Volby jsou, respektive jejich následná handlrealita, někdy vůči vítězům nefér. Před dvěma roky zvítězila ČSSD, ale vše bylo jinak. Bohuslav Sobotka tehdy situaci komentoval: „Vyhrál Nečas, prohrála politická kultura a občané.“ Analogie s aktuálními výroky Andreje Babiše více než zřejmá. Pak ale následoval Sobotkův dovětek, který je z dnešního pohledu téměř prorocký. Tehdy pronesl, že vláda postavená na odpadlících nehodlá opustit konfrontační styl prosazování reforem a dodal: „Naším cílem zůstává zkrácení funkčního období této vlády, protože nebude ani tento kabinet stabilní.“ A stalo se.
Krátce řečeno, poučení z nedávné historie existuje, a přesto, že rozum zůstává stát, může být 2 + 2 klidně i sedm. Komunální politika je skutečně trochu odlišná od té „vysoké“. Je především o lidech, ne o frázích, je o sousedech, kteří se nezřídka velmi dobře znají a s trochou nadsázky si jedni i druzí vidí přímo do talíře.

Komunální politika je také o tom, že projekty a investice jsou daleko menší, a jejich realizace trvá kratší dobu a mohou pomoci lidem hned ze sousedství. Každá rozumná strana by proto měla mít své kořeny především v práci pro obce a města a z těchto základů vyrůstat.

Tam, kde to jen trochu půjde, jsem doporučoval a doporučuji vytváření koalic kopírujících vládní model. Protože si myslím, že tato vládní sestava je zatím funkční, pracuje na celé řadě prospěšných věcí a jsme schopni se na celé řadě věcí domluvit.

Tam, kde to nepůjde, respektuji spojenectví s jinými formacemi. Ale protože komiksové příběhy Rychlých šípů mají především silně výchovný charakter a mnohé díly končí radou nebo poučením, tak svým kolegům lidovcům právě jejich slovy kladu na srdce: „Nikdy nepijte na ovoce!“ A to ani v komunální politice.

Jan Bartošek