Historická budova Státní opery v Praze se měla rekonstruovat za 350 milionů korun. Nakonec ale dělníci v jejích útrobách během příštího roku prostaví bezmála tři čtvrtě miliardy. Dvojnásobný nárůst ceny opravy novorenesanční stavby, již komunističtí projektanti opásali z obou stran dálniční magistrálou, dobře dokumentuje investiční apetit ministerstva kultury. To se bez větší pozornosti stává jedním z nejvýznamnějších stavebníků v zemi.

„Jsou dva přístupy: buď jenom tak lehce pocukrovat větší množství projektů, anebo vytipovat některé zásadní,které se z gruntu opraví,“ říká ministr kultury za KDU-ČSL Daniel Herman. Původní rozpočet přestavby někdejšího Nového německého divadla byl podle něj nedostatečný.

„Poslední rekonstrukce probíhala v letech 1967 a trvala šest let. V současnosti to plánujeme vyřešit v horizontu dvou let. Už teď je ale jasné, že budeme muset zavírat a řešit, kam soubor převedeme,“ dodal Tomáš Staněk, mluvčí Národního divadla, pod nějž opera spadá.

Nejde ale jen o operu, některé zásadní investice jsou již rozjeté, jiné jsou na spadnutí. Ještě během jara by měla začít několik let odkládaná rekonstrukce Národního muzea na Václavském náměstí v Praze, čeká se jen na vyjádření antimonopolního úřadu. „Je připraveno přes tři miliardy,“ podotkl bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Herman.

Rozsáhlou modernizací pak prochází barokní komplex Klementinum, kde sídlí Národní knihovna. Momentálně je v běhu druhá fáze oprav za 720 milionů, dalších 800 milionů bude potřeba na dokončení.

Loni v létě odstartovala v pražských Butovicích stavba nízkoenergetického depozitáře Uměleckoprůmyslového musea, moderní budovu s kruhovým půdorysem postaví za 300 milionů firma PSJ, celkem je na projekt vyčleněno 430 milionů. A podobná suma padne i na opravu samotného sídla Uměleckoprůmyslového musea v centru Prahy naproti Rudolfinu.

Kde na to resort, jenž si tradičně stěžuje na nedostatek peněz, vezme? Kabinet Bohuslava Sobotky mu přislíbil rok co rok miliardu na velké investice. „Najít pro to ve vládě shodu nebyl problém,“ říká Herman. Bobtnající pokladna už ho dokonce přiměla k úvahám, co v Praze chybí a co by tady po něm mohlo jednou zbýt: „Schází na úrovni 21. století vybudovaná kulturní hala. O2 arena není kulturní zařízení.“
Nic konkrétního sice zatím rozkresleno není, Herman se ale nijak netají tím, že mu imponují originální architektonická řešení, třeba taková, pod nimiž byl podepsán Jan Kaplický. „Pokládám za tragické nedorozumění a výraz zapšklosti, že se tehdy nepodařilo jeho projekt Národní knihovny prosadit,“ prohlásil ministr kultury s tím, že by se mu - pokud by to bylo možné - líbilo přemístit do metropole aspoň stavbu Kaplického koncertního sálu ve tvaru rejnoka. Ta má vyrůst v Českých Budějovicích, nejspíš k tomu ale nedojde.

Ve hře je navíc i to, že Praha dostane nové sídlo Národní galerie - její hlavní budova, holešovický Veletržní palác, je totiž ve špatném stavu. Během letoška se proto rozhodne, zda bude výhodnější za zhruba miliardu opravit nynější funkcionalistický komplex, nebo stavět na zelené louce.
Hermanovy plány ale mají i své kritiky, hlavně z řad parlamentní opozice. „Navýšení investic pro centrální kulturní instituce jde na úkor základních potřeb výkonu veřejné služby v kultuře,“ tvrdí stínový ministr kultury Marek Pokorný z ODS.

Rozhovor s ministrem kultury Daniel Hermanem s názvem Chybí tu něco odvážného si můžete přečíst v Hospodářských novinách ze dne 10.2.2015.

Zdroj