Kolem novely zákona o spotřební dani se v posledních týdnech strhl značný mediální poprask živený odpůrci pokračování daňového zvýhodnění biopaliv. Jejich argumenty ovšem často postrádaly logiku i pravdivost. Rád bych proto projednávání novely zbavil politicko-mediálního balastu a vrátil ho do střízlivé a věcné roviny.
Tento materiál byl původně součástí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony v oblasti pohonných hmot a biopaliv a má de facto implementovat Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 – 2020. Víceletý program podpory byl vypracován Ministerstvem zemědělství a schválen vládou ČR dne 6. 8. 2014 na základě usnesení č. 655, které zároveň ukládá Ministerstvu financí upravit zákon o spotřební dani z biopaliv.
Nyní tedy k věcné argumentaci. Za prvé, novela rozhodně neprodlužuje podporu biopaliv, to může jen Víceletý program podpory biopaliv v dopravě, který Evropská komise notifikuje. Připomínám, že česká vláda tento program schválila v srpnu loňského roku, takže už platí, a to do roku 2020. Česká republika jím naplňuje povinnost, k níž se zavázaly všechny státy Evropské unie, že totiž do roku 2020 budou v dopravě využívat 10 % obnovitelných zdrojů, čehož prakticky jinak, než využíváním biopaliv, nelze dosáhnout. Dalším závazným cílem je postupně snížit škodlivé skleníkové plyny o 6 %. Je asi zbytečné, abych zde popisoval, že je snížení emisí ve vzduchu potřebné pro zdraví i životní prostředí. Tento závazek je povinný pro každý členský stát EU a za jeho porušení by nám hrozila citelná pokuta.
Český stát se přihlásil k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí už odsouhlasením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě, která obsahovala nezávazný cíl uvádět na trh biopaliva do konce roku 2010 ve výši aspoň 5, 75 %. Tuto směrnici mělo v gesci Ministerstvo zemědělství.
Na ni navázala směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která obsahuje závazný cíl zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy činil v roce 2020 alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě. Tato směrnice spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty stanovuje závazný cíl dosáhnout do roku 2020 6% snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v porovnání s rokem 2010. Směrnice gesčně přísluší pod Ministerstvo životního prostředí.
Za druhé, novela nezvyšuje podporu pro biopaliva. Ona ji naopak snižuje a zpřísňuje dozor nad trhem s biopalivy. Novelou zákona totiž navrhujeme zvýšit spotřební daň u vysokoprocentních biopaliv a nově zavést daňové sazby u čistých biopaliv. Biopalivo, které se povinně přimíchává do pohonných hmot, nikdy daňově zvýhodněné nebylo. Je důležité si uvědomit, že současná podoba zákona o spotřební dani čisté biopalivo od daně zcela osvobozuje. Což vede k nepřehledné situaci, protože Generální ředitelství cel nemá kontrolu nad obchodem s čistou bionaftou. Tento pro stát nevýhodný a rizikový stav chceme napravit právě novelou zákona. Po jejím přijetí bude uvalena spotřební daň na všechny druhy biopaliv. Stát tak bude mít přehled o trhu s nimi a navíc vybere více peněz na daních. Podle předběžných propočtů se takto vybere přibližně 310 až 350 milionů korun ročně, oproti současnému stavu.
Zrušit daňové zvýhodnění biopaliv by se rovnalo faktické likvidaci ekologičtější dopravy. Produkční cena biopaliva je vyšší než cena nafty nebo benzínu a nebyla by konkurenceschopná. Upozorňuji, že ve velké míře biopaliva využívají například dopravní společnosti nebo také České dráhy. VŠECHNY domácí firmy, které vyrábějí biopaliva, by měly ztráty. Investovaly totiž do nových a náročných technologií s tím, že podpora bude platit minimálně do roku 2020. V běhu bychom tak změnili podmínky a investice výrobců by byly zmařeny. A co je hlavně důležité - znamenalo by to ohrožení tisíců pracovních míst. Tím by přišel o své zdroje i státní rozpočet, protože by získal méně na daních.
Drtivá většina zemí Evropské unie naplňuje v současné době závazek o emisích využíváním biopaliv první generace. Ta se vyrábějí například z řepky nebo z cukrové řepy, což jsou plodiny, které při správném osevním postupu a vhodné agrotechnice nepoškozují pole, jak si někteří laici myslí, ale naopak dodávají mu živiny, které zlepšují kvalitu půdy. Evropské státy výrobu biopaliv podporují. Evropská komise, v rozporu s tím, co se teď občas píše v médiích, nerozhodla, že podpory těchto biopaliv musí skončit do roku 2020. Naopak, ještě vůbec nic není rozhodnuto a o biopalivech druhé generace vyrobených z odpadů začala Komise teprve jednat. V České republice v současné době neexistuje firma, která by tato paliva dokázala vyrobit, a podobné je to ve většině zemí EU. Produkce je navíc vysoce nákladná. Budoucnost je nepředvídatelná a těžko můžeme při snaze o lepší životní prostředí i naplnění našeho závazku k EU sázet na tak nejistou kartu. Spoléhat na elektrický nebo vodíkový pohon příliš nemůžeme, protože takových aut je zatím na trhu jen zanedbatelný podíl.
Kvůli našim závazkům jako člena Evropské unie, musíme naplnit 6% snížení emisí v dopravě, takže biopaliva se stejně budou povinně muset používat. Bez daňového zvýhodnění by výrobci finančně náročnou výrobu biopaliv promítli do cen veškerých pohonných hmot, a tak by za ně ve finále zaplatil víc každý majitel auta.
