Rok 2018 bude Evropským rokem kulturního dědictví. Jak tahle iniciativa vznikla a co vše je v plánu, prozrazuje europoslankyně MICHAELA ŠOJDROVÁ. Jeden z projektů například ukáže zrod moderního Středoevropana.
* Na posledním plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu (27. dubna – pozn. red.) jste schválili vyhlášení roku 2018 Evropským rokem kulturního dědictví. O jakou iniciativu se jedná?
Řekla bych, že Evropská unie se konečně trefila do správného terče, a to právě vzhledem k symbolickému roku 2018. Nemohli jsme zvolit lépe. Původně je to iniciativa našeho výboru pro kulturu a vzdělávání, který doporučil, abychom se společně zaměřili na větší poznávání, využívání i ochranu našeho kulturního dědictví v Evropě. Na základě našeho návrhu tak vzniklo společné rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku kulturního dědictví 2018. Kultura a umění nás Evropany spojuje a pozvedá. Je tedy logické, že se k ní obracíme i v době, kdy stále více občanů pochybuje o smyslu EU, kdy se loučíme s Velkou Británií a právem se obáváme dalších dezintegračních snah. Vidíme, že lidé zapomínají na to, kolika válkami, totalitami a krizemi naše národy musely projít, než se dokázaly dohodnout a říct dost. Nechceme strašit, ale naopak poukázat na obrovské bohatství, které máme a můžeme ho využívat, protože konečně žijeme v míru a ve svobodě. Chceme ukázat, že řešením naší nespokojenosti není rozbití toho, co naši předkové vybudovali, nýbrž naopak ve vděčnosti za to, co jsme jako nezasloužený dar dostali. Myslím, že je naší povinností o tom nejen mluvit, ale také něco konkrétního pro to udělat.
* Co konkrétního můžeme očekávat a kdo to zaplatí?
Cílem tohoto Evropského roku je „otevřít příležitosti k lepšímu porozumění současnosti prostřednictvím bohatšího a sdíleného pochopení minulosti“. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady připomíná symbolický význam roku 2018 pro Evropu a opírá se o dějinné události, jako je sté výročí konce první světové války a vyhlášení nezávislosti několika členských států EU, včetně Československa, a také čtyřsté výročí začátku třicetileté války, což bylo mimochodem české stavovské povstání. Program Evropského roku kulturního dědictví by měl být naplněn výstavami, konferencemi, koncerty, vzdělávacími a vědecko-popularizačními aktivitami, které umožní lepší poznání naší minulosti, našich historických, duchovních i kulturních kořenů. Jednotlivé akce samozřejmě budou otevřeny široké veřejnosti, některé by měly být zaměřeny zejména na mladou generaci, která si svůj vztah ke kulturnímu dědictví teprve buduje. Z rozpočtu EU je na celý program vyčleněno 8 milionů eur a počítá se také s příspěvkem z národních rozpočtů.
* Jaká je vaše konkrétní role a jak by se měla zapojit Česká republika?
Byla jsem jmenována pozorovatelkou v přípravném výboru komise a národních koordinátorů, takže mám dohled nad tím, aby celý program skutečně naplnil cíle stanovené v našem legislativním rozhodnutí. Nechceme žádnou povrchní kampaň, na které mají zisk jen reklamní agentury. S českým Ministerstvem kultury, Muzeem umění v Olomouci, s městem Kroměříží a Klubem UNESCO v Kroměříži, s Arcibiskupským zámkem v Kroměříži a NPÚ pomáhám dávat dohromady mezinárodní projekt, který by se měl stát jedním z hlavních vlajkových projektů tohoto programu. Bude se jmenovat Zrod moderního Středoevropana 1918–2018 a jeho součástí bude výstava moderního středoevropského umění v Olomouci, mezinárodní konference v Kroměříž i k připomenutí sněmu z roku 1848, výstava Muzea Kampa v Praze a další doprovodné akce v dalších osmi zemích bývalého Rakouska-Uherska, které by měly být partnery ve společném projektu. Spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem nám jde o to, abychom tentokrát nepromarnili šanci skutečně viditelně ukázat náš příspěvek k ochraně a rozvoji evropského kulturního dědictví, a to ve spolupráci s odbornou mezinárodní komunitou. Věřím, že tento projekt umístí naši zemi na mapu hlavních akcí Evropského roku kulturního dědictví a že úsilí, které tomu věnujeme, bude mít smysl.