ví od poloviny minulého století. Věděli to již koncem osmnáctého století němečtí lékaři, když popisovali rakovinu jícnu u kuřáků. Psát či mluvit o vlivu tabáku na zdraví před vzdělanými lidmi v roce 2017 považuji za zbytečné. Je třeba přivítat zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který také řeší problém kouření ve "veřejnosti volně přístupném vnitřním prostoru". Můžou to být školy, nemocnice, obchodní domy, divadla, restaurace, kavárny apod. Bohužel, někteří soukromí vlastníci těchto prostor, zřejmě při vidině zisku, návrhu zákona odporují a, argumentujíce svou svobodou, chtějí rozhodovat o tom, co se v jejich podniku bude či nebude dělat. Jejich představa svobody je zúžená na rozhodování "podle své vůle". Takovýto výklad svobody je však vhodný pro jedince na opuštěném ostrově, ale z hlediska sociologického je zcela nepřijatelný. Ostatně všichni víme, že v těchto prostorách stát již dávno kontroluje hygienická zařízení, kvalitu nápojů, podávané stravy a dokonce i zavírací dobu (nedávné rozhodnutí, které obchody musí být o svátcích uzavřené). Kdyby plicní lékaři viděli v nemocných jenom zdroj zisku, nepochybně by kouření podporovali. Více pacientů, větší zisk. Vědí ale, že často by to bylo spojeno s větší tragédii. Ono není možné vidět jenom sebe. Možná, že odpůrci zákona málo vědí nebo viděli...“

„Zavedení nekuřáckých veřejných prostor přináší prakticky okamžitý pokles hospitalizací pro akutní koronární syndrom v řádu několika procent, jak se ukázalo v zemích, kde takové zákony mají,“ uvedla Eva Králíková z 1. LF UK a VFN a ze Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a dodala: „Pokud bychom uvažovali 15% pokles těchto hospitalizací v ČR, znamenalo by to zhruba o 5000 ročně méně. Tak bychom ušetřili kolem 500 000 000 Kč – tedy platíme každoročně zbytečně půl miliardy za hospitalizace, které by v případě přijetí zákona nemusely být.“ Dále uvedla, že nikde na světě neklesly v důsledku nekuřáckých veřejných prostor příjmy pohostinského průmyslu – většinou se naopak zvýšily nebo případně zůstaly stejné. „Co ale klesne, je prodej cigaret a to ze tří důvodů: někteří kuřáci přestanou, většina nepřestane, ale omezí, a především méně mladých začne. To je také důvod tak silného lobování tabákového průmyslu – je tím jediným, kdo přijetím zákona ztratí.“

Studentka 4. ročníku 1. LF UK v Praze Isidora Oroz popsala své překvapení z kuřáckého prostředí po příchodu do Prahy z kanadské Ottawy. Nekuřácké prostředí je tam samozřejmým standardem a to nejen ve vnitřních veřejných prostorách, ale i venku: „Je úžasné vidět, jak jeden zákon, respektive jedno jednoduché opatření jako nekuřácké veřejné prostředí může významně ovlivnit nejen zdraví, ale i sociální stránku a postoje ke kouření ve společnosti, jak jsme to viděli v Kanadě - je jednoduchým řešením důležitého problému. U nás v Kanadě byly podobné zákony již přijaty a jejich pozitivní vliv tak mohu hodnotit jako zásadní. Myslím si, že je více než pravděpodobné, že to nebude trvat dlouho a já i moji přátelé nebudeme sedět v pražských restauracích v oblacích tabákového kouře, který škodí jak dobré zábavě tak hlavně našemu zdraví.“ Isidora Oroz také připravila přehled a historii kanadské legislativy týkající se kouření na veřejnosti.

Zákon na ochranu před škodlivými účinky návykových látek je na programu Senátu 19. 1., kdy se bude projednávat jako první bod dopoledního programu.