Česká republika má již rok nového prezidenta, kterým se stal Miloš Zeman. V době, kdy byl českým prezidentem Václav Klaus, byla ČR i díky některým jeho výrokům na adresu EU a integrace vnímána jako euroskeptičtěji zaměřená země. Prezident Zeman se snaží na rozdíl od svého předchůdce působit více “proevropštěji”. Vnímáte v Bruselu tuto změnu?
S prezidentem Klausem jsem se setkal a vždy jsem respektoval, že byl demokraticky zvolen, i když nebyl zvolen přímo, tedy v přímých volbách. Jeho funkce ale byla tak jako tak výsledkem demokratických voleb. Přímé volby, které v Česku proběhly před rokem a lidé si v nich zvolili nového prezidenta, který se projevuje více proevropsky, je pro evropskou politiku dobrou zprávou.
V demokracii to ale tak chodí. Jednou se to vychýlí na jednu stranu, pak zase zpátky, ale dokud je to výsledkem demokratického procesu, tak to respektuji. Řekl jsem to i novému českému premiérovi Sobotkovi. Úlohou demokratů je dbát vždy na to, aby byla demokracie zachována. A je nutné to každý den hlídat, skutečně každý den, ne jen v období kolem voleb.
V nedávných parlamentních volbách se druhou nejsilnější stranou stalo hnutí ANO podnikatele Andreje Babiše. Vzhledem k blížícím se eurovolbám se dá předpokládat, že bude bodovat i v nich. Uvažovali jste, že byste s ANO, které určitě má s EPP společné programové body, začali diskuse o případné povolební spolupráci?
Jsem toho názoru, že pokud se politická strana po evropských volbách vyjádří, že chce vstoupit do EPP a prokáže, že se ztotožňuje s našimi pravidly, tak s tím nemáme žádný problém. Aktivně ale žádné snahy nevyvíjíme a nikoho k sobě nelákáme. S ANO jsme zatím nejednali.
V souvislostí s evropskými volbami se mezi českou odbornou veřejností diskutuje i obecná role europoslanců a jejich schopnost hájit v Bruselu a ve Štrasburku zájmy naší země. Za tímto účelem tu vznikly i studie, které se snažily měřit aktivitu českých europoslanců. Mezi nejlépe hodnocené patřila i křesťanskodemokratická europoslankyně Zuzana Roithová. Dá se aktivita poslanců vůbec měřit?
Ano, určitá srovnání provádět lze, například podle jejich prezence, množství předložených zpráv, na kterých se podílejí, je toho ale samozřejmě více.
Zastavil bych se však u paní Roithové. S paní Zuzanou jsem vždy rád pracoval. Vím, že se nyní chce soustředit na svá vnoučata, ale i tak jsem jí říkal, že by to podle mě byla ideální komisařka za Českou republiku v budoucí Evropské komisi.
Zmiňujete Evropskou komisi. Kolem výběru kandidátů v EPP na šéfa evropské exekutivy zatím probíhaly dlouhé diskuze, v těchto dnech začala být potvrzována některá konkrétní jména kandidátů. Máte svého favorita?
Jako předseda strany nemám nárok na to, abych měl favorita. Zatím je známá kandidatura čtyř politiků, kteří jsou i mí přátelé a já je dobře znám. Jedná se o finského premiéra Jyrki Katainena, bývalého lotyšského premiéra Valdise Dombrovskise, nynějšího komisaře pro vnitřní trh Michela Barniera a bývalého lucemburského premiéra Jean-Claudea Junckera. Jedním z důvodů, proč nyní objíždím Evropu, je i snaha zjistit, jakou mají podporu.
Ptal jste se tedy na to i v KDU-ČSL a TOP 09? Prozradíte nám, koho preferují?
Ano, hovořil jsem s nimi o tom a řekli mi, komu by dali přednost. Nechci ale tím, že to prozradím, vyvolávat nějaké polemiky. Takže žádné konkrétní jméno nepovím.
Jsme připraveni ČR pomoct
Do Česka jste zavítal po pěti letech. Setkal jste se tu také s představiteli dvou politických stran, KDU-ČSL a TOP 09, které jsou členy EPP. Diskutoval jste s nimi strategii pro blížící se evropské volby, které proběhnou na jaře? Jaká bude?
Všechny strany jsou nyní ve stádiu, kdy připravují své kandidátky. Samozřejmě jsem jim navrhl, že pokud jde o strategii, tak mohou využít možností naší celoevropské strany. Jsme připraveni jim pomoct s přípravou, a to i v reakci na specifické otázky, které se týkají České republiky. Mohou se tedy na nás kdykoliv obrátit.
Samotná strategie ale ještě připravená není, bude se teprve definovat příští týden, kdy se v Bruselu setkávají zástupci všech našich stran. Začneme také pracovat na formulaci našeho programu.
Můžeme tedy očekávat nějakou společnou strategii pro všechny strany?
Nikoliv, strategie se bude vždy v jednotlivých zemích trochu odlišovat. Určitě bychom ale mohli využít stejnou strategii proti extremistickým silám, které se teď objevují ve všech zemích. A právě příští týden chceme našim stranám v tomto ohledu něco navrhnout.
Na jaká témata budete reagovat společně?
Například na slavné polské instalatéry, což byl slogan, který v minulosti často používala francouzská nacionalistická strana Front National. Naší společnou odpovědí je, že po polských instalatérech není vidu ani slechu. Naopak máme ve Francii instalatérů málo a ti polští nám chybí. Podobné je to i u současné diskuze o přistěhovalcích z Rumunska a Bulharska.
V evropských zemích v posledních letech sílí extremismus, a dá se proto předpokládat, že svou roli sehraje i v blížících se volbách do Evropského parlamentu. Dá se dělat něco proti tomu, aby tyto strany nebyly ve volbách tolik úspěšné?
Myslím, že tentokrát budeme lépe připraveni a vyzbrojeni než před předchozími volbami. Jak jsem již říkal, ve Francii se v rámci předchozích voleb hodně mluvilo o takzvaném polském instalatérovi. Teď už můžeme jasně poukázat na to, že k ničemu takovému nedošlo, že to byl lživý argument.
Extremistické strany v mé domovské Francii nyní volají po tom, aby země vystoupila z eurozóny nebo dokonce z celé EU. Nechali jsme si zpracovat studii, jaký by to mělo dopad na hospodářství či na míru nezaměstnanosti, pokud by k něčemu takovému došlo. Budeme tak moct předložit konkrétní čísla, která půjdou proti těmto argumentům. Před posledními volbami jsme na argument polských instalatérů mohli říct pouze to, že to není pravda, ale neměli jsme to čím prokázat.
Jaký výsledek pro EPP očekáváte, zůstanete i nadále nejsilnější politickou frakcí v Evropském parlamentu?
Pokud vyjdeme z průzkumů veřejného mínění, které máme k dispozici, tak bychom i nadále měli zůstat nejsilnější frakcí. Rozdíl bude ale zřejmě velmi těsný, okolo deseti až dvaceti poslanců. Z pohledu 28 zemí je to ale skutečně malý rozdíl. Nyní se musíme hlavně soustředit na kampaň, aby se nám to povedlo.
S Josephem Daulem hovořily Anna Kuznická a Lucie Bednárová.