KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Archiv 2015 Bělobrádek: Z vlády s Babišem neodejdeme, není nic lepšího
Zpět

Bělobrádek: Z vlády s Babišem neodejdeme, není nic lepšího

Přidáno 24. 6. 2015 tiskové oddělení
Ilustrační foto
24. 6. 2015 Svobodné forum

Nedávno jste byl opět zvolen předsedou lidovců. Kde vidíte budoucnost vaší strany?

Blížíme se ke stoletému výročí založení, i když kořeny sahají k mladočechům. Čili byli jsme a budeme. KDU-ČSL nyní reprezentuje jeden ze tří hlavních ideových proudů, přičemž v Evropském parlamentu je křesťansko-demokratická frakce nejsilnější, silnější než frakce socialistů a liberálů. V západní Evropě, v Německu, Rakousku, Španělsku lidové strany vyhrávají volby. Se stejným programem, jaký máme my. I u nás už jednou tento lidovecký program vyhrál volby s nejlepším výsledkem v historii ČR – to když jsme si ho od Topolánka nechali zčásti ukrást pro ODS. Co tím chci říci: budoucnost lidové strany nevidím v tom, že budeme měnit náš program a naše hodnoty. Ale že přesvědčíme daleko více voličů, že tento program je vhodný i pro ně. Což především znamená zbavit se neoprávněné nálepky konfesijní strany, což je podle našich průzkumů největší a de facto jedinou překážkou pro volbu KDU-ČSL. Nejsme pouze pro křesťany, jsme tu pro všechny lidi dobré vůle. Jak říkám: věřící, nebo nevěřící, hlavně myslící.

Jste jedinou z vládních stran, která ještě nemusela měnit ministra. V čem tato stabilita spočívá?

Jsme prostě konzervativní stranou.

Jaké úkoly před vámi konkrétně nyní stojí v oblasti vědy a výzkumu?

Nový zákon o podpoře vědy a výzkumu, vybudování úřadu, který bude po vzoru vyspělých zemí koordinovat všechny výzkumné aktivity včetně efektivního vynakládání peněz z evropských, národních a regionálních zdrojů, zlepšení spolupráce výzkumných institucí se soukromými firmami a zajištění dlouhodobého financování vědy.

Minulé pondělí odvysílala Česká televize reportáž o skandálních metodách firmy Agrofert Andreje Babiše. Budete jako strana považovat vyvození důsledků ze strany ministra financí?

Jako konzervativní strana nesoudíme druhé na základě zpráv z médií. Je na Andreji Babišovi, aby se vůči těmto nařčením obhájil. V médiích se dočteme leccos. V otázkách sporů pak rozhodují soudy, nikoli politici. Pokud myslíte politické důsledky, tak nevím, co reálného je v nabídce. Aby to nebylo plácnutí do vody, pak zbývá odejít z vlády. A to udělat nehodlám. Všechny ostatní varianty jsou totiž horší.

Zároveň se v uplynulém týdnu řešil spor Babiše s poslancem ČSSD Šinclem. Premiér žádá po Babišovi omluvu za údajné „estébácké metody“. Souhlasíte s předsedou vlády?

Náš zástupce, který byl na tomto jednání přítomen, shledal vystoupení pana Babiše velmi nestandardním, za hranou. Podle mého názoru je především zásadní, aby Andrej Babiš doložil články, ve kterých se píše o soukromých schůzkách poslance Šincla s Radkem Pokorným, Ivo Valentou, Miroslavem Janstou, či o podrobnostech jeho odchodu z banky a o úplatcích. Je třeba, aby předseda ANO vyvrátil spekulace, že tyto informace neměl z otevřených zdrojů. Doufám, že své zdroje nade vši pochybnost doloží, jinak by šlo o velmi vážný skandál. Vždyť kvůli podezření, že Jana Nagyová nechává sledovat lidi, padla Nečasova vláda.

S Andrejem Babišem je také často spojována oligarchizace médií. Jak by se podle vás měl řešit tento palčivý problém?

Nevidím žádnou možnost regulace vlastnictví privátních médií – samozřejmě kromě ochrany hospodářské soutěže. V každém případě KDU-ČSL trvá na zachování svobody veřejnoprávních médií, která by měla vytvářet protiváhu koncentraci soukromých médií.

Problém se soukromými médii, zvláště tištěnými, je samozřejmě v tom, že přestávají generovat zisk, v důsledku čehož seriózní zavedené vydavatelské domy vyklízejí pozice byznysmenům, kterým nejde o ekonomický profit, ale pouze o politický vliv, jímž mohou pojistit své zájmy, popřípadě mít nástroj na obranu při útoku z jiných médií. Pokud se nějaké dobré nápady objeví, KDU-ČSL je jistě podpoří. Protože bez svobodných médií se demokracie snadno obrací k tyranii. Za komunismu jsme také mohli volit, ale nemohli jsme číst svobodné zprávy. Demokracii nezaručuje parlament, ale svoboda slova, tedy i médií.

