KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Archiv 2015 Musíme pomoci uprchlíkům, ne ekonomickým migrantům
Zpět

Musíme pomoci uprchlíkům, ne ekonomickým migrantům

Přidáno 19. 6. 2015 tiskové oddělení
Ilustrační foto
17. 6. 2015 iHned.cz Pavel Bělobrádek
V této zemi je jistě místo pro tisíce hostů. Máme problémy s poklesem obyvatel. Hrozí, že už za pár desetiletí nebude mít kdo vydělávat na penze budoucím seniorům. Ale musí jít o lidi, kteří zde budou chtít žít, sdílet naše hodnoty a systém života a budou schopni začlenit se do naší společnosti.

Je mi smutno z některých názorů lidí, kteří říkají: „nechceme u nás ani jednoho uprchlíka“. Rozumím tomu, že se obávají násilí ze strany muslimských přistěhovalců, se kterým se potýká řada zemí západní Evropy. Ale uvědomují si tito lidé, že uprchlíci ze Sýrie, či Iráku, jsou v drtivé většině křesťané, Jezídi a příslušníci dalších menšin, kteří zoufale hledají záchranu právě před terorem ze strany Islámského státu?

Je nutné nutné rozlišovat mezi těmito uprchlíky, kteří si útěkem spolu s celou rodinou a dětmi zachraňují život či zdraví a ekonomickými migranty. Vesměs zdravými mladými muži, kteří dokáží zaplatit deset tisíc euro pašerákům. Tito pašeráci se přitom o zisk dělí s Islámským státem, který kontroluje přístavy v Libyi. Následně si v Itálii tyto mladé muže převezme mafie a za peníze od státu je ubytuje ve vlastních hotelech. Ani netušíme, kolik je mezi nimi násilníků a kolik přímo islámských radikálů, kteří dostali za úkol šířit v Evropě teror.

Je absurdní, že na jedné straně nám někteří činitelé EU chtějí vnutit tyto nelegální migranty, jež se do Evropy dostávají s velkou dopomocí islámských teroristů a na druhé straně jiní odmítají přijmout oběti těchto teroristů. Křesťan, a každý slušný člověk, má morální povinnost pomoci bližnímu. Obětuje-li svůj život za druhé, je to výraz nejvyšší lásky. Nikdo ale nemá právo obětovat druhé. Ty, kteří o svém osudu rozhodnout nemohou. Např. naše děti. Přijmout pronásledované musíme, ale můžeme akceptovat jen tolik a takových migrantů, kteří neohrozí budoucnost naší civilizace a naše vlastní životy.

V této zemi je jistě místo pro tisíce hostů. Máme problémy s poklesem obyvatel. Hrozí, že už za pár desetiletí nebude mít kdo vydělávat na penze budoucím seniorům. Ale musí jít o lidi, kteří zde budou chtít žít, sdílet naše hodnoty a systém života a budou schopni začlenit se do naší společnosti. Ti, kteří zde budou s námi sdílet náš způsob života a identifikují se s demokracií, svobodou slova a vyznání, lidskou důstojností a rovnosti před zákonem, jsou vítáni. Například uprchlíci z Ukrajiny. Nebo syrští či iráčtí křesťané.

Jistě dokážeme rozlišit skutečné uprchlíky, kteří sdílí naše hodnoty od zdravých dobře živených mladíků s mobilem, kteří zaplatí mafii za přepravu a jsou alergičtí na karikatury Mohameda. Navíc lidé v uprchlickém táboře, kteří nemají ani vodu a utíkají s celou rodinou před islámskými teroristy, kteří jim chtějí uříznout hlavu nebo je zotročit, se obvykle ani na loď do Evropy nedostanou.

Česká republika by mohla přijmout stovky, či až tisíc uprchlíků ročně. Rozhodně není v našem zájmu kapacitu překročit a tím ohrozit stabilitu ČR i EU. To by se některým státům jistě líbilo. My to ovšem dopustit nesmíme. Stejně tak není v našem zájmu přijmout k nám ty, kteří by u nás šířili nenávist, teror, neuznávali liberální svobody, rovnost pohlaví, svobodu slova a náboženskou svobodu – i kdyby těchto lidí bylo jen několik.

Zároveň samozřejmě platí, že otázka přijímání migrantů musí být dobrovolným rozhodnutím České republiky, včetně práva si vybrat, koho u nás chceme, nikoli krokem vynuceným závaznými kvótami Evropské unie.

 

kategorie Z médií