KDU.breadcrumbs.homeAktuality Archiv 2014 Věděl jsem, co mě na ministerstvu čeká
Zpět

Věděl jsem, co mě na ministerstvu čeká

Přidáno 10. 3. 2014 tiskové oddělení
Ilustrační foto
8.3.2014 Brněnský deník Strana 11 Události; JANA PODSKALSKÁ

Povýšení rezortu kultury „na úroveň, jaká mu patří“. To popřál premiér Bohuslav Sobotka svému kolegovi, Danielu Hermanovi, když jej uváděl na post ministra kultury. Vcelku právem. Rezort, který zejména v posledních letech citelně poznamenávaly nekompetentní kroky jeho šéfů, se bohužel v uplynulých letech více než úctě „těšil“ spíše výsměchu a nevěřícnému úžasu kulturní veřejnosti. Jde tedy o úkol vpravdě nezáviděníhodný.
* Co jste si pomyslel, když se vás poprvé v koalici zeptali, zda chcete šéfovat tento poněkud zdevalvovaný rezort?

Toho, že ve mne byla vložena taková důvěra, jsem si od první chvíle velmi vážil a ani po následném jmenování do funkce se mé pocity nezměnily. Samozřejmě jsem si už tehdy byl vědom zodpovědnosti, která je s výkonem takovéto funkce spojena, ale byl jsem – a stále jsem – odhodlán postavit se této výzvě čelem a udělat vše pro to, aby kolegové, kteří mne nominovali, nikdy nemuseli svého rozhodnutí litovat.

* S jak vysokým rozpočtem byste rád letos na rezortu hospodařil a jaká je realita?

Ministerstvo kultury má na rok 2014 k dispozici rozpočet ve výši necelých deseti a půl miliard korun. Zatím stále nedosaženým ideálem, se kterým bych rád pracoval a který zmiňuje také aktuální programové prohlášení vlády, je 1%, na cestě k jeho dosažení (nebo alespoň přiblížení se k němu) nás však čeká ještě mnoho práce. Je ale potřeba soustředit se také na další využitelné zdroje financí, jako jsou fondy Evropské unie, turistický ruch nebo privátní sféra.

* V čem konkrétně by podle vás měla spočívat hlavní péče ministerstva o českou kulturu – v jakých oblastech ji chcete podporovat (divadlo, film, galerie, knihy, živá kultura)?

Hlavním úkolem ministerstva je především zajistit vyváženou, kvalitní a dlouhodobě udržitelnou péči o všechny svěřené oblasti. Vždy je potřeba zohledňovat aktuální situaci v jednotlivých oborech či institucích, dělení by však mělo být spravedlivé a nikdo by se neměl cítit přehlížený či podceňovaný.

* Mluvil jste minulý týden s novým šéfem NG Jiřím Fajtem, jemuž jste potvrdil nástup. Není tajemstvím, že je hodně nespokojen s některými neprůhlednými smlouvami a únikem peněz v NG. Budete ho v jeho úsilí to vše rozkrýt podporovat? A máte už výsledky auditu?

Jakékoliv snahy tohoto druhu nejen v Národní galerii, ale ve všech institucích samozřejmě plně podporuji. Národní galerie v předchozích několika letech prošla různými kontrolami, a to včetně kontrol ze strany ministerstva kultury, naposledy to bylo na jaře roku 2013. Další audity budou následovat, pan Fajt však v tuto chvíli stojí na samém začátku, na jejich výsledky si tedy ještě nějaký čas počkáme.

* Nechal jste se slyšet, že byste vrátil do hry knihovnu Jana Kaplického. Kde a od kdy by podle vás reálně mohla vyrůst?

Ano, byl bych rád, kdyby „chobotnice“ Jana Kaplického nakonec skutečně v Praze stála. Spíše bych se však přikláněl k té variantě, že by se jednalo o víceúčelové kulturní zařízení. Vše je ale zatím ve stadiu úvah, nejdříve je potřeba připravit záměr a studii proveditelnosti, a to včetně finanční stránky věci. Co se týče místa, zatím se uvažuje například o Smíchově nebo Rohanském ostrově.

* Složité bude i pokračování církevních restitucí. Nejen církevní hodnostáři poukazovali loni na to, že MK nebylo na praktickou realizaci zákona připraveno a hrozí řada soudů a nedorozumění. Budete v tom podnikat nějaké kroky, nebo se spolehnete na jednotlivé šéfy kulturních institucí, jichž se to týká?

Nemyslím si, že by ministerstvo kultury nebylo na realizaci zákona připraveno, zatím vše probíhá podle plánu a předem stanovených podmínek. To, že v některých případech dochází při rozhodování o vydání či nevydání často velmi cenného majetku ke sporům, z nichž některé bude potřeba řešit soudně, není při tak obrovském množství doručených výzev nijak překvapivé. Průběhem a dopadem církevních restitucí by se měl zabývat vládní monitorovací výbor, který je zatím ve fázi příprav.

* Vaši předchůdci za sebou nechali nemilou pachuť tím, jak nekompetentní a zbrklé kroky dělali ve vztahu k ředitelům příspěvkových organizací, mimo jiné v Národním divadle nebo Národní galerii. Co konkrétního uděláte, abyste měl u těchto lidí důvěru a respekt?

Tuto poněkud nešťastnou a nepřehlednou situaci by měl vyřešit právě již zmiňovaný zákon o veřejnoprávní instituci, ve kterém bude jasně definován také proces jmenování či odvolávání ředitelů. Pokud budou stanoveny naprosto srozumitelné a jednoznačné podmínky, riziko takovýchto nepříjemností a nejistot bude sníženo na minimum. Věřím také, že budu­li se řídit heslem „chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě“ a sám budu k ředitelům přistupovat s důvěrou a respektem, bude mnohem snadnější najít společnou řeč.

Celý rozhovor naleznete v Brněnském deníku.
kategorie Aktuality