* Při intenzivním pěstování kukuřice a řepky půda degeneruje a nedokáže udržet vláhu. Nemohou si zemědělci za škody způsobené suchem částečně sami?

Řepka je plodina, která má velký kořenový systém a velkou nadzemní masu. Ta stíní a vlhkost v půdě udržuje dlouho. U kukuřice je to složitější, protože je jako širokořádková plodina náchylná k erozi. Na druhou stranu na objem biomasy má extrémně malou spotřebu vody. Samozřejmě však způsob změny hospodaření za posledních 50, 60 let byl dramatický a má velký vliv na zásoby vody v krajině. Od rozoraných mezí po úbytek vodních ploch.

* Ve vaší strategii se uvádí, že jedním z hlavních faktorů je i pěstování technických plodin, a jako řešení nabízíte pěstování hrachu či vojtěšky.

Ano, těch opatření je více a jedním je i to, aby zemědělci změnili hospodaření. Budeme diskutovat o tom, jak zvýšit nároky na střídání plodin nebo motivovat k navýšení ploch právě u vojtěšky či jetele, jejichž kořeny mají několik metrů a voda má mnohem větší schopnost vsakovat. Vedle toho jsou zde i opatření, která se týkají tvorby drobných rybníků. Jak zemědělci, tak obce budou mít možnost zřídit nové nádrže.

* Jak mají být zemědělci motivováni, aby se takto chovali?

Můžeme jim říct, že pokud dostávají dotace, musí také splnit některé minimální požadavky.

* Máte spočítáno, kolik to všechno bude stát?

To by bylo opravdu věštění z křišťálové koule. Některá opatření, jako je úprava dotačních podmínek, budou platit už od roku 2016. Pokud však jde o úpravy vodohospodářské sítě, tak ty mohou v příštích deseti patnácti letech přijít na desítky miliard korun.