Podle zprávy Eurostatu z roku 2016 je podíl zdejších obyvatel ohrožených příjmovou chudobou nejnižší v celé Evropské unii (9,7 %). Nikdy v historii jsme neměli tolik vysokoškolsky vzdělaných lidí. Přesto čelíme velké hrozbě, která souvisí s nestabilitou rodin, individualizací, konzumním způsobem života a s poklesem kvality vzdělání. I v naší zemi je mnoho lidí, zejména dětí a žen, které trpí zneužíváním a násilím. Chybí obyčejná lidská slušnost. Na otázku, kdo se má starat o výchovu, odpovídá ve své knize Výchova naděje společnosti Petr Piťha: „Je jasné, že všichni. Každý v rozsahu svého vlivu a společenské role. Na prvním místě rodina a spolu s ní škola, ale i společnost jako celek, a tedy každý z nás.“

Důraz na roli školy ve výchově není nový, ale je víc aktuální tím, jak nedostatečně plní svoji roli rodiny, jak negativně působí média a okolí. Školy získaly nový nástroj na zlepšení chování žáků. Od září 2010 mohou učit etickou výchovu. Není to jistě jediná cesta, ale ukazuje se jako účinná.

Díky etické výchově si žáci více pomáhají a cítí se bezpečněji

„Etická výchova se osvědčila,“ to říkají učitelé i ředitelé základních škol, kteří ji zavedli jako samostatný předmět. Zatím je jich méně, než bychom čekali, necelých 10 %, ale vzhledem k tomu, že byla oficiálně do osnov zavedena přesně před 6 lety a příprava učitelů postupuje pomalu, pak to je výsledek povzbudivý. Témata etické výchovy se mohou učit také v rámci jiných předmětů, například v rámci výchovy k občanství, výchovy ke zdraví nebo v českém jazyce. Pokud by školy měly více disponibilních hodin, pak by etickou výchovu zavedla každá druhá základní škola – zjistila Česká školní inspekce. Proč? Protože ve školách s etickou výchovou si žáci více pomáhají, více se tolerují, cítí se bezpečněji a lépe plní své povinnosti.

Jde o výsledky vyzkoušeného výchovného konceptu, který u nás již mnoho let prosazuje Etické fórum spolu s dnes již velkou skupinou pedagogů a psychologů (patří mezi ně Jiřina Tichá a Marie Nováková, Pavel Vacek, Jan Sokol, Pavel Motyčka). Zážitkovou metodou jsou žáci vedeni například k dobrým vzájemným vztahům, k sebeúctě a k úctě k druhým, k ochotě dělit se, vyjádřit soucit a zájem o spolužáky nebo třeba také k omezení hrubých výrazů a agresivity. Jedním z témat je pak poznání vlastní rodiny, práv a povinností v rodině. Jsou vedeni také k solidaritě a prosociálnímu chování ve společnosti. Pokud vám to připomíná křesťanské ctnosti, pak to není náhoda, protože u zrodu tohoto konceptu etické výchovy stál křesťanský pedagog Roberto Roche Olivar.

Učitelé musí být připraveni

Když má tento předmět tak dobré výsledky, proč není již dnes u nás v každé základní škole? Školám nechybí jen čas na tato témata, ale především připravení učitelé, kteří jsou klíčovými aktéry. Univerzity teprve postupně začínají nabízet kurzy pro získání pedagogické kvalifikace. Na rozdíl od Slovenska, kde je povinně volitelná, se tedy u nás etická výchova ve školách prosazuje pomaleji, ale věřím, že o to pevnější kořeny zapustí.

Etickou výchovu jsem pomáhala prosazovat v ČR a pokračuji i nyní v Evropském parlamentu. Pokud chceme v EU bojovat proti nárůstu radikalizace, násilí a šikany již v základních školách, měli bychom využít zkušenosti s metodou etické výchovy. Proto jsem navrhla do jedné ze zpráv EP výzvu, aby Komise předložila „přehled, zda a jak státy začleňují do svých vzdělávacích programů výuku etiky a osobnostní a sociální výchovy jakožto nástroj, který se v řadě škol osvědčil, a zda a jak poskytují podporu vyučujícím, pokud jde o tyto horizontální schopnosti; vyzývá členské státy k výměně osvědčených postupů v této oblasti“.

Tato výzva byla přijata. Etická výchova tak získává další impuls a podporu tentokrát na evropské úrovni a to je dobrá zpráva pro nás pro všechny.

Michaela Šojdrová
europoslankyně