Tomáš Zdechovský se dosud věnoval především básnické tvorbě. Nekonečné ticho je jeho první prózou: její děj se odehrává v Itálii, v zemi, kde Tomáš Zdechovský strávil jako vysokoškolský student řadu let, a jejími hlavními tématy jsou láska, ženství a intimita.

* Nekonečné ticho je po několika básnických sbírkách vaší první prózou. Proč vás tentokrát zlákala tato forma?

Obecně tu chybí žánr, který byl ve světě oblíbený ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století. Takzvaná jednodenní novela. Proto jsem se rozhodl jednu takovou připravit.

* Nekonečné ticho jste dříve než českým čtenářům představil na americkém trhu. Proč?

Já všechna svá díla představuji někde v zahraničí: čtenář cizinec je totiž daleko náročnější a je těžší k němu najít cestu. VAmerice jsou stovky výborných autorů a prosadit se na tamním trhu není vůbec jednoduché. V NewYorku jsem našel v regálech knižních domů jediného českého autora, a tím byl Milan Kundera. Ato je škoda. Mámetu spoustu skvělých autorů, a proto by mě lákalo napsat i něco, čemu bude rozumět americký čtenář. Abyl jsem rád, že literární kritiky a novináře kniha zaujala.

* Kniha byla krátce po svém vydání vyprodaná. Čím si její úspěch u čtenářů vysvětlujete?

Nevím, nedokážu si to moc vysvětlit. Přišel ke mně neznámý člověk a zeptal se mě, zda bych se mu mohl podepsat do knihy pro jeho přítelkyni. Ptal jsem se v jednom knihkupectví, kdo ty knihy kupuje. Prý především ženy. Tak možná jsem otevřel téma, kterému rozumějí, a to je hluboká láska. Jinak kniha se líbila i místopředsedovi Poslanecké sněmovny Janu Bartoškovi, který léta pracoval jako psychoterapeut.

* Vyjde Nekonečné ticho v dohledné době v dotisku?

Určitě. Už je vše zařízeno a tak kniha by měla být již v nejbližších dnech znovu na pultech knihkupectví.

Celé znění článku naleznete v Hradeckém deníku.