KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Archiv 2016 Marian Jurečka: Nejsem Babišův bílý kůň. V Česku chci méně řepky
Zpět

Marian Jurečka: Nejsem Babišův bílý kůň. V Česku chci méně řepky

Přidáno 8. 6. 2016 tiskové oddělení
Ilustrační foto
7. 6. 2016 Svobodné fórum Johana Hovorková
Ministr zemědělství Marian Jurečka v rozhovoru pro Svobodné fórum rázně odmítl, že by svými kroky pomáhal předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Kromě témat jeho strany a rezortu hovoří také o tom, zda Česká republika bude mít v příštím volebním období dobrého prezidenta.

Hovoříme spolu nedlouho poté, co poslaneckou sněmovnou neprošel protikuřácký zákon. Jak se na výsledek hlasování díváte?

Já to hodnotím jako promarněnou příležitost k tomu, aby se tento problém jednou pro vždy vyřešil. Nechci komentovat proces přijímání návrhů, ale jsem přesvědčen o tom, že v koalici mělo být všechno lépe prodiskutováno, zejména před hlasováním ve třetím čtení. Já to takhle u svých zákonů dělám. Když mám u zákona pozměňovací návrhy, proberu s koaličními partnery, zda jsou přijatelné nebo ne. Snažím se prostě definitivní podobu zákona zpracovat tak, aby měla co nejlepší a samozřejmě nejpřijatelnější podobu. Jestliže se tady argumentuje svobodou lidí a právem na rozhodování o tom, kde si zakouří a kde ne, pak se ptám, kde je svoboda lidí, kteří v daném zařízení pracují. Kdo se jich ptal, jestli chtějí být osm až dvanáct hodin ve směně, kde se kouří, i když jsou nekuřáci? Myslím si tedy, že přijatelná svoboda je v tom, že si můžu před restauraci jít zakouřit, kdy chci.

Ministr zdravotnictví Němeček se vyjádřil v tom smyslu, že se ze strany hnutí ANO jedná o závažné porušení koaliční smlouvy. Vnímáte to stejně? Jaký očekáváte v celé věci další vývoj?

Vrátíme se k tomu na koaliční radě, nicméně takových situací podobných jsme tady už měli mnoho. Například když se hlasovalo o novele zákona o pojišťovnictví ve třetím čtení, která také nedopadla. Co ale potom dělat? Lze jen zkonstatovat, že někdo z partnerů koaliční smlouvu porušil, ale to nelze vrátit a nedá se to změnit. V tomto případě ovšem vidím chybu i na straně předkladatele, který by tyto věci před třetím čtením měl lépe vykomunikovat.

Na nedávné tiskové konferenci jste sdělil záměr ministerstva zemědělství týkající se zvýšení nakupování českých potravin. Jak toho plánujete docílit? Existuje vůbec nějaký způsob, kterým zákazníky přesvědčit, aby sáhli právě po tuzemských potravinách?

Nejvíce může samozřejmě vždycky přesvědčit poměr ceny a kvality. Nicméně my se snažíme o to, aby zákazníci začali dostávat daleko víc informací právě o kvalitě i ceně. Jednak zintenzívněla práce našich dozorových orgánů, na webu e-potravinarstvi.cz mohou zájemci nalézt hodně informací, a zároveň se snažíme o pozitivní edukaci. To znamená: Znovu startují kampaně na podporu českých výrobků tak, aby zákazníci věděli, co jednotlivé značky přinášejí, co se pod nimi skrývá. My víme, že naši potravináři a zemědělci nemohou jenom čekat, až je tady někdo, jak se říká, vezme na milost. Musí mít konkurenceschopné, kvalitní produkty, takže i v tomto ohledu se snažíme ke zlepšení situace přispívat a formou využívání investic v rámci operačních programů i národních dotací investovat do nových technologií, nových zařízeních atd. Ale na konci celého řetězce je zákazník, který má klíč v rukou a může rozhodnout, jestli podpoří domácího producenta nebo zahraničního.

