Brzo budeme mít vládu. Ale bude to divná vláda. Její premiér už týden po volbách oznámil, že o její podpoře s nikým jednat nebude. A že bude mít menšinovou vládu. Podle všeho tak chce první pokus vyplýtvat na kabinet, který nedostane důvěru. Protože o ni nestojí. Proč jedná takto na první pohled nelogicky? Ve skutečnosti to logiku má. Má to logiku, kterou užívají oligarchové při nepřátelském převzetí společnosti. Není třeba mít v ní většinu. Stačí mít tzv. kontrolní balík, kdy se bez vás ostatní nehnou a vy je tak můžete vydírat. A získat nakonec celou firmu s daleko menšími náklady, než kdybyste s dalšími akcionáři museli poctivě vyjednávat o dosažení většiny. Přesně takový scénář se před námi otevírá.
Napřed si Andrej Babiš získal plnou podporu regulátora trhu. V tomto případě prezidenta republiky. Ten mu dal bianko šek a prohlásil, že mu dá oba pokusy na sestavení vlády bez jakýchkoli podmínek. Nejen bez nutnosti přinést na Hrad 101 podpisů poslanců, kteří vznikající kabinet podpoří, což Miloš Zeman v minulosti požadoval. Dokonce i bez nutnosti se o jednání s ostatními stranami alespoň pokusit. Je to totéž, jako když je na post výkonného ředitele dosazen sice největší akcionář, který však nemá většinovou podporu správní rady (Sněmovny). Šéf exekutivy, ať už jde o firmu, či vládu, přitom má zcela zásadní kompetence. Andrej Babiš se k těmto kompetencím dostává v rozporu s hlasy 70 procent občanů, kteří nejsou jeho chystanou vládou reprezentováni.
Jako předseda vlády, která se 30 procenty voličů získá 100 procent moci, bude Andrej Babiš oproti všem ostatním stranám – a jejich voličům – v obrovské výhodě. Vzhledem k tomu, že Miloš Zeman mu jde na ruku, může tuto situaci docela dlouho protahovat a v klidu čekat na druhý pokus. Vláda totiž vládne bez omezení, i když nemá důvěru. Až 80 procent moci ve státě patří exekutivě a jen pětina parlamentu.
Andrej Babiš bude pokračovat ve volební kampani, ukazovat prstem na ostatní strany a v rozporu s pravdou tvrdit, že s ním nikdo nechce jednat. Ve skutečnosti nechce jednat on (KDU-ČSL oslovena nebyla). Tento propagandistický trik bude doplňovat hrozbou, že by mohl vládnout s podporou KSČM a SPD. Tím bude držet ostatní strany v kleštích. Z jedné strany už tu bude jeho menšinová vláda se stoprocentními kompetencemi. Z druhé strany vytáhne strašáka extremistů.
Andrej Babiš tak bude čekat, jestli někdo nevyměkne a nekývne na podporu jeho vlády. Přičemž KDU-ČSL a další strany jsou novináři i veřejností vyzývány, aby kývly a „zabránily nejhoršímu“. Musím je bohužel všechny zklamat.
Na rozdíl od jiných jsme byli už před volbami velmi státotvorní a i s rizikem ztráty hlasů ve prospěch radikálnějších stran jsme koalici s ANO nevylučovali. Samozřejmě za jasných podmínek, z nichž tou nejzásadnější bylo, že ve vládě nebudou trestně stíhané osoby. Pokud toto nebude splněno, dost dobře nevím, čemu „nejhoršímu“ bychom pak ve vládě bránili. Spíše bychom tomu ještě svítili.
Mám osobní zkušenost s tím, jaký zásadní rozdíl je v tom, když Andrej Babiš ve vládě sedí, nebo nesedí. Ještě daleko větší rozdíl bude, když se stane premiérem a měl by případně v koaliční vládě většinu.
Vůbec největší rozdíl je, že Andrej Babiš má nyní k dispozici dobře promazanou hlasovací mašinu s SPD a KSČM. Je zkrátka obrovský rozdíl, když zde bude vláda s premiérem Andrejem Babišem, který bude záviset na hlasech Filipa a Okamury, a jakákoli jiná vláda vedená ANO bez Babiše a extremistů. Kdo toto nechápe, je mimo realitu.
Uvidíme, jak to „nepřátelské převzetí“ dopadne. Je třeba přiznat, že KDU-ČSL a další tahají za kratší konec provazu. Možná ani na žádný druhý pokus nedojde a vláda získá důvěru hned. I když to zatím SPD a KSČM vylučují.
Pokud by došlo na konstruktivní jednání, jsme připraveni se jich účastnit, ať už z koalice, či z opozice. Moc šancí tomu ale nedávám. Je mnoho variant většinové demokratické vlády, avšak prezident a předseda ANO je ignorují. V každém případě nebudu předsedou KDU-ČSL, který bude spolupracovat na nepřátelském převzetí České republiky.