KDU.breadcrumbs.homeAktuality Archiv 2014 Slušnej oddíl, ti lidovci
Zpět

Slušnej oddíl, ti lidovci

Přidáno 22. 12. 2014 tiskové oddělení
Ilustrační foto
22.12.2014 Právo Lukáš Jelínek
Zřejmě slušnej oddíl! Dokázali se vrátit z okresního přeboru do první ligy a nezdá se, že by hodlali znovu sestoupit. Místopředseda Jan Bartošek, razící myšlenku, že lidovci nejsou jen kostelní stranou, dokonce sní o zdvojnásobení preferencí, které se dnes pohybují mezi šesti a osmi procenty. Lidovci jsou ale vlivní i na radnicích velkých měst, jako jsou Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, Pardubice nebo České Budějovice. Posiluje též jejich klub v Senátu: na podzim utrhli čtyři mandáty samostatně a tři v koalici. Opět jsou atraktivní pro nezávislé osobnosti, na něž sázejí – vyplatila se jim například spolupráce s emeritním rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem.

A protože žijeme v éře, kdy je podstatné umět se ukázat v příznivém světle, zmákli lidovci i tuto disciplínu. Vicepremiéra Pavla Bělobrádka si budeme dlouho pamatovat spolu s předsedou vlády Sobotkou v chemické laboratoři zahalené pestrobarevným dýmem, ministra zemědělství Mariana Jurečku jako hvězdu reklamy na české produkty, ministra kultury Daniela Hermana coby opečovávatele odkazu Václava Havla.

Jistě, všichni mají i resty. Bělobrádek přátelství s kontroverzním podnikatelem Luďkem Sekyrou, Jurečka chaos v církevních restitucích, Herman nezvykle štědré odměny rozdávané nejbližším podřízeným. Jenže hraje se na výsledný dojem, a ten může budit spokojenost jak na tvářích lidoveckých voličů, tak ostatních stoupenců klasického pojetí politiky, do kterého patří ideje, programy, strany s jasnou strukturou.

Na lidovcích je sympatické i to, že v zásadních otázkách mají čitelné názory, byť s nimi mohou být v menšině. Své si bez emocí řekli k ukrajinské krizi, k Babišovu propojování byznysu, politiky a médií i k Miloši Zemanovi vypadávajícímu z role prezidenta všech.

Předseda Bělobrádek je mistrem politického minimalismu. Nemusí být mermomocí vidět a slyšet. Patrně i jeho nemoc jej naučila, že jsou v životě cennější věci než bonmoty, žebříčky popularity a četnost mediálních výstupů.

V pátek na Radiožurnálu Bělobrádek zajímavě popsal „etiku menšího zla“, kterou se v politice řídí: „To znamená, že nedosáhnete stoprocentního výsledku tak, jak si ho představujete, ale často zabráníte horší variantě, popřípadě snížíte to, co nepovažujete úplně za správné.“

S těmito zisky a tímto přístupem je pochopitelné, že se Bělobrádek rozhodl předsednictví obhajovat. A ani kdyby s ním chtěl změřit síly první místopředseda Jurečka, nešlo by to mít za bratrovražedný boj, nýbrž za projev zdravé konkurence, na niž jiné partaje v poslední době bůhvíproč zapomínají.

Bělobrádek s Jurečkou dobře fungují jako tandem, ale mají potenciál obstát i sólo. Jeden je ztělesněním stability, druhý dynamiky. Oba faktory jsou v tuzemské politické džungli důležité. Příznačné je, že ačkoli jsou lidovci vděčným terčem pro radikály zleva i zprava, klíčoví političtí aktéři si jejich partnerství váží. Na mladé vedení druhého nejstaršího českého politického proudu by mohli být Jan Šrámek s Josefem Luxem pyšní.

Zdroj: deník Právo 22. 12. 2014

kategorie Z médií