Svoboda jde ruku v ruce s bezpečností. Poslední dobou se mluví zejména o dvou faktorech, které naši, potažmo evropskou bezpečnost ohrožují. Jsou jimi Islámský stát a Putinovo Rusko. Který z těchto agresorů pro nás představuje větší riziko?

Z dlouhodobého hlediska je jistě zdaleka největší hrozbou pro naši civilizaci politický islám (nezaměňovat s islámem coby náboženstvím), který má obrovský potenciál jak lidských, tak finančních zdrojů (díky ropě) a který využívá obdobně nenávistnou, násilnickou světovládnou ideologii, jakou byly nacismus a komunismus.

Aktuálně však větší hrozbu představuje Rusko, které opět mění evropské hranice silou. Zde je nutná okamžitá reakce, která Putina vykáže do patřičných mezí. Musíme zkrátka být daleko více asertivní. Perspektivně se Rusko opět může stát naším strategickým partnerem a spojencem při zajišťování světového řádu a bezpečnosti. Ale dnes jím není, a to z vlastního rozhodnutí.

Evropa stojí před jednou z největších demografických krizí za dlouhá léta – přívalem migrantů z Afriky a Blízkého východu. Má se Česká republika připojit k solidaritě a společně se zbytkem EU se o uprchlíky postarat? A máme přistoupit na kvóty Evropské unie?

V debatě o migraci zaznívají dvě protichůdné lži. Ta první říká, že máme přijímat všechny, protože všichni jsou váleční uprchlíci. Ta druhá, že nemáme přijímat nikoho, protože všichni jsou ekonomičtí migranti a teroristé. Odmítám obě tyto lži. Odmítám jak nezodpovědnost první lži, tak sobectví té druhé. Navíc uvidíme, jak dramatická situace bude. Politikou KDU-ČSL je zodpovědná solidarita. To znamená nepřijmout ty, kteří jsou hrozbou, přijmout ty, kteří jsou sami ohroženi. Co to konkrétně to znamená?

  1. ČR by se měla zejména připravit na možnou uprchlickou vlnu z Ukrajiny. Pro Ukrajince jsme na rozdíl od lidí z Afriky a Blízkého východu přirozenou cílovou zemí. Rozhodně je nebudeme chtít násilím přeposílat do Itálie.

  2. Měli bychom přijímat válečné uprchlíky, kteří prchají před Islámským státem. Jde o křesťany, jezídy, Kurdy, Asyřany a další menšiny, jejichž příslušníkům hrozí v oblastech bojů smrt. Na rozdíl od většinových muslimů přitom nemohou počítat s tím, že najdou útočiště v okolních státech, žijí také v horších podmínkách a nejen, že se sami nedostanou na loď do Evropy, ale často ani do uprchlickým táborů v regionu, protože v nich není dost míst.

  3. KDU-ČSL prosazuje, aby vláda minimálně ztrojnásobila pomoc lidem v uprchlických táborech v regionech bojů (ze 100 na 300 milionů). Tato pomoc je efektivnější, za stejné peníze můžeme pomoci stokrát více lidem, než když je vezmeme k nám, a je bohužel rovněž faktem, že pro všechny uprchlíky nemáme místo.

  4. Je třeba přitvrdit boj proti pašerákům lidí a organizovanému zločinu, který od nich v Evropě přebírá nelegální imigranty. Existují podezření, že právě mezi imigranty, kteří se naloďují v Libyi a za něž pašeráci odvádějí 50 % zisku Islámskému státu, který kontroluje přístavy, jsou i džihádističtí bojovníci.

  5. Musíme zpřísnit ochranu vnějších hranic EU, a nelegální imigranty, u nichž je jasné, že nejde o válečné uprchlíky, urychleně vracet do zemí původu.

  6. Je nutné jednat s bohatými státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií, aby rovněž převzaly svůj díl spoluodpovědnost za osud migrantů.

  7. Musíme pomáhat tak, abychom se sami nezničili – to znamená nejen přijmout takový počet uprchlíků, o které se opravdu dokážeme postarat, ale přijímat ty, u kterých je předpoklad, že se budou dobře integrovat do české společnosti, budou uznávat evropské hodnoty (včetně svobody náboženství, svobody slova, či rovnosti pohlaví), budou s námi chtít žít podle našich společenských a právních pravidel. Takoví nakonec ani nebudou pro nás přítěží, ale naopak přínosem, protože nahradí úbytek našich obyvatel.

Kvóty opravdu problém neřeší. Kvóty jsou jen zoufalým pokusem, jak ulevit nejvíce postiženým zemím, které trpí v důsledku toho, že Evropa problém imigrace dlouhodobě zanedbala. Což přináší nejen nezvladatelný příliv imigrantů, ale bohužel i posilování extremistů, kteří na obavách lidí z migrantů získávají politický kapitál. Tito radikálové ve skutečnosti nechtějí pomáhat nikomu. Ani lidem, jimž opravdu hrozí smrt a sami naopak nepředstavují žádnou hrozbu. My jsme pro dobrovolnou pomoc (klidně může jít i o vyšší počty) těm, kteří to nejvíce potřebují a kteří opravdu chtějí žít s námi, ne vedle nás.

kategorie Z médií