KDU.breadcrumbs.homeAktuality Archiv 2015 Skomírající kulturu platit nemůžeme
Zpět

Skomírající kulturu platit nemůžeme

Přidáno 20. 1. 2015 tiskové oddělení
Ilustrační foto
20.1.2015 Lidové noviny
Péče o památky nesmí jít cestou vyvlastňování zchátralých budov, to je výdobytek komunistického režimu. „Naopak se musíme snažit vlastníkům kulturního dědictví pomáhat. Například finančními tituly,“ říká v rozhovoru pro LN ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), jehož resort má letos vládě předložit několik důležitých zákonů.


* LN Loni jste opakovaně prohlašoval, že do roku 2017 dotáhnete objem peněz pro svůj resort na úroveň procenta státního rozpočtu. Stále tomu věříte?

Kultura je samozřejmě součástí celé struktury státní správy a rozpočtu. Pokud ale HDP poroste, jak se nyní předpokládá, je to velmi pravděpodobné. Bez příspěvku pro církve a náboženské společnosti jsme nyní na 0,59 procenta rozpočtu, v příštím roce bychom měli být na 0,8 a v roce 2017 na jednom procentu. Nikdy sice nevíte, co bude, a situace ve světě není jednoduchá, ale podle současných předpokladů je to takto naplánováno.

* LN Přislíbil vám to ministr financí?

Je to výsledek jednání s ministerstvem financí. Na letošní rok jsme získali o 2,3 miliardy více, což je dobré. Další z faktorů je snižování příspěvků na chod církví a náboženských společností, ale to se našich výdajů nedotkne.

* LN Financování kulturních institucí by se měl dotknout zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který máte letos předložit. Jaká je jeho hlavní premisa?

Jde o to, odstranit nedostatky příspěvkových organizací ve financování tím, že se zařídí větší flexibilita přerozdělování peněz. Aby příspěvkové organizace například mohly mít mzdový podíl na zisku. Nyní máme 29 příspěvkových organizací. Každá z nich má ale jiný charakter – patří tam česká filharmonie, ale i knihovna pro nevidomé. Některým status příspěvkové organizace vyhovuje lépe, jiným by zase lépe vyhovoval status veřejnoprávní instituce v kultuře.
....

* LN Vedle živého umění vynakládá ministerstvo kultury peníze i na správu památek. Tuto oblast by měl letos upravit nový památkový zákon, na který se čeká už řadu let. V jaké fázi je jeho příprava?

Připravujeme paragrafové znění, kolem pololetí by měl jít na vládu. Jeho cílem je odstranit dojem majitelů, že je vlastnictví památky břemenem. Naopak by to mělo být výhodou. Snažíme se docílit toho, že památky budou, jak kdysi řekl bývalý ministr kultury Pavel Tigrid, českým mořem. Samozřejmě musíme ty budovy chránit, ale na druhou stranu by ten člověk mohl mít šanci žádat o dotaci na opravu. Je to otázka regulace restaurování památek, ale i archeologických průzkumů, jež stavby zdržují a prodražují.

* LN Měl by mít stát nějakou šanci zasáhnout, pokud se vlastník o památku sám nestará?

Zásah státu – takto bych to určitě neformuloval. Je to spíše o odpovědnosti státu na podobě památek. Budeme formulovat podmínky pro to, aby vlastník mohl žádat o dotaci. Určitě tu ale není zájem o vyvlastňování nebo nějaký etatismus. Máme dobré zkušenosti s většinou vlastníků, například šlechtické rodiny se o své památky dobře starají. Stejně tak některé církevní řády. Je totiž nutné vidět historický vývoj. Když si představíme nějaký zámek, je výsledkem ekonomické síly a správy nějaké rodiny, obce nebo třeba církve. Ta hospodařila a potřebovala reprezentativní sídlo. Tato staletí vytvářená struktura vlastnických vztahů byla následně přerušena nacismem a komunismem. Stát má odpovědnost památky ošetřovat a předávat je dalším generacím. Do nemalé míry to řeší otázka restitucí, kdy se majetky vrací původním vlastníkům a odpovědnost se přesouvá na ně. Zájem společnosti ale zůstává i na tom, aby majetky v rukou soukromníků zůstaly v dobrém stavu.
.....

* LN V lednu uplynul rok od termínu, dokdy se mohly podávat žádosti na vydání církevního majetku. Existují nějaká rizika při vracení majetku nebo nějaké problémy při spolupráci s církvemi?

Samozřejmě že některé církve a náboženské společnosti své problémy mají. My ale nejsme arbitrem. Ministerstvo kultury nevstupuje a nemůže z principu vstupovat do vnitřních záležitostí jednotlivých církví a náboženských společností. Každá má vlastní normy. Jde o velmi důležitý prvek po pádu komunismu, protože ten církve značně svazoval a vstupoval do jejich záležitostí. Například jmenování biskupů nebylo vůbec možné bez schválení státu. To samé se týkalo státního souhlasu k výkonu duchovní služby, ať to byl kněz, či rabín. Tohle všechno padlo a nyní si církve řeší problémy samy.

* LN V médiích se nyní hojně diskutuje o islámu. A to nejen kvůli nedávným teroristickým útokům v Paříži. Hnutí Úsvit přišlo s novelou zákona o církvích. Snaží se zamezit přiznání tzv. zvláštních práv muslimské obci. Je to relevantní?

Přiznání zvláštních práv opravdu umožňuje participovat na výkonu státní správy, tedy například na uzavírání sňatků, spolupráce ve školách, nemocnicích, ozbrojených silách. Daná církev nebo náboženská společnost ale musí splňovat poměrně přísné předpoklady. Musí být registrována nejméně deset let, mít určitý počet podpisů nebo zveřejňovat výroční zprávy. Tyto předpoklady ale Ústředí muslimských obcí nesplňuje a kvůli chybějícím zprávám dalších deset let ani splňovat nemůže.

Celý rozhovor si můžete přečíst v Lidových novinách ze dne 20.1.2015

kategorie Z médií