Kovboj s lasem pronásledující prchajícího koně. Takovou fotografií doprovodila před časem náborový inzerát na post vedoucího jedné z poboček norská sociálka Barnevern. Ta postupně získává mezinárodně pověst instituce usilující o co nejvíce odebraných dětí z rodin do náhradní péče.
V reklamě zveřejněné v norských médiích poprvé už před dvěma lety kovboj na koni s lasem nad hlavou chytá splašeného koně s nadpisem: Hledáte zábavu a vzrušení? Ta se nyní stala předmětem kritiky europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL).
„Tato reklama výborně vystihuje praxi Barnevernu, který rychleji střílí, než míří. Je naprosto nevkusná a nevhodná. Pokud si úřad odebírající děti dává reklamu na vedoucího s kovbojem a lasem, není pak divu, jak příšernou práci norská sociálka odvádí,“ komentoval prezentaci norského Barnevernu poslanec.
„Chytání splašených koní jako paralela s odebíráním dětí rodičům není možné brát ani jako nadsázku. Práci v Barnevernu může považovat za zábavu a vzrušení pouze psychicky narušený jedinec,“ dodal Zdechovský, který se svým týmem začal shromažďovat informace o kontroverzních případech odebrání dětí v Norsku.
Spolu s kolegy z deseti evropských zemí začali pracovat na rezoluci, která by odsoudila jednání norských úřadů.Kritika sílí i v samotném Norsku
„Po ČR se ke kritice tamních úřadů připojilo v minulých dnech i Polsko, Rusko, Slovensko, Litva, Lotyšsko nebo Estonsko. Nejnověji však začali kritizovat postup tamního úřadu i Norové,“ sdělila Právu Eva Fruhwirtová z kanceláře Zdechovského.
„Vzít děti bez předložení důkazů před soudem je hrubé porušování občanských práv. Síla státu je natolik velká a potenciálně nebezpečná, že musí být hlídána a vyvážena svobodami člověka,“ napsal českému europoslanci například předseda strany Liberalistene Espen Hagen Hammer.
Kontroverzní reklama
Barnevern se v Česku „proslavil“ hlavně odebráním dvou synů Evy Michalákové z roku 2011, na který před víc než rokem upozornilo Právo.
Na základě později vyvráceného podezření ze sexuálního zneužívání rodiči byli oba hoši v Norsku svěřeni do náhradní pěstounské péče a dodnes se nedaří dojednat jejich návrat.
Přinejmenším sporné případy odebrání dětí z rodin norským Barnevernem zaznamenali také Slováci, Poláci a kritika sílí i v samotném Norsku.
Podle Michalákové po zveřejnění jejího příběhu sílí i v Norsku veřejná debata o metodách Barnevernu. Sama však údajně čelí výhrůžkám, že jí za medializaci kauzy budou děti trvale odebrány a nabídnuty k adopci namísto současné pěstounské péče.