Praha – Jeden podpis a třiašedesátiletá žena z Olomoucka přišla o dům za nejméně 800 tisíc korun. A to chtěla jen odvrátit exekuci ve výši 75 tisíc korun, která na ni byla uvalena. Využila proto nabídky zástupce společnosti, který jí poskytl úvěr se splatností na dva měsíce. Muž nechal ženě podepsat dokumenty o výši odměny a smlouvu o zajišťovacím převodu práva na uvedený dům. Muži následně hrozilo až pětileté vězení za lichvu. Společnost, která kvůli těmto machinacím dům získala, byla beztrestná.

To se zřejmě v dohledné době změní. Skupina poslanců koncem minulého týdne předložila novelu zákona, podle něhož by byla lichva trestným činem právě i pro firmy. „V Česku je 34 tisíc nebankovních poskytovatelů finančních služeb. Často využívají tíživé situace těch, kterým tyto služby poskytují. Dochází tu k masivní lichvě,“ uvedla poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), která za novelou stojí. Spolu s ní ji podepsali za ČSSD Jan Chvojka a za KDU­-ČSL Jan Bartošek. Zákon sice platí od předloňského roku, přičemž firmy mohou být trestně stíhány asi pro osm desítek trestných činů, lichva mezi nimi ale není. Podle zákona se firma proviní tehdy, jestliže trestný čin spáchá její manažer, zaměstnanec nebo jednatel, pokud by tím firma získala prospěch. Společnost přitom může být podle zákona stíhána i v případě, když se konkrétní viník nenajde.

Na novele se podílely i některé nevládní organizace a domnívají se, že by bující lichvu mohly dostat do přijatelných mezí.

„Člověk v tísni se vyl u přípravy této normy, takže se domníváme, že to může mít pozitivní dopad na problematiku lichvy,“ uvedl například odborník na dluhovou problematiku v organizaci Člověk v tísni Daniel Hůle.

Ten na lichvářské praktiky mnoha firem poukazuje již delší dobu. Před časem jeho organizace analyzovala smluvní podmínky 130 nebankovních společností. Podle něho se všechny diametrálně lišily od těch firem, které jsou sdruženy v České leasingové a finanční asociaci.

„Z mého pohledu půjčit si od společnosti mimo tuto asociaci je sociální sebevražda. Ale je možné, že i mezi těmi ostatními existuje nějaká férová firma, jen o ní nevím,“ řekl před časem.

Třeba ředitel Asociace občanských poraden Stanislav Skalický se však k novele staví mírně rezervovaně. „Novelu jsem ještě neviděl, ale bude záležet, jak bude lichva definována. U fyzických osob to nefunguje. Definice lichvy je natolik vágní, že se to zpravidla nedaří dotáhnout do konce,“ řekl ředitel. Podle něho jsou pak údajní provinilci zpravidla stíháni za jiný trestný čin.

V současné době mohou být firmy stíhány například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Pokud se takový trestný čin prokáže, obvykle od soudu odejdou s pokutou. V některých případech však soud může uložit i zákaz činnosti nebo zákaz přijímání dotací. Nejtvrdším trestem je pak zrušení celé firmy.

S tvrdými tresty proti lichvářským organizacím počítá i Langšádlová. „Nejsou to jen individuální činy, ale postiženy jsou desítky a stovky jejich klientů. Namístě je tedy trest až odejmutí činnosti,“ míní poslankyně.

Novelu teď musí posoudit vláda a potom o ní rozhodne parlament. Langšádlová se však obává, že na únorovém zasedání sněmovny se tak ještě nestane. „Není možné s tím už ale otálet,“ dodala.

Materiál byl ve sněmovně už v minulém volebním období a tehdy k němu vláda zaujala neutrální postoj. Kvůli rozpuštění dolní komory parlamentu v loňském roce však o ní poslanci už nestačili rozhodnout.