V Česku se příliš nedaří aplikovanému výzkumu, tedy tomu s praktickým dopadem v průmyslu. Ve srovnání s jinými zeměmi také vzniká málo patentů. Ukázala to analýza výzkumu, vývoje a inovací za loňský rok. Naopak v publikační oblasti jsou čeští vědci na světové úrovni. Téma pro vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka /KDU-ČSL/, předsedu Akademie věd ČR Jiřího Drahoše a prezidenta Asociace výzkumných organizací Libora Krause.
Pokud podnikatelé do něčeho investují, tak potřebují nějaký konkrétní výsledek, tak proč by měli podporovat ten základní výzkum? Není tady od toho skutečně ten stát?
Pavel Bělobrádek: "My nemluvíme jenom o základním výzkumu, ale i o aplikovaném výzkumu. Já bych to v tomhle směru nerozlišoval. Když pominu, že základní a aplikovaný už se čím dál tím víc stírá, spíš mluvme o kvalitním a méně kvalitním výzkumu, ale ten problém je skutečně i v tom objemu i procentu. Takovým vzorem by mohl být třeba Izrael, kde je 1 % HDP z veřejných zdrojů, ale 4 % jsou ze zdrojů soukromých. A to, co nám tady trochu chybí, tak je i to riziko, kdy ten venture kapitál prostě dává peníze s tím, že 80 % podpořených projektů prostě nedopadne, ale těch 20 přinese něco tak nového, že se to zaplatí. To znamená, my zaostáváme právě v těchto nových objevech, v těch nových komercionalizovaných výsledcích výzkumu.
Záznam pořadu naleznete ZDE.