Po loňské novele zákona o potravinách velké obchodní řetězce ale budou muset u vstupu do prodejen zveřejňovat údaj o pěti hlavních zemích, ze kterých pochází zboží v jejich nabídce.
Jurečka v pátek v Olomouci ČTK řekl, že se chce inspirovat na Slovensku, kde Ficova vláda hodlá podobným způsobem zvýšit podíl slovenských potravin v obchodech.
Záměr podle Jurečky počítá s tím, že stanovené procento potravin v nabídce obchodů musí pocházet od domácích výrobců. „Jednu z prvních cest proto plánuji na Slovensko, kde se chci potkat s ministrem zemědělství,“ podotkl Jurečka. Velcí obchodníci na Slovensku mají už od loňského dubna povinnost zveřejňovat zastoupení domácích potravinářských produktů na tržbách.
Jurečka však upozornil, že případná změna zákona, která by obchodníkům určitý podíl českých potravin nařizovala prodávat, musí být nejprve důkladně připravena a prodiskutována, aby nebyla v rozporu s pravidly EU.
„Může to totiž fungovat dva roky a poté si na to Evropská komise došlápne, zruší to a stát bude platit sankce. Do této situace bych se dostat nechtěl. Chci to opravdu prověřit,“ podotkl Jurečka. Jak dodal, do Česka jsou dováženy potraviny za 40 miliard korun ročně a značná část se jich prodá právě v řetězcích. „Pokud to nebude v rozporu s evropským právem, tak je mou ambicí to tady aplikovat,“ dodal.
Obchodníci tvrdí, že je dost složité podíl českého zboží v sortimentu potravin stanovit, navíc zatím chybí jasná definice českého výrobku. Například řetězec COOP má v nabídce asi 80 procent tuzemských produktů, pokud se za ně považuje zboží vyrobené na českém území. Albert zase uvádí, že českými dodavateli stoprocentně pokrývá segment čerstvého pečiva, chlazeného kuřecího masa, mléka a mléčných výrobků. Největší podíl potravinářského zboží z dovozu se patrně prodává v diskontních řetězcích, jako jsou Lidl, Norma či Penny Market.