Na jedné straně tedy existuje podpora domácích značek a podnikatelů, na straně druhé ale bují různá omezení. Jak do této situace zapadá například elektronická evidence tržeb? Hovořilo se o tom, jakým způsobem omezí třeba farmářské trhy.

Na našem ministerstvu připravujeme novelu zákona o EET. Přál bych si, aby zemědělci, ale opravdu zemědělci, nikoli překupníci, kteří své výrobky budou prodávat na farmářských trzích, měli výjimku. Takže se snažíme najít nějakou pro praxi přijatelnou cestu. Na druhé straně musím připomenout, že zákon o účetnictví jasně říká, že ten, kdo prodává, má evidovat tržbu, ať už formou faktury nebo daňového dokladu. Takový člověk musí v rámci účetnictví své příjmy umět řádně prokázat, případně zaplatit daň. Navíc má povinnost tyto doklady skladovat tři roky. A to říkám jako člověk, který jedenáct let byl OSVČ. EET po mně chce, abych tyto věci dělal stále stejně, a navíc se přidává pouze otázka odesílání dat buďto ihned online, nebo offline do pěti pracovních dnů.

Myslíte si, že vaši novelu podpoří i pan Babiš?

Já jsem kolegy z hnutí ANO na tuto situaci upozorňoval ještě před hlasováním senátu. Tehdy jsem byl požádán, abychom schválili původní znění a o úpravách se bavili až posléze, to znamená teď, kdy se snažíme připravit tento pozměňovací návrh.

Ve spojitosti s hnutím ANO a Andrejem Babišem se dostáváme k vaší roli ve vládě a ve vládní koalici. Často jste označován za toho, kdo ze své pozice Babišovi pomáhá, ač se proti němu zároveň vymezujete.

Já to jednoznačně odmítám. Dovolte mi na praktických krocích svého ministerstva za poslední dva roky zmínit pár konkrétních případů, kdy tomu bylo přesně obráceně. Tím prvním je často diskutovaná podpora malých zemědělců, otázka, zdali je dostatečně podporujeme či nikoliv. Jen za první kolo Programu rozvoj venkova, které bylo loni v září vypsáno, jsme poprvé v historii vyčlenili obálku pro malé zemědělce do 150 hektarů, kde mohou podporu v rámci jednoho milionu korun získat pouze takovéto malé subjekty. Částka, o kterou si tito malí zemědělci požádali, činila 185 milionů korun. Za celé sedmileté předchozí období dostali malí zemědělci do 235 milionů korun. Dalším krokem je tzv. Podpůrný a garanční rolnicko-lesnický fond (PGRLF). To je takový náš finanční nástroj v rámci zemědělství, který funguje již přes 20 let. Nyní jsme v něm otevřeli možnost, aby zemědělci a potravináři, všichni, kteří spadají pod náš rezort jako podnikatelské subjekty, mohli žádat o úvěry. A to jak provozní, tak investiční. Velké kouzlo těchto úvěrů je v tom, že si můžete např. půjčit 1 milion korun na šest let, ale z toho milionu si mohou odečíst tzv. částku v rámci podpory de minimis, tzn. ekvivalent patnácti tisíc eur, který už nemusí vracet. Z jistiny to bude odečteno. Při dnešním kurzu to vychází na 405 000 Kč, což je de facto nevratná dotace. Pro podniky nad 250 zaměstnanců je tato možnost zavřená. Poslední důležitá věc. Když jsme se tady bavili o nové strategii rezortu zemědělství, mohu ji shrnout do jedné věty: Méně řepky, více ovoce, zeleniny, brambor, chmele a cukrové řepy. Stejné je to i s tématem biopaliv, o němž se hodně diskutovalo v loňské roce. Jsem obviňován z toho, že připravuji 5,5 miliardy korun platby pro pana Babiše. Za první čtvrtletí tohoto roku se ukazuje, že spotřeba metylřepkového oleje zásadně klesla, jeho prodej se prakticky zastavil a neprodává se. Díky spotřební dani. Obviňovat mě tedy z toho, že bych byl nějaký Babišův bílý kůň, je naprostý nesmysl.

