* V poslední době se dokonce mluví o určité krizi v produkci mléka a vepřového masa. Jak se k tomu staví ministerstvo zemědělství?

Čeští producenti mléka a vepřového masa dostanou další mimořádnou podporu, může dosáhnout až 550 milionů korun. Vyplývá to ze závěrů nedávného jednání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu. Tam představil eurokomisař Phil Hogan plán na pomoc evropským zemědělcům ve výši 350 milionů eur. Tuzemští zemědělci z nich mohou získat celkem 10,3 milionů eur. Balíček přichází skutečně za minutu dvanáct. Pro české zemědělce je z celkem 350 milionů eur, které jsou určeny pro jednotlivé členské státy, vyčleněno 10,3 milionů, v přepočtu tedy nějakých 275 milionů korun. Stejnou částku plánujeme přidat z našeho rozpočtu. Během tohoto jednání se zástupci evropského zemědělství shodli i na prodloužení intervence a podpory soukromého skladování sušeného odtučněného mléka nebo možnost výplaty vyšší zálohy na přímé platby (70 %) a plošné platby v rámci rozvoje venkova (85 %).

* Už nějaký čas se zemědělci potýkají s ekonomikou živočišné výroby a tvrdí, nebýt rostlinné výroby, živočišnou by už nic nezachránilo. Nejde tedy jen o mléko a vepřové.

Celkově až čtyři miliardy korun mohou letos nad rámec běžných prostředků získat zemědělci v živočišné výrobě. Ministerstvo zemědělství aktuálně přidalo z vlastního rozpočtu dalších 500 milionů korun na kompenzace způsobené loňským suchem zemědělcům v živočišné výrobě. Situace v živočišné výrobě nám není lhostejná, děláme maximum pro to, aby nikdo z poctivě hospodařících zemědělců nekončil letošní rok v červených číslech. V polovině tohoto roku už bylo vyplaceno chovatelům dojnic a prasnic 604 milionů korun formou mimořádné kompenzační platby. Do konce roku by měli dostat dalších 2,9 miliardy korun, z toho 900 milionů jako vratku spotřební daně z pohonných hmot využitých v živočišné výrobě, 850 milionů ve dvou nových dotačních titulech pro chovatele dojnic a 1,1 miliardy korun na kompenzacích škod na krmných plodinách způsobených loňským suchem. Vláda na krytí škod uvolnila 300 milionů korun, dalších 300 původně přidalo naše ministerstvo. Nyní jsme z vlastních rozpočtových rezerv uvolnili dalších 500 milionů tak, abychom pokryli v co nejvyšší míře žádosti o kompenzace za loňské sucho. Předpokládáme, že peníze zemědělci dostanou v říjnu. Pokud stihneme vyplatit tyto peníze do konce roku, dosáhnou celkové podpory do živočišné výroby v letošním roce až 4 miliard korun. Pro roky 2017 a 2018 navíc Ministerstvo zemědělství připravuje další podpůrná opatření ve formě daňových úlev pro chovatele, která dále posílí ekonomiku zemědělských podniků.

* Jak je tomu s vyplácením podpor pro zemědělce?

V rámci Jednotné žádosti za rok 2015 je aktuálně vydaných přes 136 tisíc rozhodnutí v hodnotě téměř 30 miliard korun. Kvůli změně podmínek Společné zemědělské politiky letos Státní zemědělský intervenční fond vyřizuje o 40 tisíc žádostí více než v předchozím roce. Na rozdíl od některých evropských států se České republice daří termíny stanovené EU plnit, a nehrozí tak případné krácení plateb. Neustále na nás někdo útočí, že se nám nedaří podpory včas administrovat. Rozhodně to ale není pravda, vše běží dle předem oznámeného harmonogramu. Aktuálně máme vydáno 98 procent všech rozhodnutí v rámci Jednotné žádosti 2015. Kvůli změnám ve Společné zemědělské politice v roce 2015 se zásadně změnil harmonogram vydávání rozhodnutí ve všech zemích EU. Počet administrovaných podpor se například rozšířil z původních 35 na 68, tedy o 94 %. Počet rozhodnutí vzrostl z 98 800 v roce 2014 na téměř 140 000 za rok 2015. Přes značný nárůst administrativy se nám daří plnit všechny termíny. Podmínky EU stanoví, že do 30. června musí mít jednotlivé národní platební agentury vyplaceno alespoň 95 % přímých plateb. Evropská komise slíbila umožnit na základě žádostí a řádného odůvodnění prodloužení termínu výplat do 15. října, kdy končí finanční rok EU. Česká republika termín vždy plnila včetně plateb za rok 2015 a bude jej plnit i nadále, aniž by musela využít prodlouženého termínu. „K 30. červnu jsme měli vyplaceno na přímé platby v rámci Jednotné žádosti 99,3 procenta peněz. Pro žadatele je zveřejněn harmonogram Jednotné žádosti za rok 2016, který zájemci najdou na webu Státního zemědělského intervenčního fondu.

* Kompenzujete finančně škody způsobené suchem? Vloni to bylo enormní.

