* Volby do Senátu jste vyhrála v říjnu, nyní je leden a máte za sebou několik prvních senátních schůzí. Jaké jsou vaše první dojmy z horní komory parlamentu? Co vás nejvíc překvapilo?

Přibližně po třech měsících mohu říci, že první dojmy jsou pozitivní. V Senátu panuje, alespoň dle mých dosavadních osobních zkušeností, dělná atmosféra, výborně a rychle pracují jeho zaměstnanci. Práce ve výborech a komisích je konstruktivní, hledá se vždy řešení, které je pro většinu senátorů přijatelné. Čekala jsem větší řevnivost, ale jsem si vědoma, že mé zkušenosti jsou krátkodobé.

* Změnil se váš osobní život po zvolení do Senátu hodně? Nebo se vám daří udržovat si od politiky zdravý odstup?

Samozřejmě jsem musela „překopat“ i svůj osobní život, ale jsem v Senátu příliš krátkou dobu na to, abych si byla schopna udržet od politiky zdravý odstup. Pokusím se, aby tomu tak bylo i nadále. Ale zkuste se mě zeptat třeba za tři roky... Senátorka: Čekala jsem větší řevnivost...

* Jak jste vyřešila bydlení v Praze? Jak často vlastně v hlavním městě kvůli Senátu musíte být? Vadí vám případné časté cestování?

Bydlení v Praze mám vyřešené nyní od ledna. Doposud jsem si sháněla ubytování dle potřeby. Jsem ráda, že si už nebudu muset převážet všechny potřebné i osobní věci vlakem. Autem nejezdím, dálnice D1 mě prozatím nepřesvědčila, že jízda osobním autem je lepší varianta. Cestování vlakem je příjemné, stihnu si udělat i nějakou práci či si chvíli odpočinout.

* Co Praha jako město? Našla jste si čas na nějaké oblíbené místo, hospůdku, zajít na koncert nebo do divadla?

Bohužel jsem prozatím v Praze vždy jen na nezbytně nutnou dobu, kterou mám zcela vyplněnou pracovními aktivitami. Většinou ze Senátu odjíždím až ve večerních hodinách a již není na kulturu čas ani síla. Ale doufám, že i to se změní.

* Krátce po zvolení jste slíbila, že uvolníte místo ředitelky Centra pro seniory v Bystřici pod Hostýnem. Už se tak stalo a našla jste si svého nástupce sama?

Co jsem slíbila, je již splněno. K 31. 12. 2016 jsem podala do rukou správní rady rezignaci na post ředitelky Centra pro seniory Zahrada. Na mé místo bylo vyhlášeno výběrové řízení a správní rada vybrala, dle mého názoru, velmi dobrou nástupkyni na pozici ředitelky (je jí Eva Winklerová, pozn. red.).

* Často se mezi politiky mluví o jisté rivalitě mezi oběma komorami parlamentu, vnímáte to tak i vy? Potkáváte se vůbec někdy někde s poslaneckými kolegy, nebo vídáte pouze členy Senátu?

S poslanci se setkávám prozatím pouze uvnitř KDU-ČSL a tam navzájem spolupracujeme. Při diskuzi s poslanci o jednotlivých zákonech probíráme, co by bylo vhodné, aby Senát v zákonech upravil, či který dodatek doplnil, či vypustil. Navzájem vnímáme, že co dobrého se nepodaří prosadit v Poslanecké sněmovně, je možné ještě zachránit v Senátu.

* Našel se mezi senátními kolegy někdo, s kým jste si porozuměla, kdo je vám nejvíc blízký ať už lidsky, nebo třeba profesně? Kterého ze senátorů si nejvíce vážíte?

Vážím si všech kolegů především z našeho klubu KDU-ČSL a nezávislí, se kterými jsem nejčastěji i v osobním kontaktu. Velkým přínosem pro náš klub je vstup senátorky Jitky Seitlové, která v minulosti pracovala v kanceláři ombudsmana. Je to žena, které si vážím po lidské stránce i po té odborné. Ale takto bych mohla vyjmenovat více senátorů.

* Na závěr trochu tradiční otázka: Platí podle vás předvolební přesvědčení politiků, že i v Senátu se svým způsobem dá pracovat „pro region“, nebo je na základě vašich dosavadních zkušeností taková myšlenka naivní?

Z mé strany stále platí, že chci pro region pracovat. V Kroměříži mám senátorskou kancelář na Riegrově náměstí a už nyní se na mě obracejí občané našeho regionu se svými potřebami a s žádostí o podporu či pomoc v některých oblastech.