Přesto ale nelze nezmínit fakt, že i podporou prodeje českých potravin se vláda de facto dostává do Babišova střetu zájmů, jelikož on má jako vlastník holdingu Agrofert na jejich produkci zásadní podíl. 

Já bych řekl, že slovo zásadní by muselo být použito v případě, že by tento poměr překročil 50 %. Já se jako spotřebitel pořád cítím dost svobodný na to, abych si v obchodě, pokud nechci kupovat potraviny z holdingu Agrofert, vybral jiné. Osobně jsem schopen pekařské, masné i mléčné výrobky nakoupit fyzicky od firem z mého okresu. Myslím si, že se to dá podobně udělat prakticky ve všech místech České republiky, možná u toho zákazník musí více přemýšlet. Řada zemědělců vám dnes doveze výrobky přímo domů. Pokud mám o původ potravin zájem, nemusím si Agrofertem komplikovat život.

U prosazování českých výrobků existuje ještě jeden problém, kterým argumentuje například Agrární komora. Češi by sice mohli kupovat české výrobky, ale když jdou do obchodu, české máslo stojí mnohem víc než to, které je k nám dovezené.

Dnes je situace taková – poté, co přišlo ruské embargo – že některé obchodní řetězce velice rychle oznámily českým firmám, že vůbec nebudou jejich zboží prodávat. Já jsem tehdy i jim psal dopis s dotazem, proč tomu tak je, a dostal jsem takovou nemastnou, neslanou odpověď. Projevil se prostě fakt, že firma vždy preferuje výrobky a produkty ze země, z níž sama pochází. A pak je tady ještě druhá cesta, jak řetězce dosahují snížení šance českých domácích firem. Byť nějaký produkt nakoupí za plus minus stejnou cenu v tuzemsku i v zahraničí, na produkt, který dovezou třeba z Německa, pokud je to jejich mateřská země, dají výrazně nižší marži než na český. Takže najednou vidíte, že u ceny másla je třeba desetikorunový rozdíl. A je logické, že už nikoho nepřesvědčíte, aby byl takový patriot, aby si koupil výrobek, který je o 15–20 % dražší než ten co je na pultu vedle a je ze zahraničí. Tuto praxi ovšem my v podstatě nemůžeme ovlivnit.

Vy jste se v poslední době také hodně vyjadřoval k návrhům zdanění náhrad pro církve v Jihočeském kraji. Jak důležité je to téma pro vládní koalici?

U návrhu Jihočeského kraje rozhodně debata proběhne. V nejbližších týdnech totiž přijde na jednání vlády a je velmi podobný tomu komunistickému. Nedávno jsme si ale v koalici ujasňovali situaci a pan premiér potvrdil, že platí gentlemanská dohoda, kterou jsme uzavřeli na začátku fungování koalice. To znamená, že pokud nebude dobrovolná dohoda mezi státem a církvemi, o kterou se pokusili sociální demokraté, tak se na jakékoli parametry dohodnutých a podepsaných smluv nebude sahat. To bylo jasně deklarováno. Rád bych, aby si i veřejnost udělala jasno v tom, že jestliže církve podaly nějaké žaloby, týkají se období mezi přijetím blokačního paragrafu, kdy bylo jasně řečeno, že majetek, který má být předmětem církevních restitucí, stát nebude převádět do jiného vlastnictví. Přesto k tomu v mnoha případech docházelo. Nelze se tedy divit tomu, že se církve rozhodly v nějaké části případů, podotýkám v nějaké části, o majetek soudit. Existují opravdu stovky případů, v nichž církev žalobu nepodala. ČSSD si ale nemůže dělat patent na to, co bylo spravedlivé nebo ne, o tom rozhodne soud, nezávislý soud. Navíc se ve veřejné debatě vždy sčítají dvě částky. Jedna částka je ta, kterou církev dostala od roku 1948 na svůj provoz a platy kněží. Ta se teď postupně snižuje, jelikož nastává odluka mezi státem a církvemi. A pak je druhá částka, a to je kompenzace za to, co nemohlo být vydáno jako fyzický majetek. Jsou tady zatopené lokality, zastavěné lokality… A za ně je vyplácena finanční kompenzace. I já jsem říkal Andreji Babišovi, že nemůže tyto dvě částky sčítat, potom to podělit nějakými nevydanými metry čtverečními a říkat, že církve dostávají nějakou vysokou částku za metry čtvereční půdy zemědělské nebo lesní. Jsem přesvědčen o tom, že pokud v poslanecké sněmovně ctíme ústavu, nemůžeme pro takovýto návrh, ať už je z dílny komunistů nebo Jihočeského kraje, vůbec hlasovat.

