* Právě skončily vánoční svátky. Jak jste je strávil? Podařilo se vám sehnat všechny dárky?

Já osobně velmi nerad dostávám dárky. Já to moc neumím, protože na mně je pak vidět, že jsem zklamán nebo naštván, to se mi stalo už tolikrát. Já vždycky říkám: „Nedávejte mi nic na sebe“, protože mi tchyně koupila věci, které mi byly asi o tři čísla menší a jak jsem prudší nátury, tak pro mě je pak složitější to zvládnout. Pro mě právě svátky vůbec nejsou o dárcích.

* O čem jsou?

O tom být spolu. Já mám navíc pětadvacátého prosince narozeniny, jsem božíhodový, jak říkávala moje babička, takže se sejde celá rodina. Neschraňuji věci, že bych je pak dal na Vánoce, já je dávám průběžně, protože to udělá radost. A pokud jde o mě, když se mě ptají, co chci, tak já říkám: „Nic mi nedávejte, protože já mám všechno, co potřebuji.“

* Platí to i v politice? Koaliční vláda už je za polovinou volebního období. Co se vám povedlo a co ne?

Jako strana jsme dostali osmdesát procent našeho volebního programu do vládního programového prohlášení a z toho už je přes šedesát procent splněno. Dělám to, co jsem deklaroval. Že nebudu ve vládě, kde budu plnit program jiných stran, ale že tam budu jedině proto, abych plnil vlastní program.

* Co patří do těch šedesáti procent?

Třeba zjednodušení daní pro pracující rodiče. Než bychom dávali dávky, tak máme nechat více peněz v peněžence těm, kteří pracují a mají děti. Myslím si, že to je správný přístup, je konzervativní a zároveň ty lidi oceňuje.

* Z těch čtyřiceti procent, co zatím nemáte splněných, co je pro vás důležité?

Co se pořád snažíme zařadit na koaliční radu, je otázka daňových slev na děti pro živnostníky, které daní paušálem. To, že to stále nejde, považuji za věc, která je možná skutečně až protiústavní. Vy si můžete v podstatě dát slevu na ferrari, které si dáte do nákladů, ale dítě ne. To je prostě úplně skandální.
....

* Co podle vás bude charakterizovat rok, do kterého právě vstupujeme?

Řekl bych, že totéž co charakterizovalo rok, který právě končí – migrační krize. Doufám, že letošek bude ve znamení jejího řešení, jež konečně musí přijít. Myslím, že není vůbec žádné tajemství, že došlo k selhání jak národních států, tak orgánů Evropské unie.
....

* Co to znamená – dostat pod kontrolu? Odmítat uprchlíky?

Dostat to pod kontrolu znamená, že se do Schengenu dostanou jenom lidé, u kterých je zjevné, že mají důvod podat si žádost o azyl, zatímco ti, kdo evidentně nemají šanci ho získat, by tam vůbec nebyli vpuštěni. Tedy odmítat evidentní nelegální ekonomické migranty. Tohle třídění zatím pořád ještě nefunguje, ale vymahatelnost práva znamená, že musíme mít prostředky, které nám umožní si tohle pravidlo vynutit. V Evropě se dlouhodobě tolerovala praxe, že neúspěšní žadatelé o azyl žijí v těch zemích nadále. Ve Francii mají spoustu „no papers“ lidí, kteří potom spadají do černé ekonomiky nebo do organizovaného zločinu. Pokud máme dál zůstat Evropou danou nejen prostorem, ale i svými hodnotami, tak je nutná vymahatelnost práva. Můžeme být svědky toho, že se ti lidé budou bránit a protestovat a já nevím co všechno, ale my musíme být schopni je naložit a odvézt. To bude velmi nepříjemné, a bude třeba hledat, kde je etická hranice a co ještě je přiměřené tomu, abychom ty lidi dostali pryč.
....

* Není možné se zrovna vás nezeptat: Často lze slyšet názory, pomozme křesťanům, ne muslimům. Je pro vás jako křesťana správné upřednostňovat někoho, kdo utíká z obavy o život, podle víry?

Samozřejmě že je to správné pouze v případě menšiny, která je pronásledována proto, že to je menšina. Tedy protože jsou to křesťané nebo homosexuálové. Tak to je důvod. Jinak před zákonem jsou si všichni rovni, bez rozdílu náboženství.

* Máte obavy z šíření hysterie vůči islámu a podezíravosti vůči muslimům, do něhož se zapojuje i prezident Miloš Zeman?

V tomhle opravdu s prezidentem republiky nesouhlasím. Vedli jsme takovou debatu, kdy jsem rozporoval jeho názor, že ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim. Říkal jsem mu, že je to nesmysl. A on na to: „Ano, ten Breivik mě trošku zaskočil, ten koncept mi rozhodil.“ A já jsem říkal: „No a co ETA, IRA, Frakce Rudé armády a můžeme pokračovat dál?“ Podstatné je, že tato paušalizace je prostě nespravedlivá.
....

* A to podle vás tady v Česku hrozí? Riziko, že si neuhájíme dodržování našeho práva a našich hodnot? Vymahatelnost práva, které patří k demokracii stejně jako svoboda, je naprosto zásadní. Bohužel, u nás to není dobré, tady ještě v tomhle ohledu přetrvává banánová republika. Nikomu se třeba ještě nepodařilo reformovat justici. Navíc, máme-li po uprchlících chtít dodržovat naše právní předpisy, tak musíme chtít, aby ctili i naše hodnoty, protože ty hodnoty jsou kodifikované v právních předpisech.
....

* Bojíte se řekněme fašizace společnosti?

Já se bojím jenom Pána Boha. Je otázka, jestli skutečně selhává politika jako taková, role politických stran v politickém systému. A jestli je toho důsledkem vznik všelijakých hnutí, která se vymezují vůči stranám a říkají, že parlament je žvanírna. To jsme slyšeli už ve třicátých letech v různých zemích, že diskuse zdržuje a parlamentní procedury jsou k ničemu. Druhá věc záleží na tom, jestli dokážeme přesvědčit občany a voliče, kteří dnes spíše mlčí, že máme řešení na situaci, jíž se lidé bojí. Jedna věc je, když nás voliči chtějí potrestat za to, že jsme je nějak zklamali a třeba nedodrželi program. Jiná je, jestli nás trestají tím, že podporují extremisty, ale nevolí je. Třetí, že je volí. Paradoxně na ně mají menší nároky než na nás. S tím si musíme poradit.
....

* Dal jste si do nového roku nějaké předsevzetí?

Jestli se chcete změnit, můžete se změnit i 16. února, k tomu nepotřebuji Nový rok. Ale samozřejmě, změnit se člověk chce pořád. Velmi rád cituji slova Ivana Diviše, který říkal: „Ježíš nesmírně povýšil lidstvo tím, že na ně nakladl nesplnitelné požadavky.“ Myslím, že to je vlastně křesťanská zvěst. Že si uvědomíte, že nejste a nebudete dokonalý nebo svatý, a že to přijmete, jak se dnes říká, s pokorou. A snažíte se ideálu alespoň přibližovat.

* Před časem jste zvažoval kvůli své nemoci další fungování v politice.

To je lež. Napsaly to některé bulvární plátky, ale já jsem kvůli své nemoci o žádném ukončení politické kariéry neuvažoval. Přemítal jsem o tom kvůli rodině. Jsem doma jen na víkendy, a to ještě jenom někdy, a děti jsou teď v tom nejkrásnějším věku. Na druhou stranu je pro mě velmi osvobozující, že vím, že stejně dřív nebo později z politiky odejdu, že to není navždy, což mi dává obrovský prostor pro svobodu.

Plné znění rozhovoru naleznete v Respektu s datem 4. 1. 2016.