V projevech, které při vzpomínce v Betlémské kapli zazněly, mnozí z řečníků poukazovali na fakt, že existují stále hodnoty, za které stojí za to bojovat. V jejich slovech zaznívala varování před ztrátou hodnot, za které Hus zemřel - víry a pravdy. Jan Hus „prohrál z lidské perspektivy, právně, ale vyhrál morálně,“ uvedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta, který ocenil i papeže Františka. Ten, stejně jako Jan Pavel II., vyjádřil nad Husovou smrtí lítost, nazval ho za uznávaným kazatelem a zejména pak pozoruhodnou osobností. Předseda sněmovny řekl, že je málo osobností, jejichž odkaz zůstává živý i po šesti stoletích.

„Pokud nějaká událost dokáže poutat pozornost víc než půl tisíciletí, je to důkaz její velké síly,“ uvedl ministr kultury Herman. „A nebudeme-li mít základy položené hluboko na skále, na skále, z které vyrůstá naše evropská kultura, mohlo by se nám stát, že náš dům nebude tak stabilní, jako byl dům mistra Jana.“

Kněz, tvůrce spisovné češtiny Jan Hus vystudoval svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově (1390 - 1404). V četných kázáních, krom jiného i v Betlémské kapli, kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi. Za to na něj byla uvalena klatba. 6. července 1415 byl rozhodnutím ekumenického koncilu upálen v německé Kostnici, protože své názory odmítl odvolat. Jeho popel byl vysypán do Rýna.

Simona Cigánková, tisková mluvčí MK ČR