Takže věříte v to, že gentlemanská dohoda potrvá i s tím, jak se budou blížit volby?

Já předpokládám, že to, co jednou řekl premiér a předseda ČSSD, platí. Stejně tak Andrej Babiš říkal na začátku fungování této koalice, že respektuje daný stav. Pokud to myslí koaliční partneři se setrváním ve vládě vážně, mají být věrohodní, tudíž si nedokážu představit, že by teď měli změnit názor.

V posledních týdnech ožívá další velké téma, kterým je hledání možného kandidáta na prezidentský post. Vy jste se k tomu vyjádřil v souvislosti s panem Horáčkem, kterého jste zmínil jako možného kandidáta. Dovedete si představit shodu demokratických politických stran na tomto či jiném kandidátovi?

Já si nejsem úplně jist, že by se všechny demokratické strany, a teď nevím, jestli myslíte všechny strany mimo komunistů, shodly na jednom kandidátovi. Pokud ale okruh omezíme na středopravicové strany, osobně bych byl rád, kdybychom se o to snažili. Nejsem ale schopen říct, jestli se nám to podaří. Zda budou strany jako ODS, TOP 09, Starostové a nezávislí, KDU-ČSL či Zelení ochotny podporovat nějakou důvěryhodnou, veřejně známou osobnost, která splňuje parametry pro to být dobrým prezidentem České republiky, to zatím nevím. Snaha sešikovat se by ale měla existovat.

Lidovci se – ať už podle vašich vyjádření, nebo vyjádření pana ministra Hermana i pana předsedy Bělobrádka – proti prezidentu Zemanovi poměrně ostře vymezují. Co by měl splňovat jeho protikandidát? Nevytváří se tady stále obraz nějakého anti-Zemana, který ale nebude zvolitelný?

Já nechci, aby se našel kandidát, kterého budeme pasovat na anti-Zemana. Chtěl bych prezidenta, který má dost energie, aby úřad mohl vykonávat, který je schopen společnost spojovat, to u současného prezidenta bohužel nevidím, a je schopen společnost někam posouvat, pokud jde o úroveň společenskou, tzn. jak svým vyjadřováním, tak svými názory, to také u současného pana prezidenta postrádám. To jsou pro mě základní parametry a jestli bude anti-Zeman nebo ne, to si myslím, že není důležité. Je důležité, aby tahle země měla dobrého prezidenta.

Kterého teď podle vás nemá.

(Smích) O tom, ať si každý udělá úsudek sám.

Nedávno jste se vrátil z Číny. Bude mít vaše cesta v dohledné době nějaké důsledky pro české zemědělství?

Musím říci, že cesta do Číny měla jedinou ambici, a sice posílit možné proexportní možnosti v rámci zemědělství a potravinářství. My jsme konkurenceschopnou zemí, můžeme nabídnout na čínský trh zajímavé produkty, a to jak mléčné výrobky, sušené mléko, taky masné výrobky a případně i nějaké zajímavé technologie v rámci potravinářství, které Čína poptává pro své zpracovatelské kapacity. Samozřejmě z hlediska celkového objemu je Česká republika opravdu velice malá země, ale já si myslím, že je to spíše o tom nesnažit se mít tam desítky, možná stovky odběratelů, ale soustředit se na vybrané přímé kontakty, například na některé z obchodních řetězců. Tak bychom se měli snažit dostávat výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Dobrým příkladem poptávané komodity je jakákoli dětská výživa, kterou stejně jako další navazující sortiment pro dětskou výživu Češi umí dělat. V tom vidím docela zajímavý potenciál.

