Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro Právo vysvětluje, proč se on a ministr kultury Herman sešli s dalajlamou.
* Čekal jste, že setkání členů vlády s dalajlamou vyvolá takový poprask a diplomatickou přestřelku s Čínou?
My jsme byli připraveni na mediální zájem, ale ne takový. Já bych to pochopil, kdyby dalajlama zpochybňoval územní integritu Číny, ale oni se těchto tendencí vzdali.
* Proč jste se s ním setkal?
Je to velmi zajímavý člověk, Nobelovu cenu nedostává jen tak někdo. Je to představitel jiného duchovního směru a debata s ním byla zajímavá.
* Kritika zaznívá hlavně z Hradu. Podle šéfa zahraničního odboru Hynka Kmoníčka jste si dali vlastní branku, protože jako ministři máte hájit vládní politiku, a ne být v opozici proti ní.
My to tak nevnímáme. Pokud jsme suverénní zemí a partneři to respektují, tak by nám neměl někdo přikazovat – ať už jsou to Američané, Rusové nebo Číňané – s kým se můžeme scházet. Součástí naší zahraničněpolitické doktríny je samozřejmě uznání integrity Číny a to jsme nijak nezpochybnili. Myslím si, že tady jsou přehnané emoce na obou stranách, a moc tomu nerozumím. Stejně je přehnaná reakce na prohlášení našich ústavních činitelů, které neříká nic jiného, než že uznáváme integritu Číny.
* V prohlášení čínského ministerstva zahraničí stojí, že dalajlama tady prováděl protičínskou separatistickou činnost a Čína se staví proti tomu, aby úřední osoby jakékoliv země s dalajlamou vstupovaly do kontaktu. Myslíte si, že Číňané si skutečně myslí, že jsme suverénní země?
To je věc výkladu. S dalajlamou se setkali i jiní lidé, např. britský premiér, Karel Schwarzenberg, když byl ministrem zahraničí. Já jsem žádnou separatistickou činnost u dalajlamy nezaznamenal, naopak on veřejně řekl, že tady nemá žádnou politickou ambici a že zároveň nezpochybňuje územní celistvost Číny.
* Ministr Herman říkal, že se tady hraje o naši národní páteř. Myslíte si, že se čeští představitelé před Číňany příliš ohnuli?
Nebyl bych tak patetický. Já myslím, že ve svobodné demokratické zemi je možné se sejít s kdekým, obzvláště když to není oficiální hlava nějakého státu a když nemá separatistické tendence.
* Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček uvedl, že jste dali přednost mediální slávě před zájmy země. Nepřehání to Česko s přátelstvím s Čínou?
Já jsem v Číně nikdy nebyl, a tak to nechci nijak hodnotit, ale spíš se držím toho, že bychom se měli orientovat na naše partnery v severoatlantickém prostoru. Čína je zajímavý trh, ale ne všechno lze vměstnat do ekonomických kategorií. Na tomto světě nelze rezignovat na určité principy a jedním z těch principů je, že žijeme ve svobodné a suverénní zemi a můžeme tu o věcech diskutovat. Chápu, že Číňané to vnímají jinak, mají jinou kulturu a respektuji jejich názor, ale musí respektovat také náš názor.
* Prezident Miloš Zeman autoritu dalajlamy a Tibetu zpochybňoval tím, že to byla víceméně otrokářská teokracie.
Na tom určitě něco je, to nelze zastírat. Na druhou stranu to, že s jinými východisky nesouhlasím, neznamená, že nejsem schopen o nich diskutovat. To, že sám dalajlama se označuje za marxistu a v podstatě za člověka nevěřícího, to jsou věci, s kterými se neidentifikuju, ale to neznamená, že se budu scházet jenom s lidmi, s kterými jsem stoprocentně v souladu.
* Vyhráli jste senátní volby, v krajích jste pozice obhájili. Co z toho vyvozujete? Že se vám bude dařit i ve sněmovních volbách?
