Česká republika nevyužívá svůj obchodní potenciál v zemích mimo Evropskou unii. Na úterním Žofínském fóru se na tom shodli ministr zemědělství Marian Jurečka, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý i podnikatelé.

Podle Jurečky by se ekonomická diplomacie a exportéři měli systematicky zaměřit hlavně na země bývalého Sovětského svazu, Dálný východ, severní Afriku a Latinskou Ameriku.

Lépe využít absolventy československých škol

"V těchto regionech máme obrovskou výhodu například oproti Němcům. Spousta tamních lidí studovalo v Československu, velmi dobře znají naše značky, máme tam spoustu dobrých referencí a lidských kontaktů. Problém je, že toho neumíme využít," řekl ministr zemědělství.

Firmy by podle něj měly mít k dispozici databázi lidí ze zahraničí, kteří v Česku studovali a kteří by se potenciálně mohli stát jejich obchodními partnery nebo strategickými kontakty. Stát by také měl "chytřeji" rozdělovat peníze na rozvojovou pomoc v zahraničí.

"Musíme se po vzoru Němců a Holanďanů snažit, abychom z peněz, které pošleme do zahraničí, v budoucnu obchodně těžili. Důležitá je také lepší podpora malých a středních firem ze strany exportní banky a Exportní a garanční pojišťovny (EGAP)," dodal Jurečka.

Cestu, jak prorazit ve světě, představil v Žofínském paláci Ladislav Verner. Jeho firma Soma Engineering v Lanškrouně vyrábí flexotiskové stroje – tiskárny pro obalové materiály – jež jsou mezi odborníky považované za technologickou špičku. Soma je zároveň podle dat EGAP jedním z českých rekordmanů v počtu zemí, do kterých své stroje vyváží.

"Česko se po revoluci stalo zemí subdodavatelů pro západní značky. Pokud chceme mimo Evropu uspět, musíme začít především vyrábět vlastní koncové výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Na to bude navázaný i růst životní úrovně," popsal Verner.

Český export je dlouhodobě závislý na Evropské unii, situace se navíc rok od roku prohlubuje. Loni mířilo do zemí osmadvacítky 84 procent vyvezeného zboží.

"Už při mém nástupu do čela Hospodářské komory před třemi lety jsme se bavili s podnikateli o tom, že naše závislost na EU je nebezpečná. V době blížícího se odchodu Velké Británie z unie je to ještě aktuálnější nebezpečí," zmínil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Konec intervencí ekonomika unese

Ten se naopak neobává konce kurzového závazku České národní banky (ČNB) a výrazného posílení koruny. Intervence ČNB by podle odhadů analytiků mohly skončit v prvním dubnovém týdnu a následné posílení koruny zboží českých firem v zahraničí výrazně prodraží.

"Vytváříme kolem konce intervencí zbytečně napjatou atmosféru. Většina firem je kurzově zajištěna, ekonomika to unese dobře. Na druhou stranu se s koncem intervencí opět otevírá diskuze, kdy bychom měli přijmout euro," dodal ekonom a bývalý politik.

Zda vůbec a případně kdy by Česká republika měla přejít na společnou evropskou měnu, by podle Dlouhého měla závazně rozhodnout už příští vláda.