Ministerstvo zemědělství uvolní z vlastní rozpočtové rezervy dalších 600 milionů korun na kompenzace pro zemědělce, které postihlo loňské extrémní sucho. Celkově zemědělci dostanou 1,2 miliardy korun, podaří se tak vyhovět oprávněným žádostem téměř na 100 procent. Je to maximum, které jsme schopní našim zemědělcům poskytnout. Všechny přijaté žádosti se zpracovávají, uděláme vše pro to, aby peníze zemědělci měli na účtech v říjnu letošního roku. Kompenzace míří na nejvíce postižené plodiny, tedy brambory, cukrovou řepu, chmel, ovoce, zeleninu, ovocné, okrasné a lesní školky, kukuřici a trvalé travní porosty ve vazbě na chov hospodářských zvířat.

* Zatím jste hovořil pane ministře o podporách v prvovýrobě. Jak je na tom resort s úsporami ?

Šetříme doslova, kde se dá. Uvedu několik příkladů. Tím prvním je pokračování v obnově vozového parku pro celý rezort. Díky centralizovanému zadávání zakázek tak letos ministerstvo zemědělství ušetřilo už 170 milionů korun. Podařilo se snížit i cenu mobilních telekomunikačních služeb. MZe i další rezortní organizace šetří také prostřednictvím otevřeného zadávání veřejných zakázek. Transparentní zadávání veřejných zakázek a centralizované nákupy se nám osvědčily a budeme v nich pokračovat. Pokud nakupujeme nejen pro Ministerstvo, ale i pro rezortní organizace, daří se nám snižovat cenu a ušetřit. Ministerstvo zemědělství se také dohodlo s telefonním operátorem na nižší částce za neomezené volání, nyní tak platí 50 korun měsíčně za jedno telefonní číslo. To je suma o téměř dvě třetiny nižší, než jakou MZe platilo v předchozích letech. Formou elektronické aukce bude rovněž hodnocena veřejná zakázka na kancelářské potřeby pro celý rezort. Tržní cena by byla zhruba devadesát milionů korun, ale díky elektronickému zadání předpokládáme úsporu přibližně pětadvacet procent z této částky. Soutěžení v otevřených řízeních využívají i jednotlivé rezortní organizace. Například Povodí Moravy tak při protipovodňových stavbách uspořilo až 50 % nákladů. Konkrétně při budování protipovodňových opatření na nábřeží Dr. Edvarda Beneše v Přerově snížilo předpokládanou cenu přibližně 25 milionů korun na zhruba 13 milionů. Od roku 2014 do poloviny letošního roku Ministerstvo zemědělství (ústředí), Lesy ČR a Státní zemědělský intervenční fond ušetřily celkem 1,8 miliardy korun, z toho MZe 743 milionů, Lesy ČR 363 milionů a SZIF 733 milionů korun.

* Co říkáte rostoucímu počtu firem a lidí, kteří podnikají v potravinářském sektoru?

Potravinářství začíná reagovat na obrovský nevyužitý potenciál domácího trhu. Je i spousta malých zemědělců, malých zpracovatelů, kteří za poslední dva roky do podnikání vstoupili a mají ambici se rozvíjet, což je, myslím, důležitý pozitivní trend. Podporujeme to finančními nástroji. Jedním z nich je například pomoc s prezentací výrobků potravinářských firem na veletrzích.

* Slyšíme často nářky týkající se odborného školství a to jak šitého na míru pro zemědělství, tak potravinářství. Může ministerstvo pomoci změnit tuto situaci k lepšímu?

Především se zmíním o novém dotačním programu Ministerstva zemědělství schválením sněmovnou. Poskytne dotace na nákup moderních učebních pomůcek pro střední a vyšší odborné školy s rezortním zaměřením. Ještě letos budou moci vybrané školy nakoupit moderní učební pomůcky, aby se studenti mohli učit na nejnovější zemědělské technice. Ministerstvo zemědělství na to letos dá 50 milionů korun. Tuto podporu jsme přichystali také proto, že úroveň středního odborného školství není na takové úrovni, jaká je nezbytná pro zemědělskou praxi. Kraje jsou zřizovatelé škol a myslím, že za poslední roky nebylo jejich prioritou dofinancovat oblast praktické výuky, jako jsou pomůcky a vybavení, na kterých se žáci učí. Právě proto do toho jako Ministerstvo zemědělství vstupujeme, abychom situaci napravili. Komise vybrala 30 škol s tradičními zemědělskými obory (např. chov hospodářských zvířat, zemědělecfarmář, agropodnikání, opravář zemědělských strojů) i se speciálním zaměřením (rybářství, vinařství, lesnictví, veterinární péče, zahradnictví, potravinářství) tak, aby rovnoměrně pokrývaly celý agrární sektor. Právě tyto instituce mohly začátkem srpna letošního roku požádat o podporu na nové učební pomůcky. Cílem programu je zkvalitnit teoretickou i praktickou přípravu v rezortních oborech vzdělávání. Chceme, aby se studenti neučili na zastaralé technice, která se už v praxi nepoužívá, ale naopak na moderních traktorech, simulátorech zemědělské techniky nebo v kvalitně vybavených laboratořích. Jen tak se mohou opravdu správně připravit na své budoucí povolání. Prioritou Ministerstva zemědělství je zajistit budoucnost agrárního sektoru a posílit jeho postavení na evropském i světovém trhu. Proto je nezbytné postarat se o dostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří budou schopni pracovat s moderními technologiemi, snižovat tak výrobní náklady a zvyšovat kvalitu produktů.