Z krajských voleb se dá určitě vyvozovat výrazná stabilizace. Jsem přesvědčen, že nepůjdeme dolů, že neklesáme, jsme stabilní, že voličské jádro je dostatečné. My jsme byli jediná tradiční politická strana, která neztratila. Vrátili jsme se ve dvou krajích, v Plzeňském a Karlovarském. V podstatě jsme se vrátili k číslům z roku 2008. Jde o velkou výzvu, abychom dokázali přidat další voliče.
* Dá se dneska odhadovat, jaké bude téma sněmovních voleb? Bude to ekonomika, nebo uprchlická krize?
Ekonomika to je vždycky. Ale co to bude přesně, odhadovat dopředu lze velmi těžko. Podívejte se, když vybuchla Fukušima, tak Zelení v Německu měli dvacet procent.
* Chystáte nějaký trhák, snižování daní nebo jiné benefity?
Budeme našim voličům vysvětlovat, co to znamená sociálnětržní hospodářství, na kterém stojí prosperita například Německa. My teď jsme ve spojení s našimi německými kolegy a budeme o tom nadále diskutovat, jak ten úspěšný model, který funguje na západ od našich hranic, použít i u nás.
* Chtěli byste měnit daně?
Jsme před velkým pokušením, zda měnit daňový systém, nebo ho nechat stabilní, i když není ideální. My jsme v programu měli, a předpokládám, že to tam zůstane, že chceme zavést společné zdanění manželů. A to má smysl jedině při daňové progresi.
* Co korporátní daně? ČSSD by je ráda zvýšila.
To je určitě možné, ale já bych se tomu trochu bránil. V současné době míra zdanění není vysoká ani nízká, je v evropském kontextu rozumná. Spíše bychom měli hledat další nástroje, jak zefektivnit výběr daní, jak motivovat lidi nejen represivně, ale vytvořit jim podmínky, aby daně platili. Tím hlavním je, že i podnikatelé uvidí, že když platí daně, tak je nikdo nerozkrade nebo nepromrhá. K diskusi zůstává vyvádění peněz z bank jejich matkám. To jsou poměrně velké peníze. Také je tady spousta firem s českými majiteli, které vznikly v Česku, zásadním způsobem podnikají v Česku, a přitom daní jinde. Pak je otázka, jestli by tyto firmy neměly být postaveny na černou listinu. Aby se státních zakázek u nás mohly zúčastnit jen firmy, které u nás daní.
* To budete chtít prosadit?
Budeme o tom programově diskutovat. Přijde mi fér říci, když někdo jde do jiné země a neplatí tu daně, tak aby nemohl mít státní zakázky. A těch firem je celá řada a nejsou úplně nevýkonné.
* Jak chcete provést, aby mateřské banky nevyváděly peníze z českých filiálek?
V evropském kontextu pořád není mrtvý koncept Tobinovy daně (daň z finančních transakcí). Jsou tady nástroje, které jsou velmi kontroverzní, ale neměli bychom se vzdávat diskuse. Když už to nepůjde jinak, měli bychom alespoň motivovat banky, aby tady reinvestovaly nebo aspoň aby se čeští zákazníci nestávali zdrojem příjmů z různých poplatků.
* Co DPH? Je ve hře, že vláda sníží sazbu u některých komodit, jako jsou potraviny?
Vzhledem k tomu, že shoda zatím není, tak je dost možné, že s tím hýbat nebude.
* Vy jste slibovali nulovou sazbu pro pleny, posunulo se to někam?
Když se někomu nechce, tak to nejde. Možnosti byly, byť nebyly jednoduché. Je špatné trestat děti za to, že žijí, přijímají potravu a chodí do plenek, že jim rodiče kupují pastelky. Je rozdíl v tom, jestli si koupíte mercedes, nebo dětem koupíte přesnídávku.
* Komu se nechce?
