Cena je po kvalitě stále druhým nejdůležitějším kritériem při nákupu potravin. Lidé se však v obchodech začínají více zajímat o složení potravin. Stejně jako si stále více kupují lokální výrobky. V průzkumu společnosti KPMG například 250 lidí uvedlo 136 lokálních výrobců.
„Myslím, že pořád bude skupina zákazníků, pro kterou bude cena hlavním kritériem. Ale na druhou stranu, i díky růstu mezd a nízké nezaměstnanosti, roste počet spotřebitelů, kteří si všímají kvality. Pozorujeme to i u značky Klasa, což jsou většinou výrobky s trochu vyšší cenou. Vidím to třeba u svých vrstevníků, u mladých maminek, které sledují i příběh ekologie a logistiky, to, zda je potravina z regionu a čerstvá,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka.
Jeho slova potvrzuje další průzkum, a to společnosti GfK. Klasa se totiž dostala mezi TOP 10 značek, které zákazníky nejvíce zaujaly. Výzkum v obchodním řetězci Tesco zjistil, že 86 procent spotřebitelů značku Klasa zná, je pro ně zárukou kvality a důvěřují jí. Klasa výrobek byl ve 36 procentech nákupních košů dotazovaných.
* Jaké záruky má zákazník u výrobků s logem Klasa nebo Regionální potravina, které uděluje ministr zemědělství?
Značka kvality Klasa, která je udělována již čtrnáct let, je určena pro nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky. Žádá o ni výrobce, a pokud splní vyšší kvalitativní požadavky na konkrétní produkty, udělí mu ministerstvo zemědělství certifikát. Když by však poté kontroly našich dozorových orgánů, tedy Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy, zjistily, že výrobek neodpovídá kvalitě, kterou má mít, může ministerstvo výrobci značku odejmout. Smyslem značky Klasa je na jedné straně marketingově podpořit aktivity tuzemských producentů potravin, na druhé straně informovat spotřebitele. Další značkou je Regionální potravina. Cílem jejího udělování je propagace malých a středních potravinářských výrobců a regionu původu produktu. Možná se teď zeptáte, proč vlastně propagovat regionální potraviny v dnešním, globalizovaném světě? Jedním z důvodů je snaha prosadit na našem trhu opravdu kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny. Dalším důvodem je, že tyto potraviny se díky krátkým distribučním cestám dostanou ke spotřebiteli mnohem čerstvější než potraviny, které k nám putují z velké dálky. Každý z nás se již určitě přesvědčil, že čerstvější regionální potraviny mají zpravidla lepší chuť i cennější nutriční vlastnosti. A dalším důvodem, proč dát přednost regionálním potravinám, je podpora zaměstnanosti v regionech. Navíc výrobky od místních firem a podle rodinných receptur mají podle mě vždy blíže k lidem v daném regionu, o producentech potravin ze svého okolí a jejich produktech máme většinou více informací než o výrobcích dovážených z větších vzdáleností. Od výrobců vím, že když označení Regionální potravina získají, vzroste jim prodej těchto produktů o pět až dvacet procent.
* Myslíte si, že lidé vyhledávají české produkty a že jdou za kvalitou?
Poměrně pečlivě sleduji výstupy z průzkumů veřejného mínění. Začíná se ukazovat, že nejen cena, ale i kvalita a příběh konkrétní potraviny, tedy kde a kým byla vyrobena a z jakých surovin, ovlivňují rozhodování zákazníka, zda si výrobek koupí. A podle různých šetření je ochoten si připlatit. Například průzkum KPMG zveřejněný letos v dubnu uvádí, že ještě před rokem utratila polovina zákazníků v příjmové kategorii 25 001 až 30 000 korun za potraviny pro jednu osobu do 2000 korun. Nyní se tato hranice posunula, a do 2000 korun tak utratí za potraviny pro jednotlivce alespoň polovina Čechů s čistým měsíčním příjmem do 20 000 korun. A pokud už hovořím o penězích, vybavuje se mi pěkný citát, který jsem kdysi četl: „To, kde člověk utrácí své peníze, ukáže, kde má srdce.“ Myslím, že lépe a výstižněji se to snad ani říci nedá. Zákazníci by si měli uvědomovat, že peníze, které dají za domácí výrobky, podpoří zaměstnanost v České republice a také tady zůstanou například ve formě vybraných daní, které zase stát použije na různé služby pro všechny občany. Jsem rád, že trend většího zájmu o naše potraviny už nastal, byl bych rád, kdyby pokračoval a byl ještě intenzivnější. Neměli bychom být patrioty jen ve sportu, ale měli bychom se to naučit také při nakupování. V zákaznících je potřeba neustále probouzet zájem o české kvalitní výrobky. Chtěl bych, aby se stalo věcí prestiže, že lidé budou nakupovat více potravin českého původu.
