Svoboda: Europoslanci požadují silnější zahraniční a obrannou politiku EU

Poslanci Evropského parlamentu v průběhu prosincového plenárního zasedání přijali usnesení o tom, že zahraniční a obranná politika EU by měla fungovat na užší spolupráci v rámci států EU v oblasti obrany. EU by měla také rázněji reagovat na mezinárodní hrozby, které ohrožují bezpečnost jako jsou šíření zbraní hromadného ničení, terorismus, hybridní a informační války atd. Všechny tyto výzvy by měly být řešeny silnou a rychlejší diplomatickou reakcí ze strany EU.

Poslanci rovněž podpořili integraci obrany v rámci EU, rozpočet EU na obranu a volný pohyb vojsk členských států. Je podle nich také zapotřebí urychlit rozhodování Rady o společné zahraniční a bezpečnostní politice a požadují, aby Evropská komise vytvořila generální ředitelství pro obranu, které by koordinovalo obranné iniciativy a mimo jiné usnadnilo volný pohyb vojsk a vybavení v rámci EU.

"Silnější společná zahraniční a obranná politika je podle mě krok správným směrem. Není to žádná náhražka NATO, ale pouze její doplnění. Myslím, že od EU se očekává, aby se přesně v takovýchto oblastech, které jsou v našem společném kontinentálním zájmu, angažovala,"dodává k usnesení Pavel Svoboda, europoslanec za ELS/KDU-ČSL a předseda právního výboru EP.

Šojdrová: Evropská diskuse o kvótách a vzdělávání

Michaela Šojdrová v klíčové debatě plenárního zasedání ocenila přístup předsedy Evropské rady Donalda Tuska k tzv. migračním kvótám. Členské státy musí najít řešení založené na solidaritě a konsensu všech.

Michaela Šojdrová, místopředsedkyně českých poslanců v ELS, k tomu řekla: „Tusk otočil kormidlo správným směrem. Na protiimigrační rétorice v mnoha členských státech těží extrémistické strany, které však nevyvíjejí snahu řešit problémy. Toto se bohužel týká i České republiky, a to i v podání českého prezidenta, který se těší z podpory extremistické strany. Evropská diskuse však jde jiným směrem. Centrálně stanovené mechanismy přerozdělování uprchlíků nefungují. Česká republika musí být nadále aktivní a pomáhat ve třetích zemích a v ostatních členských státech čelících přívalu migrantů. Naše finanční i materiální pomoc však musí být poskytnuta dobrovolně, na základě solidarity.“

Na zasedání zasedáním Evropské rady (14. a 15.12. 2017) se vedoucí představitelé EU, kromě migrace budou zabývat i problematikou kultury a vzdělávání. Šojdrová k tomu dodala: „Posílení spolupráce univerzit a uznávání diplomů je trend, který je třeba podpořit. Avizováno je jednání o ERASMU. Zde je to jednoduché, Evropská rada může mladým občanům dát krásný vánoční dárek. Rozhodněte o zvýšení rozpočtu tak, aby se tento nejoblíbenější evropský program stal dostupný všem mladým lidem, ve všech odvětvích vzdělávání, včetně učňovského.“
 

Zdechovský se stal členem prestižní Meziparlamentní rady pro boj proti terorismu

“Meziparlamentní rada pro boj proti terorismu je nevládním orgánem, který poskytuje platformu nejen pro akademické pracovníky a současné i bývalé členy parlamentů, ale i přímo odborníky z praxe, tedy členy bezpečnostních složek a kontrarozvědky. Cílem je výměna názorů na řešení bezpečnostní problematiky, pod níž boj s terorismem spadá,” vysvětluje Zdechovský a doplňuje, že Rada existuje už několik desetiletí. Byla založena Mezi-univerzitním centrem pro výzkum terorismu (IUCTS) - konsorciem univerzit a think-tanků z více než 40 zemí. Uspořádali už nespočet briefingů, slyšení, seminářů, odborných konferencí, kdy jsou samozřejmostí i doporučení legislativních kroků. “Stát se členem takto prestižní organizace je pro mě obrovskou poctou a oceněním mé dosavadní práce, čehož si upřímně vážím,” uzavírá Zdechovský, kterého ke členství pozval přímo ředitel IUCTS, professor Yonah Alexander.