Okolní země také podporují spotřebu biopaliv různými zvýhodněními. Na Slovensku platí snížení spotřební daně u některých typů biopaliv. V Polsku jsou od spotřební daně osvobozeny biosložky ve směsích s obsahem nad 2 % biosložky ve fosilním palivu. Polští výrobci mají také možnost získat investiční podporu na výrobu biosložek. I v Rakousku jsou sníženy spotřební daně, navíc můžou Rakušané čerpat podporu na nákup vozidel s nízkými emisemi a motorů na alternativní paliva. V Maďarsku je od spotřební daně osvobozeno palivo E85, neboli bioetanol.
Na pravou míru chci také uvést částku 9 miliard korun, což je prý celkové daňové zvýhodnění biopaliv na příštích pět let. Tedy peníze, které stát údajně nevybere na daních. Toto číslo je zavádějící, protože je to předpokládaný strop, maximální hranice daňového zvýhodnění. Jaká bude částka ve skutečnosti, bude záviset na trhu s biopalivy. Navíc, na zvýhodnění, a to chci zdůraznit, nemají nárok výrobci biopaliv, ale koneční distributoři, kteří také i z bionafty odvádějí státu daň z přidané hodnoty! Pro srovnání – za pět let od roku 2009 do roku 2013 představovalo toto zvýhodnění biopaliv přibližně 4 miliardy korun.
Podpora biopaliv v České republice platí od roku 2009, kdy ji předložil Miroslav Kalousek jako tehdejší ministr financí. Byla to vláda Petra Nečase, která unijní strategii plnila a zvyšovala tak minimální podíl využití biopaliv v dopravě. Tehdy jsem asi nejen já neslyšel hlas Miroslava Kalouska, který by to kritizoval.
1.) Podle jeho tvrzení dospěla Evropská komise k závěru, že využívání biopaliv první generace a jejich daňové zvýhodnění je slepá cesta. Všechny členské státy musí tyto programy podpory biopaliv první generace ukončit do roku 2020. Ve skutečnosti, jak už jsem zde několikrát zdůraznil, stále platí a nikdo ani nezpochybňuje celounijní závazek snížit emise oxidu uhličitého, což v současné době jinak než biopalivy první generace nelze dosáhnout. Vývoj biopaliv druhé generace je teprve v začátcích a o potenciálu jejich využití Unie teprve vede debatu. Biopaliva vyráběná v současnosti v České republice jsou navíc všeobecně považována za vysoce kvalitní a z hlediska úspory emisí za vysoce pokročilá.
2.) Také prý máme program daňového zvýhodnění biopaliv první generace notifikován Evropskou unií od roku 2009 do července roku 2015. Pokud by nebyly přijaty žádné novely, tak by každé zvýhodnění těmto palivům letos skončilo. Prodloužení tohoto programu daňového zvýhodnění biopaliv první generace tedy po nás prý nikdo nechce. Realita je ale taková, že nás nikdo nezbavil závazku snížit emise, ani závazku uvést 10 % obnovitelných zdrojů do dopravy. Víceletý program podpory biopaliv projednává v závěrečné fázi Evropská komise a česká vláda ho již schválila.
3.) Také usuzuje, že každý podnikatel, který by řídil firmu jako stát, by co možná nejdříve ukončil daňové zvýhodnění, aby státní kase ušetřil devět miliard. Věc se má jednoduše tak, že to nejsou peníze, které by stát někomu dal, pouze o ně vybere nižší spotřební daně. Stát tím zabezpečí zaměstnanost při výrobě biopaliv a zároveň udrží náklady v dopravě, zemědělství a dalších návazných profesích. Navíc, jak jsem už řekl, devět miliard je strop, maximální hranice, která je zatím pouze hypotetická, protože skutečná výše zvýhodnění bude záviset na velice proměnlivém trhu s palivy. Podstatný argument také je, že pokud bychom novelu nepřijali, bude dál platit dosavadní úprava, tedy nulová daň pro některá biopaliva, protože zákon o ochraně ovzduší nařizuje postupné zvyšování podílu biopaliv v dopravě. Návrh, který předkládám, tak tedy snižuje dosavadní podporu a zvyšuje odvody do státní kasy.
4.) Argument, že jediný důvod, pro který vláda chce pokračovat v podpoře, je, že je to úžasně výnosný byznys pro výrobce biopaliv první generace. Tak to prostě není pravda, protože daňově zvýhodněni nejsou výrobci, ale distributoři!
Dámy a pánové, závěrem znovu připomínám: pokud v České republice nesnížíme emise tak, jak jsme se k tomu s ostatními členskými státy Unie zavázali, reálně nám hrozí vysoká pokuta. Vždycky totiž platí pravidlo, že výše sankcí převýší náklady potřebné na splnění stanoveného cíle. Zaplatili bychom na pokutách víc, než kolik bychom získali na daních. Navíc bychom zlikvidovali český trh s biopalivy, se všemi důsledky, jakými je například ztráta pracovních míst a následné otevření trhu s biopalivy v České republice pro zahraniční konkurenci. Kromě několikamiliardové díry ve státní kase zaviněné zbytečnou pokutou, kterou bychom si u EU vysloužili, bychom tak nezískali vůbec nic.
Vážené kolegyně a vážení kolegové, toto jsou základní a transparentní fakta, bez nánosů opozičního boje, mediální masáže a bez zavádějících polopravd.
Děkuji za pozornost.