* Je česká potravina lepší než například německá?
Troufnu si říct, že většina českých potravin je srovnatelných, ne-li lepších. Pro mě je nákup českých potravin rozhodně nejlepší volbou. Ve většině případů je totiž kupuji od lidí, které osobně znám, o kterých vím, jak hospodaří, jak se o svou farmu starají, jak se starají o krajinu.
* Chodíte s manželkou nakupovat i do supermarketů?
Nebudu říkat, že nechodíme, protože je dost výrobků, které se nedají jinde koupit. Ale maso, masné výrobky, mléko a mléčné výrobky nakupujeme od firem v okrese, ve kterém bydlíme.
* Co byste poradil lidem, kteří se chtějí o lokální výrobky více zajímat?
Jsem přesvědčen, že těch zdrojů informací je dost, ať už jsou to média, veletrhy, akce přímo v obchodech, na farmách nebo různé webové stránky. Mezi nimi je například www.regionalnipotravina. cz nebo www.akademiekvality. cz, aplikace Regionální potravina anebo nová aplikace Síťovka. Ta těm, kteří se zajímají o kvalitní výrobky, pomůže vytvořit nákupní seznam a upozorní je na produkty oceněné logy kvality Klasa a Regionální potravina. Najdou tam i recepty včetně seznamu potřebných surovin a mohou si v ní vytvářet vlastní seznamy a často kupované zboží si uložit do Oblíbených. Díky aplikaci Regionální potravina lidé najdou potraviny a výrobce oceněné značkou Regionální potravina a také navigaci k místu jejího nejbližšího prodeje. Takže například i Pražan si může v hlavním městě dopřát lokální potravinu například z Východočeského kraje. Aplikace obsahuje mapu oceněných výrobků a kalendář akcí s pozvánkami.
* Měl by se třeba venkov více zaměřit na lokální produkty?
Určitě měl, vždyť stále oblíbenější venkovská turistika a regionální potraviny spolu velmi úzce souvisejí. Podle informací Svazu venkovské turistiky a agroturistiky návštěvníci jezdí do regionu za ubytováním, programem a jídlem. Ubytovatelé nebo výrobci musí umět nabídnout a dát vědět, že u nich lidé mohou ochutnat nebo koupit lokální pochoutky.
* Jak může ministerstvo zemědělství pomoci zvýšit podíl tuzemských potravin?
Hledáme způsoby, jak podíl tuzemských potravin na našem trhu zvýšit, a můžeme k tomu využít různé nástroje. Například investičními pobídkami podporovat domácí producenty potravin, aby mohli modernizovat a rozšiřovat technologické vybavení. Pomoci v tom může i propagace kvalitních potravin, například prostřednictvím značek kvality, jako je již zmíněná Klasa nebo Regionální potravina. Ostatně, podpora kvalitních potravin na trhu v České republice je jednou z priorit ministerstva zemědělství, které se snaží zvýšit zastoupení kvalitních, chutných, tradičních či speciálních produktů na tuzemském trhu. Smyslem této podpory je zvýšit nákupní povědomí o těchto potravinách u spotřebitelů a motivovat je k jejich zakoupení. Cílem je rovněž posílit konkurenceschopnost našich výrobců jak na tuzemském trhu, tak i na trhu zahraničním.