Zpět

Summit na Maltě

Přidáno 13. 11. 2015 tiskové oddělení
Ilustrační foto
12.11.2015 18:10 ČRO Radiožurnál
Na Maltě skončil dvoudenní summit o migraci mezi Evropskou unií a Afrikou. Pro africký kontinent připravila Unie svěřenecký fond se skoro dvěma miliardami eur na hospodářský rozvoj a zlepšení životní úrovně. Maltská schůzka měla Afriku motivovat k omezení migrace jejich obyvatel do Evropy. Do jaké míry se to povedlo? Otázka pro vicepremiéra Pavla Bělobrádka.

Který ze závěrů summitu považuje česká delegace za nejzásadnější?

Tak zásadní je už, že vůbec tento summit proběhl, protože ta migrace, jsou pro nás pro všechny, jak pro státy, z nichž lidé odcházejí, ta země tranzitní, tak i cílové. Důležité je také, že došlo ke konkrétním výsledkům, že to nebyla jenom diskuse, ale i konkrétní výsledky. Česká republika přispěje do svěřeneckého fondu pro Afriku šesti sty miliony euro a je tedy evidentní, že nám záleží na tom, jak zvládnout a být v té preventivní fázi proti eventuální neřízené migraci a zároveň, že jsme solidární.

Summit na Maltě zasedal i ve chvíli, kdy další unijní stát Švédsko obnovil kvůli migrační vlně dočasné hraniční kontroly. Jak hodnotíte tohle opatření z pohledu české vlády?

Já se domnívám, že je to výraz určitého zoufalství, protože je evidentní, že ten migrační tlak je tak enormní, že i takové státy, jakým je Švédsko, které bylo k běžencům vždycky velice vstřícné, tak je na hranici nebo už za hranicí svých sil, to znamená, jsou pod tak obrovským tlakem, že dělají něco, co by ještě nedávno bylo naprosto nemyslitelné. Je to tedy otázka, nikoliv kvality, ale především kvantity, to znamená, jde o to obrovské množství, které vůbec není pod kontrolou. Migrace do Evropy probíhala vždycky, i ta ekonomická, ale byla pod kontrolou, byla nějakým způsobem řízena, což teď v současné době není a proto také veškeré snahy dostat pod kontrolu celou situaci.

Švédský ministr vnitra v té souvislosti apeloval na partnery Unii, aby na sebe vzali větší díl zátěže, kterou představuje příliv migrantů. Česko v tomhle směru patří mezi nejvíc kritizované státy, nemělo by s dalšími zeměmi v našem regionu vzít v potaz i tu výzvu ze Stockholmu?

Tak především je potřeba si uvědomit, že Česká republika je solidární v příjmu běženců. My jsme bez kvót sami nabídli konkrétní číslo, což mnohé země jiné neudělaly, a naprosto musím odmítnout paušalizaci, že jsou tady staré solidární a nové nesolidární země v rámci Evropské unie. Chápu, že některé země jsou pro staré země pod hranici rozlišovací schopnosti, ale to mě nějakým způsobem nemůže jaksi uspokojit, takže to musím razantně odmítnout. A velkým problémem je, že dokud neřekneme, jak by tento mechanismus fungoval, tak nemůžeme nic dělat, vemte si případ, kdy jsme sem dovezli Syřany a oni okamžitě odešli do Německa, to znamená v okamžiku, kdy nevíme, jak se ti lidé budou vybírat, jakým způsobem je udržíme v České republice, což znamená, jakým způsobem bude jejich výplata dávek, nemají tady příbuzné, prostě chtějí tam, kde už mají svoje vazby a to je především Německo, Švédsko, ale je to samozřejmě otázka sociálního zabezpečení.

kategorie Z médií