„Jsem si vědom, že změna týkající se odlovu divokých prasat vyvolává určité rozpaky, zda je takto nastavená doba lovu etická a myslivecká. Proto považuji za nezbytné jasně říci, že tato změna neznamená pro uživatele honiteb povinnost, ale dává jim nástroj k okamžitému řešení lokálních problémů v případě, že není jiný způsob,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Zásadní změnou je úprava v době lovu prasete divokého. Od 1. ledna 2016 lze lovit všechny věkové kategorie prasat bez rozdílu pohlaví po celý rok.

Vyhláška ale mění i dobu lovu u další zvěře, která způsobuje škody na lesních kulturách a zemědělských plodinách. U jelena evropského, daňka skvrnitého, muflona a siky japonského lze mláďata (tedy koloucha, daňče a muflonče) nově lovit do 31. března, tedy o tři měsíce déle (u jelena o dva a půl).
Další změna umožní lov jezevce lesního už od začátku září, což je o měsíc dříve než doposud. Rostoucí populace jezevců se totiž v tomto období připravuje na zimní spánek a ve velkém loví ubývající drobnou zvěř.

Novela vyhlášky sjednocuje také konec doby lovu bažanta obecného v bažantnicích loveckou zbraní a loveckým dravcem. Možnost lovu s pomocí dravce bude nově prodloužená do konce ledna. Jde o formu podpory výcviku loveckých dravců a rozvoj jejich přirozených instinktů jako součásti nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Úprava vyhlášky sice umožní lov vybraných druhů spárkaté zvěře v delším časovém úseku, ale současně klade i vyšší nároky na jednotlivé uživatele honiteb, potažmo myslivecké hospodáře. Předpokládá se zodpovědnější plánování chovu a lovu zvěře na základě pečlivějšího sledování počtu zvěře a způsobených škod.

U prasete divokého, jako druhu, který není ve značné části honiteb normovanou zvěří, se pak počítá s nastavením jasných interních podmínek jeho etického a mysliveckého lovu.

Hynek Jordán
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství