V úterý se v Evropském parlamentu uskuteční veřejné slyšení, kde čeští europoslanci přednesou své argumenty. Dlužno říct, že neusilují primárně o zrušení času letního. Chtějí, aby byl po celý rok čas jen jeden, lhostejno který.

„Střídání času má negativní vliv na biorytmus člověka a škodí jeho zdraví. Mnohým lidem taková změna přivodí nespavost a bolest hlavy. Zahraniční studie prokázaly také nárůst úrazů a dopravních nehod, stejně jako vyšší počet infarktů. Původní ekonomické důvody jsou dnes překonané,“ shrnuje své důvody orlickoústecký senátor Petr Šilar.

Podle něj změny času narušují rovněž fungování mnoha odvětví, zejména dopravy, logistiky a zemědělství. „Dávno pryč už je přece doba, kdy jsme chtěli poroučet větru a dešti,“ naznačuje Šilar, že člověk není pánem času.

Lidé dnes žijí jako v létě

Už od zavedení letního času v roce 1979 se o stejnou věc marně pokoušeli různí „osamělí vlci“. A někteří spolu dodnes soupeří o to, kdo byl první.

Politici KDU-ČSL se netají tím, že se inspirovali úsilím Stanislava Pecky, snad nejznámějšího bojovníka proti letnímu času. Pekař ze Sobětuch na Chrudimsku adresoval už v roce 1981 žádost o změnu tehdejšímu předsedovi vlády Lubomíru Štrougalovi. A za svou věc bojoval až do své smrti v roce 2009.
Téma od počátku rozděluje také veřejnost – skřivani a sovy se neshodnou. Podle průzkumu agentury Sofres z roku 2002 chce 45 % Evropanů zrušit zimní čas a ponechat jen ten letní, tedy ten zavedený „uměle“.

„V této fázi jde hlavně o to, aby byla zrušena stávající evropská směrnice o úpravě letního času. Teprve pak by se rozhodovalo, zda zůstane jenom zimní, nebo jenom letní čas,“ říká europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Sám by volil původní zimní čas, ale zároveň je prý schopen akceptovat názory odborníků, kteří tvrdí, že životní styl dnešního člověka je bližší času letnímu.

Stoupenci času beze změn loni na podzim ustavili Výbor občanů, jehož členy se stali lidé ze sedmi států. Společně spustili celoevropskou iniciativu For Only One Time. „Sesbírali jsme už přes deset tisíc podpisů. Ukázalo se však, že tato cesta je šíleně administrativně náročná a drahá. Přes europarlament to snad bude pružnější,“ slibuje si Petr Šilar.

Podle europoslance Pavla Svobody, rovněž lidovce, tento krok vyhovuje přání mnoha voličů. „Nejde jen o českou akci, máme velkou podporu například u Němců či u Finů,“ tvrdí Svoboda.

Podle české skupinky, která bude v úterý mluvit hned ve třech výborech europarlamentu, má návrh šanci projít. Předběžnou sondou mezi europoslanci prý Češi zjistili, že pro jeden čas je více než polovina z nich. Pokud by návrh prošel Evropskou komisí a schválil ho Evropský parlament, podle iniciátorů by nová směrnice mohla začít platit už v roce 2019.