To se musíte zeptat na ministerstvu financí. Každý úředník je změnuvzdorný. V zemích, kde rodinná politika nese ovoce, je snaha co nejméně zdaňovat spotřebu dětí. Což je lepší než dávat někomu sociální dávky nebo přídavky na děti. Snižme rodičům náklady, které mají na své děti, než abychom jim dávali peníze. Velké téma bude, jak co nejvíc bránit tomu, aby si někteří lidé z rození dětí dělali živnost. Teď je třeba hitem, že se rodiče vzdávají dětí a místo pěstounů si je osvojují prarodiče.
* Co se proti tomu dá dělat?
To je velmi složité, abychom pomoc nezrušili i pro ty, kteří ji skutečně potřebují. Nicméně dělat se s tím určitě něco dá. Je to otázka terénní práce a výkladu parametrů. Důležité je prvně popsat ten problém a pak najít návrh řešení, i když to nebude snadné. Princip je jasný, je potřeba pořád rozevírat nůžky mezi dvěma skupinami, aby ti, kteří chodí do práce a mají děti, zvláště ti nízkopříjmoví, neměli na hlavu menší příjmy než penzisté, jako je to v současné době. A zároveň aby ti, kteří do práce nechodí a dělají si z dětí živnost, tak aby si nežili stejně nebo lépe.
* Chcete jim snižovat dávky?
Každopádně by se neměly dávky navyšovat. Lidem, kteří mají děti, by se měly snižovat daně a náklady, a to tak, že by zboží, které je evidentně pro děti, mělo být levnější.
* Jaké voliče chcete oslovit?
Věřící, nevěřící, hlavně myslící.
* Podařilo se vám získat například městské voliče?
Určitě, protože ve volbách v roce 2013 jsme rostli jedině v Praze. Vypadá to v poměru k jiným skupinám, že nás abnormálně volí vysokoškoláci. Výzvou je i upevnit si pozici na vesnici.
* Kdo je ve volbách váš největší konkurent?
Asi neochota jít volit. Musíme přesvědčit voliče, kteří chtějí změnu a nevidí ji v uskupeních, jako byly Věci veřejné, hnutí ANO, nebo v Tomiu Okamurovi a zároveň nechtějí volit strany, které v jejich očích neprodělaly razantní změnu, že my jsme tou alternativou. Protože my jsme prošli generační obměnou, nám pomohly tři roky mimo Sněmovnu. Z tohoto hlediska budou soupeřem všichni od levého středu až po pravý střed. Tam si zařaďte, koho uznáte za vhodné. Je to někdy těžké. Například kam zařadit ANO? Program Nelhat, nekrást a nepodvádět je základ slušného chování, ne politický program.
* Vyhraje ANO sněmovní volby?
Těžko říci. To je otázka pro analytiky a věštce. My uděláme maximum, abychom uspěli.
* Mluví se o možném spojení lidovců a STAN.
O tom mluví hlavně média. Zatím žádná oficiální jednání nebyla.
* Co by vás na takové koalici lákalo?
Já jsem příznivec spojování. V Pardubickém nebo Královéhradeckém kraji se nám ukazuje, že takové koalice smysl mají. Ale jsem si vědom, že na celostátní úrovni např. projekt Čtyřkoalice nedopadl slavně, tak jsem opatrný na rychlé pohyby. Debata má určitě smysl, uvidíme, jestli k něčemu povede. Nejvíce se samozřejmě nabízejí strany, které nám jsou hodnotově blízké, a v Evropské lidové straně jsme s TOP 09 a STAN.
* Vy byste byli schopní se spojit před volbami s TOP 09?
Není to vyloučené, ale určitě to nebude v těchto volbách. Záleží také na personáliích. Když to nefunguje lidsky, nebude to fungovat politicky.
* V některých regionech kandidujete společně pod jinou značkou – Koalice pro kraj. Dokázali byste položit značku KDU-ČSL na oltář předvolební koalice?
To je spekulace, tak daleko nejsme. Ještě jsme o tom nerozhodli, takže by bylo kontraproduktivní dávat silná prohlášení, jimiž bychom mohli znejistit členskou základnu. Musíme to nejdříve prodebatovat, jestli je k tomu vůle. Prostým pohledem oka, když se podíváte, kde uspěli Starostové a nezávislí a kde my, tak by to spojení dávalo smysl. Ale nemůže to být prostá matematika, musí to mít hlubší základ.
