Engelmar Unzetig se narodil v Hradci nad Svitavou (tehdy Greifendorf) a po studiích bohosloví ve Würzburgu působil jako farář v Zadní Zvonkové u Horní Plané. Zde byl v roce 1941 pro své protinacistické postoje zatčen a deportován do koncentračního tábora Dachau. V roce 1944, kdy se v táboře rozšířila epidemie skvrnitého tyfu, se dobrovolně přihlásil k péči o nemocné. Zákeřné chorobě podlehl 2. března, několik týdnů před osvobozením tábora.

Pro Unzetitigovu obětavost byla již za jeho života vyslovováno přesvědčení o jeho svatosti; vězni byl přezdíván „Anděl z Dachau“. Proces blahořečení (předstupeň svatořečení) byl zahájen již v roce 1991, uzavřen byl v roce 1999. V roce 2009 uznal papež Benedikt XVI. Unzeitigovy hrdinské ctnosti, nyní bylo Vatikánem potvrzeno i jeho mučednictví.

„Život pátera Engelmara je silným příběhem člověka, který nadřadil věrnost hodnotám, jež vyznával, obavám o vlastní život. Jeho příběh je o to výmluvnější, že šlo o československého občana německé národnosti, který se odvážně postavil proti německému nacionálnímu socialismu. I jeho život je dokladem toho, že princip kolektivní viny na základě etnického původu je špatný,“ uvedl ministr Daniel Herman.

Simona Cigánková, tisková mluvčí MK