Samozřejmě se nemůžeme nezmínit o krajských volbách, jelikož i podle zmiňovaných gest týkajících se církevních restitucí už kampaň začala. Zajímalo by mě, jestli máte pocit, že nakonec stejně bude jejich hlavním tématem migrační krize.

Některé strany se určitě budou snažit, jak už je to vidět na billboardech, aby se hlavním tématem stala. Nicméně do voleb je ještě celkem dost času, může se stát cokoli, může nastat výstup Británie z EU, může se otevřít situace Řecka, takže těch témat, která by mohla být celostátní, je tady podstatně víc. Já osobně bych si přál, aby byla spojena s tím, co každý kraj může a má řešit. Připadá mi, že i ten návrh Jihočeského kraje je prostě útěk a odvádění pozornosti od toho, že kraj by se měl zabývat především otázkou školství. A tady bohužel ani ty čtyři roky oranžovo-růžových koalic neukázaly žádný posun k lepšímu. Potom je to otázka dopravní infrastruktury, máme mnoho krajů, které ji nemají dobře vyřešenou, ať už jde o silnice nebo o hromadnou dopravu. Pak si myslím, že se opomíjí otázka sociálních služeb, kde bychom se měli soustředit na cestu podpory domácí péče, péče v rodinách, nikoliv na vytváření velkých zařízení jako jsou domovy důchodců. A pak si myslím, že obrovským tématem je boj se suchem a vodohospodářská infrastruktura. Kraj zde má ve spolupráci s naším ministerstvem významnou kompetenci v oblasti vodního hospodářství, v oblasti protipovodňových opatření a je potřeba prostě hledat vzájemnou spolupráci.

Jaká opatření v souvislosti se suchem chystáte vy? Vzhledem ke katastrofálnímu stavu z minulého roku se jedná o velmi živé téma.

Těch opatření, která děláme, je celá řada. Já jsem přesvědčen, že místem, na kterém můžeme zadržet nejvíce vody, je zemědělská a lesní půda. Na to jsme nerezignovali a soustředíme se na přípravu opatření, která se dotknou zemědělců od příštího roku. Chceme více než tři plodiny v osevním postupu, aby to byly plodiny, které podporují vyšší absorpční kapacitu v půdě, aby existovala povinnost mít více meziplodin. Máme ambici, aby na hlavně svažitých polích byly menší půdní bloky, menší pole, aby se tak rychle nevytvářel prostor pro erozi a odtékání nejenom půdy, ale i vody ze zemědělského pozemku. Také jsme výrazně rozpohybovali počet tzv. pozemkových úprav. Snažíme se o to, aby tam, kde má být mez, kde má být biopás, kde má být nějaký lesík, remízek, kde má být cesta, kde má být rybník, kde má být mokřad, opravdu byly. Bohužel se nemůžeme vrátit do tak velké diverzity, jaká existovala před rokem 1948, ale snažíme se tomu stavu přiblížit.

Také jste zmínil možnost odchodu Británie z EU. Jaké by podle vás měl následky pro české zemědělství?

Jednoznačně by znamenal výpadek příjmů do evropského rozpočtu. Protože Britové jsou častí plátci, jejich příspěvek do toho rozhodně není zanedbatelný, tak bychom to pocítili. Nevím, jak by to bylo vyřešeno dále, jestli by existovala nějaká dohoda o volném pohybu zboží atd. V Británii je trh, kam exportujeme některé produkty. Není to úplně malý trh, ale toto bych řekl, že by byly asi dvě hlavní věci, které by se nás dotkly. Snížení rozpočtu, snížení plateb pro české zemědělce a v nějaké míře ztráta trhu, který máme teď volně přístupný.

kategorie Z médií