* TOP 09 příliš neuspěla. Vnímáte to jako satisfakci s ohledem na to, že řada lidovců měla Miroslavu Kalouskovi a TOP 09 za zlé jejich odchod, který zřejmě vedl k pádu lidovců mimo Sněmovnu?
Já jsem to tak nikdy nebral a vždy jsem říkal, že volby nám neprohrál Miroslav Kalousek, ale my sami. Mám spíše pocit, že větší problém mají lidé z topky s námi než my s nimi.
* Chtěl byste být ve vládě, kde by byl Andrej Babiš premiérem?
Politika je umění možného, a ne to, co chcete. Jak říká Karel Schwarzenberg: Toto je abstraktní otázka, koalice se dělají po volbách.
* Ptám se na sympatie, také jste říkal, že tvorba koalic může zkrachovat na personáliích.
Musíte odlišovat předvolební a povolební koalici. Určitě nehrozí, že bychom udělali předvolební koalici s hnutím ANO.
* Petr Pithart zvažuje, že by mohl kandidovat na prezidenta. Budete ho přesvědčovat, aby do toho šel?
Určitě se o tom s ním pobavím. Jsem zastáncem toho, že když do něčeho jít, tak musím mít vysokou pravděpodobnost vítězství. Pokud bude mít Petr Pithart šanci na vítězství, tak bych se tomu nebránil, protože by to byl výborný prezident. Stejně jako Zuzana Roithová.
* A má podle vás šanci Pithart porazit Zemana?
To je také spekulace a do toho se pouštět nebudu.
* Byl jste na konci září na svatováclavských slavnostech ve Staré Boleslavi. Co jste si říkal, když jste s úst Miloše Zemana slyšel, že bychom se v kontextu s uprchlickou krizí měli vrátit ke křesťanským kořenům?
Bylo pěkné, když se poté objevily na internetu jeho výroky z doby, kdy se schvaloval státní svátek svatého Václava. Tehdy o svátku a svatém Václavovi řekl, že je symbolem kolaborace. Jsou výroky, s kterými mohu souhlasit, ale také je potřeba vidět, kdo je říká a jestli je uvěřitelný a konzistentní. Ať si v tomto udělá obrázek každý sám.
* Evangelíci teď varovali, aby nikdo nepoužíval křesťanské hodnoty k útokům na uprchlíky. Souhlasíte s nimi?
Musíme si říci, co vlastně myslíme hodnotou? Jak mi před nedávnem řekl Pavel Svoboda (europoslanec za KDU-ČSL), hodnota je něco, za co jsme ochotni umřít. Připomněl bývalého egyptského prezidenta Mubaraka, který říkal, že je muslim a je ochotný za islám zemřít. Asi bychom si měli v Evropě říci, za jaké hodnoty jsme ochotní zemřít. V tomto kontextu je pikantní, když z úst poslanců Úsvitu zaznívají věty, že by stát měl křesťanství prosazovat na úkor jiných náboženství. To je politický bizár.
* Budete příští rok znovu kandidovat na předsedu KDUČSL?
Během několika dnů svým kolegům sdělím, jak jsem se rozhodl.
* Jiří Čunek zvítězil na Vsetínsku, stane se tam hejtmanem a připouští, že by mohl na jaře znovu kandidovat na předsedu lidovců. Byl by to váš dobrý nástupce?
Určitě je několik dobrých nástupců, kteří by mohli být dobrými předsedy. Nehodlám je ale hodnotit dopředu, abych na nikoho nezapomněl.
* Co říkáte na jeho úspěch?
Je vidět, že je výrazný rozdíl ve vnímání Jiřího Čunka lidmi, kteří ho znají osobně ze zlínského regionu, kde má mimořádné postavení, a v ostatních částech republiky, kde je vnímán jinak. Když ho lidé znají, tak ho volí.